Ve jménu Boha či Satana?

Na obrázku nad mojí postýlkou kráčí anděl a chrání dívku, která kráčí po lávce nad propastí Ve škole visel kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem a ctihodná sestra, někdy kněz, jindy pan katecheta nás zasvěcovali do katolicismu. Museli jsme chodit do kostela, ke zpovědi a svatému přijímání. V tercii reálného gymnázia jsem se nevyhnul biřmování. Po tomto obřadu jsem se stal rytířem Ježíše Krista

Tomuto náboženskému působení učinila přítrž až KSČ po roce 1948. Ještě dříve však můj děda, když se vrátil z I. světové války, okamžitě nechal vypsat z církve celou svoji rodinu. Důvodem k tomu mu bylo poznání, že kdyby existoval Bůh, vševědoucí a všemohoucí, bez jehož vůle se nepohne ani lísteček na stromě, nemohl by přece dopustit taková zvěrstva, která se ve válce děla.

Když jsem se později dočetl, jak katolická církev pracuje, o celém systému, od klášterů, ctihodných sester, mnichů, kněží, prelátů, biskupů, arcibiskupů, kardinálů a dalších hlav pomazaných… Když jsem si přečetl, proč církev svatá nechala upálit Mistra Jana Husa, tak jsem na církev svatou zanevřel. Někdy jsem měl výčitky svědomí, když jsem tolik chvály slyšel od nejrůznějších pravicových politiků jak potřebná je tato církev pro naši společnost. Přesto jsem nesouhlasil, aby této církvi bylo vráceno vše, co jim prý bylo po vítězství KSČ v r. 1948 ukradeno.

Samozřejmě, že pravicové strany, které po roce 1989 v naší zemi vládly, prosadily zákon, ve kterém církvím bylo navráceno vše, co jim nikdy ani nepatřilo. Proti tomu se už však nedalo nic dělat. Pole, lesy, statky a peníze dostaly i církve, které v době, kdy došlo k té tak zvané krádeži, ještě vůbec neexistovaly.

A v tomto čase najednou vystoupila hlava církve papež František, který vyzval všechny své „podřízené", aby se jménem církve omluvili všem lidem za všechny války světa, neboť pod nimi je, jak pravil, podepsaná církev a náboženství. Vyzval je, aby se omluvili všem obětem sexuálních zvěrstev kněží, spáchaných na dětech a ženách. Říká, hrajeme si na bohy a nasazujeme si masku čistých neposkvrněných hříchem.

Papeži Františku, to jsou slova svatého muže, to jsou téměř stejná slova, za něž byl kdysi Čech, Mistr Jan Hus, jako kacíř upálen na hranici.

Nevím, co čeká Vás, papeži Františku, zda se Vám podaří očistit katolickou církev od všech hříchů, kterých jste se dopustili a zastavit řádění Satana!!! Ano, tedy to připustil Satan? Ten je víc než Bůh?

Kdo se v tom má vyznat? Jak licoměrně stále organizujete pomoc pro chudé, jak mámíte z křesťanů milodary a sami schraňujete ohromné bohatství v truhlicích Vatikánu. Jak okázale vystavujete na odiv skvosty na slavnostních rouchách biskupů, arcibiskupů a kardinálů. Cožpak pouze papež František neztratil stud?