Lidstvo hloupne už skoro půlstoletí. A nikdo si není jistý proč
- Podrobnosti
- Doporučujeme / CFP! doporučuje|
- 14. červenec 2019|
- Adéla Lišková |
- 4793 x
Jako je na světě lépe a lépe, lidé se stávají chytřejšími. S každou novou generací vzrostle průměrné IQ na zemi zhruba o deset bodů, anebo každé desetiletí o dodatečné tři body.
Tak hovoří tzv. Flynnův efekt (Flynn effect). Fenomén rostoucí inteligence obyvatelstva je přitom obvykle vysvětlován kvalitnějším vzděláváním, ale i nutričně lepší výživou dětí.
Pochopitelně však existuje řada lidí, kteří si stále moudřejší a moudřejší rozhodně nepřipadají; ba spíše naopak. A mezi nimi najdeme i akademické vědce. Například podle Richarda Lynna a Johna Harveyho, autorů odborného článku „Úpadek světového IQ“ (The decline of the world‘s IQ), naopak průměrné IQ na zemi neúprosně klesá, a to vlivem toho, že přirozený výběr je jaksi převrácen na hlavu.
Podle vědců jsou lidé čím dál tím hloupější. Kdo za to může?
Onen úpadek světového IQ autoři konkrétně vysvětlují úpadkem genetického fondu. Tím, že inteligentní lidé raději budují kariéru a ti méně inteligentní raději plodí děti, v populaci postupně slábnou "chytré" geny a naopak posilují ty "hloupé". Tato nesmrtelná logika se přitom opírá o zjištění, že mezi úrovní inteligence a počtem potomků existuje výrazná negativní korelace (přesně -0,73 %).
A tvrzením Lynna a Harveyho tak trochu nahrává nedávná empirická studie z Norska, která je založena na testování IQ v rámci přihlášení k povinné vojenské službě. Vědci z tamního Centra Ragnara Frische pro ekonomický výzkum (Ragnar Frisch Centre for Economic Research) zkoumali data za 730 tisíc mužů narozených mezi léty 1962 a 1991. A zjistili přitom, že svět byl patrně v pořádku asi jen do roku 1975.
Do té doby totiž Flynnův efekt zdá se fungoval. U mužů narozených v letech 1962 až 1975 totiž výzkumníci mohli sledovat konstantní nárůst v hodnotách IQ, a to kolem tří bodů za každé desetiletí. Nicméně jak se časová řada přehoupla přes rok 1975, s pozdějšími léty narození se objevovala stále nižší hodnota IQ, přičemž propad byl za každé desetiletí zhruba 7 bodů, shrnuje výsledky server Inc. Jako by se tak od té doby v Norsku rodili chlapci se stále nižší inteligencí.
Na rozdíl od Lynna a Harveyho však autoři tohoto výzkumu nesvalují vinu na genetiku. "Není to tak, že hloupí lidé mají více dětí než chytří, když to řeknu tvrdě," nechal se přímo slyšet Ole Rogeburg, který pracuje jako seniorní vědecký pracovník v Centru Ragnara Frische. "Důvody, proč IQ v čase rostlo a teď naopak klesá, se nacházejí ve faktorech prostředí," řekl jeden z autorů serveru CNN.
Do té doby totiž Flynnův efekt zdá se fungoval. U mužů narozených v letech 1962 až 1975 totiž výzkumníci mohli sledovat konstantní nárůst v hodnotách IQ, a to kolem tří bodů za každé desetiletí. Nicméně jak se časová řada přehoupla přes rok 1975, s pozdějšími léty narození se objevovala stále nižší hodnota IQ, přičemž propad byl za každé desetiletí zhruba 7 bodů, shrnuje výsledky server Inc. Jako by se tak od té doby v Norsku rodili chlapci se stále nižší inteligencí.
Na rozdíl od Lynna a Harveyho však autoři tohoto výzkumu nesvalují vinu na genetiku. "Není to tak, že hloupí lidé mají více dětí než chytří, když to řeknu tvrdě," nechal se přímo slyšet Ole Rogeburg, který pracuje jako seniorní vědecký pracovník v Centru Ragnara Frische. "Důvody, proč IQ v čase rostlo a teď naopak klesá, se nacházejí ve faktorech prostředí," řekl jeden z autorů serveru CNN.
Koneckonců geny (ve smyslu inteligence rodičů) samy o sobě dokáží vysvětlit pouze zhruba polovinu variability IQ mezi lidmi. Zbylá polovina je ovlivňována již zmiňovaným vzděláním a výživou, ale i výchovou. Autoři dále poukázali například na to, že děti tráví stále méně času čtením než předchozí generace a naopak více času online. Názor, že technologie, které nám měly zjednodušit život, to dělají tak dobře, že nás vlastně zbavují nutnosti přemýšlet, se v poslední době ostatně objevuje mnohem častěji.
Devět grafů, které ukazují, proč na IQ záleží
Adéla Lišková
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Zapomněli vypnout mikrofon.
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (X.)
- Nositeľ Nobelovej ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz: Východná Európa je dva krát chudobnejšia po vstupe do EÚ
- Putin nabídl Západu „high-tech souboj“
- Z Russkoj Vesny (20.12.2024): Odvetný úder na nepřátelské objekty na Ukrajině
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (IX.)
Související články