Dvacet let bez mistra televizní zábavy
- Podrobnosti
- Speciály CFP! / Zóna kultura|
- 30. prosinec 2019|
- miroslav pořízek|
- 11795 x
Před dvaceti lety, právě koncem prosince 1999, nás navždy opustil klasik televizní zábavy, muž mnoha aktivit, jedna z posledních žijících renesančních osobností, Vladimír Dvořák. Bylo mu 74 let a v posledních letech života ho trápily četné zdravotní potíže, přesto pro mnohé zpráva o jeho smrti byla nepříjemným šokem. Kromě řady činností, kterým se během svého života věnoval, si jej široká veřejnost spojuje především s kvalitní televizní zábavou, zejména pak s nesmrtelným pořadem Televarieté, kde mu byla dlouholetou jevištní partnerkou vynikající Jiřina Bohdalová.
Vladimír Dvořák se narodil 14. května 1925 v jihočeském Písku. Na svět přišel do železničářské rodiny, ale v této tradici nepokračoval. Odmaturoval ještě za války v roce 1944. Po válce pokračoval dále ve studiích. Nejprve zkoušel štěstí na Fakultě žurnalistiky Vysoké školy politické a sociální. Ovšem tato studia nedokončil a po dvou semestrech přešel na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde poté studoval čtyři semestry sociologii a estetiku. Ani toto studium nedokončil. Nějakou dobu pracoval jako novinář v Mladé frontě i jako redaktor v Čs. rozhlase. Uváděl také vlastní hudební pořad. Začátkem 50. let odchází z rozhlasu a působí jako konferenciér v národním podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky. Hostoval i v hereckém souboru Pražské estrády.
Čtyři roky byl v angažmá v Divadle satiry a estrády (později Divadlo ABC). Zde získané herecké zkušenosti uplatnil nejen v několika menších rolích ve filmu, ale především později v nezapomenutelné dvojici s Jiřinou Bohdalovou. S ní poprvé vystupoval již ve druhé polovině 50. let a šlo o velmi šťastné spojení, které v dalších desetiletích pokračovalo a to prakticky až do smrti Vladimíra Dvořáka. Již od poloviny 50. let se rovněž datuje jeho nesmírně plodná a dlouholetá spolupráce s Čs. televizí. Vladimír Dvořák postupně dozrává jako výborný textař a tvůrce kvalitní televizní zábavy. Píše scénáře zábavných a soutěžních pořadů, působí jako dramaturg. S jeho jménem jsou spojeny pořady jako Kdo s kým, o čem, pro koho, Písničky na zítra, Píšu-píšeš-píšeme a nezapomenutelný pořad Zpívá celá rodina. Stává se bavičem v tom nejlepším slova smyslu.
Vladimír Dvořák je pro širokou veřejnost spojen především s pořadem Televerieté. Inspirací mu byl varietní program, který viděl ve Francii. Roku 1970 se na televizních obrazovkách objevuje premiéra. Málokdo tehdy tušil, jak velký fenomén se právě rodí. Prvních 25 dílů uváděl sám Dvořák, ve dvojici s Jiřinou Bohdalovou se objevuje poprvé v roce 1977. Ihned si získali diváky a vytvořili nezapomenutelnou dvojici, která dokázala zahrát vtipnou scénku snad na jakékoliv téma. Řada z nich přímo zlidověla, stejně jako mnohé hlášky z tohoto pořadu. Dialogy a scénky této ústřední dvojice vhodně doplňovali známí herci a zpěváci a další nosnou část pořadu vyplňovala vystoupení varietních umělců od nás i z mnoha zemí Evropy. Televarieté se na televizních obrazovkách udrželo téměř celých třicet let, což je v našich podmínkách unikát. Mezi lety 1970 – 1998 vzniklo 74 dílů pořadu, některé z nich jako hlavní silvestrovský program. Mnohé díly jsou s úspěchem dodnes reprízovány.
Jisté je, že právě Televarieté se zařadilo do zlatého fondu kvalitní televizní zábavy plné inteligentního humoru a výborných hereckých, pěveckých a varietních výkonů.
Vladimír Dvořák miloval humor, dokázal skvěle pracovat s českým jazykem, byl skutečným mistrem slova, je autorem dnes již klasických písňových textů jako Píseň pro Kristýnku, Čert ví proč, My dva a čas, Sto dukátů za Juana, Buď pořád se mnou, Až na severní pól a řady dalších. Jeho texty zpívaly takové osobnosti jako Karel Gott, Karel Hála, Rudolf Cortés, Milan Chladil, Yveta Simonová, Waldemar Matuška a další. Spolupracoval s orchestrem Karla Vlacha. Za svou práci obdržel řadu významných ocenění. Mezi nejvýznačnější z nich patřila Výroční cena Českého hudebního fondu za textařskou práci. Roku 1982 byl jmenován zasloužilým umělcem. Právě 80. léta mu přinesla obrovskou popularitu i díky nezapomenutelným silvestrovským pořadům. Ani po změně společenských poměrů nerezignoval na další práci, přestože druh humoru a zábavy, který vyznával, byl postupně vytlačován mladší generací těžící ze změněných poměrů. Dvořák zůstal svůj, nikdy neměl zapotřebí podbízet se publiku, vyhýbal se laciné a povrchní zábavě, stejně jako vulgarismům.
I v nových poměrech však dokázal reagovat vtipně na aktuální události a jejich aktéry a tepat novodobé zlořády. Vždy však laskavě, s noblesou a nadhledem. Z nastavené laťky solidní kvality neslevil ani ve své pozdní tvorbě a stal se tak žijícím klasikem. V průběhu 90. tet trpěl zdravotními problémy, se kterými se statečně potýkal. Opustil nás na samém sklonku roku 1999, jen pár dní před Silvestrem. Jak zaznělo v televizním dokumentu o jeho bohatém životě, jakoby jeho odchod právě v této době symbolizoval i odchod druhu zábavy, kterou právě on tak výrazně reprezentoval. Jakoby chtěl lidem poslat svým skonem právě koncem roku symbolicky i svůj poslední vzkaz - tak teď už si tu zábavu dělejte sami a po svém, já už bych jí stejně nerozuměl.
Bc. Miroslav Pořízek
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Zapomněli vypnout mikrofon.
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (X.)
- Děsivý horor, který byl zatím částečně odložen.
- Putin nabídl Západu „high-tech souboj“
- Z Russkoj Vesny (20.12.2024): Odvetný úder na nepřátelské objekty na Ukrajině
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (XI. - Vánoční)
Související články