Otevřená budoucnost

Z mého pohledu, je zajímavé, jak někteří tlačí, abychom zde na Zemi stvořili umělou inteligenci (AI).
Inteligenci, která by nám, dle jejich názoru, měla/mohla být ku prospěchu.
Jenže, žijeme v dualitě. A už dnes jsou zde i lidé upozorňující na možné problémy. Jsou podobni těm, co ukazují na nesmysly vymýšlené sluníčkáři. Nikdo je nebere vážně a jejich obavy jsou zametány pod koberec s tím, že se jedná o normální vývojový proces a nic se přeci nemůže stát. Zkrátka: „Neřeš a nepřepínej!“ jak se říká v jednom našem filmu.

Ovšem, dokud se nezmění naše myšlení, potom s vývojem AI je to pro nás všechny pravděpodobně
jen jednosměrka. AI bude stejná jako my. Dopadneme s jejím vývojem podle nastavení, které je nám – lidem – vlastní. Podle v nás hluboce uložených základních pudů pro naše přežití. Tedy řekněme, že, jak u koho, na ničení pro zisk, v rámci uzurpování si práva na majetek, nerostné bohatství apod. někoho jiného.

Vytvoříme-li AI a necháme-li ji se učit z postupů, myšlení, které jsou nám prozatím stále vlastní, a
které my sami učíme a vštěpujeme našim dětem, pak je nasnadě, že vše můžeme – pravděpodobně – zabalit. V souladu s příslovím: ‚Podle sebe soudím tebe.“ nás AI posoudí, rozsoudí a odsoudí.

Znásilní stejně, jako my znásilňujeme někoho jiného.
Pro někoho je a do budoucna i bude AI, jak se v článku pana Kalabuse píše, modla. Nový bůh
(schválně napsáno s malým b, protože ani v tomto případě, podobně jako v mnoha jiných případech, se o Boha nejedná), kterému se již nyní klanějí jako něčemu, co je nutné uctívat. A je dost možné, že – podobně jak vidíme dnes i v minulosti -, kdo se neklaní, bude tak či onak eliminován. Odstraněn.

Jenže, každému, co jeho jest. V Bibli se píše, myslím někde v Exodu: „Nebudeš mít jiných bohů a
nebudeš vytvářet modly, kterým se budeš klanět.“ Tak nějak – už je to hodně dávno, co jsem ji četl.
Musel bych si to nalistovat.

I když i v Bibli – Starý zákon - se jedná o svým způsobem uzurpátorského, násilného, trestajícího a
sobeckého Boha, co chce, aby jen jemu byla věnována pozornost, za kterou se odmění, podobně i AI si nakonec může přivlastnit pozornost, kterou ji budeme muset věnovat a i ona nás může odměnit.

Konec konců, už dnes jí k tomu dáváme nástroj. Kamery ve městech připojené na internet a naše
propojenost s ním. Bez něj „nemůžeme“ žit. Klidně se na přechodu pro chodce necháme přejet jen
proto, abychom napsali (dočetli) – sms/zprávu z FB, kterou nám někdo poslal.

Občas někde zaslechneme o Velikém bratru, který nás sleduje. A co až se vyklube na světlo světa AI? O jak velikého bratra se bude jednat a komu bude jeho sledování sloužit? Bratra, který nás bude
sledovat na každém kroku. Z kamer v mžiku vyhodnocující naše gesta, emoce, chování. Čtoucí
miliardy našich mailů, které správně přiřadí osobám, které na kamerách uvidí… Zajímavá představa.
Že?

Jistě že pro nás bude chtít jen to nejlepší, podobně jako její tvůrci. Jenže, co je pro nás nejlepší? A co je pro jednoho každého z nás dobré? Vždyť to sami nevíme, tak jak to může vědět kdokoliv jiný? Vždy se jedná a bude jednat jen a jen o domněnky.

Takže z pohledu AI je pro nás dobrá třeba naše separace. Uzamčení v domově, abychom jeden
druhému neubližovali a neškodili… No proč ne? Variant budoucnosti je mnoho.
Myslím, že už nyní se ruku v ruce a v touto chvíli vyvíjí i AI konkurent(ka). Jen blázen by si mohl
myslet, že v našem světě – dualitě – může být porušena rovnováha sil…

Mám pocit, že vše je už na pochodu. Jen se o ničem nemluví. Vše může už být tak daleko, že vyvíjet
konkurenci k současně tvořené AI v její obdobné podobě a formě je zbytečné. Vždyť už dávno jsou
postupy, které si dokážou poradit nejen s vědomím jednotlivce, ale i s kolektivním vědomím obecně.
Nicméně, i v tomto případě je otázka, jaký bude cíl a jaká bude etika - za maskou pomoci - daného
jedince(ců), kteří si s vědomím AI – jak je v článku také zmíněno - budou umět bez větších problémů poradit.

Bude-li jejich etika na velice nízké úrovni – tak jak je tomu dnes u těch, co chtějí ovládat a
manipulovat – pak je zbytečné dělat závěry, protože ty jsou jasné a dopředu nalinkované. Pokud se
ovšem etika oněch lidí – skupiny – bude řekněme blížit úrovni Krista, pak se můžeme dočkat něčeho
zcela jiného a nového. Mohli bychom se vyvíjet naprosto jiným a doposud pro nás neznámým
směrem.

Směrem, o kterém nyní nemáme ani páru. I proto anebo právě proto o novém směru vývoje
nepřemýšlíme. Schází nám zkušenost, na které bychom stavěli a vystavěli něco, co všem bude
přínosem. Ne jen jednotlivcům, kterým dnes stávající systém nahrává, aby tvořili svoji budoucnost, ve které je většina zmanipulovanými pracujícími otroky, tvořící jejich zisky. Otroky se zmanipulovaným vědomím a myšlením např. prostřednictvím neuvěřitelného množství reklam, ve kterých se krade a nikomu už to nepřijde divné.

Je zde tedy jasná rovnice.

Nevím, neznám, schází mi zkušenost, mám strach = nevytvářím, netvořím anebo…
Nevím, neznám, schází mi zkušenost, ale schází mi strach = uvidíme, co z toho bude a na koho se ev. neúspěch svede – bude-li ještě na koho…

Až poznáme a budeme vědět, pak je cesta k naší tvorbě – novému směru tvoření - otevřená. A
abychom mohli začít jinak myslet a s tím i tvořit, pravděpodobně potřebujeme současný trend
směřující k AI, o kterém nic nevíme, protože neznáme úmysl tvůrců. A to je dobré si uvědomit,
protože stále platí, že za zdi ložnic nikdo z nás nevidí. I proto je dost možné, že se spálíme. Ostatně,
jak už tolikrát. Jenže…

Bez negativních zkušeností, co nás vrhnou na dno – podobně jako války a fanatické prosazování
zlostného a nenávistné boha v podobě roztrhaných těl na tržnících, divadlech a stadionech - se jen
těžce, velmi neochotně sami od sebe zvedneme a pochopíme, jek úžasní jsme tvůrci. Abychom
zjistili, že k tvoření nepotřebujeme, aby za nás někdo jiný myslel. Tvořil a linkoval nám naši
budoucnost. Zvláště pak tu, kterou on sám chce.

A to je vše, co jsem chtěl napsat k AI a podnítit k zamyšlení. A tak na závěr už jen pár vět…
Po dlouhé době přeji Všem hodně šťastných a úspěšných dní, které si sami vytvoříte.
Prostě jen tak…

Jen tak, abyste sami sobě udělali a měli radost. A zároveň, když budete chtít, jen tak pro radost svým tvořením, udělali i radost jiným. Třeba o vánocích. Radost těm, co ještě nevědí, že si hezké dny mohou vytvořit sami a že si je zaslouží. Právě proto, že jsou pro každého ve svém okolí hodnotní, cenní a přínosní i přesto, že oni sami to tak nevidí a necítí.

Aha? Ještě jsem zapomenul na toto…
Kdyby Vám někdo tvrdil o Vaší vlastní radosti a štěstí opak, tedy, že si ho nezasloužíte, je závistivec.
Lže a jde mu jen o jeho vlastní prospěch a zištný cíl na Váš úkor. Tak si dejte pozor, protože:
„Kdo je připraven, je málo kdy zaskočen.“☺

Zdar a sílu všem přeje – v srdci svobodný - Vlastimil Suchý v.r.

PS: A pak… Stejně vše dobře dopadne. Tak proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.