Voličovo poučení z předvolebního období

Podrobnosti

Z domova / Podoteky|

24. květen 2010|

Stanislav A. Hošek |

5506 x

Za několik dnů u nás skončí další z mnoha pravidelných dívadel, sehrávaných voličům v tak zvaných demokratických státech.

Lze tedy již začít s prvními pokusy o hodnocení alespoň jednotlivých dramatických kusů, když celkové hodnocení poskytnou teprve výsledky samotných voleb. Je možné konstatovat, že hlavní role na prknech, jež znamenají politický svět, obstarali i tentokrát především všeobecně známé hvězdy, které jsou sice voliči již dávno okoukané, leč jejich agentury neobjevily nové talenty, takže jsou pořád "star", ačkoliv jsou již spíše jenom staré. I letos se objevily na scéně nové hvězdičky, ba se dokonce znova oživila nejedna obstarožní primadona. Přesto ale o celé atmosféře tyátru soutěže o diváckou přízeň rozhodovali již známí lídři.

Dvě ve sněmovně dosud nejpočetněji zastoupené strany, prý ten letošní festival her, ale i forbín, vedly podle scénářů sepsaných tvůrci přímo z bezmezně obdivovaných, až některými politiky milovaných USA. Jako vždy nepřehlédnutelné vedlejší role, se snahou získat za ně co nejvyšší ocenění, předváděli prakticky i skoro všichni kdysi hlídači demokracie, dnes vesměs mediální slouhové politiků, takže se zase prokázala obrovská přesila lokajů v modrých livrejích.

Formálně tedy se na letošních předvolebních kláních nic nezměnilo. A přesto jsem nabyl nezvratného dojmu, že v tomto období došlo k zásadní kvalitativně změně nejen celé dramaturgie, ale i hereckého provedení. Do hry byli zapojeni totiž i "volitelé" a nejen "volenci". Z voličů se stali nejen diváci, ale podle nejnovějších nápadů zahraničních dramatiků i bezprostřední herci, i když zatím pořád jenom pasivní.

Volební hry byly hned na první pohled méně komediální a více thrillerové. Byly jen jakoby pouze kvantitativně, řečeno novojazykem dneška, agresívnější, což by lid, svrchovaný to zdroji moci měl ale číst přesněji - byly novou kvalitou, byly neskrývaně bezohledně predátorské. V jednotlivostech byly jednoznačně hulvátštější, bez skrupulí drzé, neskrývaně cynické, až vědomě podvodné a především nesmiřitelně nenávistné. V dosavadních kampaních byli sice voliči vždy diváky urážek a sprostot, kterými se navzájem častovali kandidáti. S ironií Čechům prý vlastní, se ale na předváděná dramata vždy dívali jako na manželskou hádku temperamentních Italů, kteří jakmile se vyvztekají, tak si jdou zasouložit.

Voliči se tím dopouštěli neodpustitelné a možná až osudové chyby. Zvolením kandidátů, kteří se navzájem uráželi, obelhávali, činili si podrazy, až mnohdy naprosto bezdůvodně předváděli svou sprostotu, jim prakticky vyjadřovali souhlas, že se tak mohou chovat minimálně mezi sebou. Toho oni také bezodkladně využili a na vzájemné urážení si dokonce uzákonili beztrestnost. Každé prostředí dlouhodobým působením zanechává stopy. Tak i hulvátská sněmovna. Postupně se všechny druhy politické neomalenosti přenášely i mimo sály poslanecké budovy. Byla jimi zaplavena prakticky všechna, nejen bulvární média, až se postupně vytvořilo klíma, které se obrátilo proti voličům samotným.

A tak v letošní předvolební kampani byli poprvé dokonce samotní voliči uráženi. Cynismus politiků a drzost jejich mediálních sluhů tím byla dovršena. Místo toho, aby se politici za pomoci svých poskoků ucházeli o přízeň voličů, dovolil si posmívat se jim. Zatím sice jen některým vybraným skupinám, viz issomádlovský zelenkismus, ale drzý cynismus si již dovolili vůči všem formou fingované žádosti o předvolební půjčku pro TOP09 prostřednictvím Kalouskem padělaného poštovního formuláře.

 

Komentáře