Škodlivý čechoslovakizmus v dejinnej praxi
- Podrobnosti
- Z domova / Slovensko|
- 23. listopad 2018|
- JUDr. Milan Janičina|
- 8517 x
Čechoslovakizmus je ideológiou, o ktorú sa opierali snahy českých politikov o asimiláciu Slovákov. Z troch strán nemeckým živlom obkľúčení Česi, sa snažili komplexy vlastnej malosti liečiť na úkor Slovákov a tak sa české romantické slovákofilstvo 19. storočia, cez český nacionalizmus, postupne menilo v čechoslovakizmus.
Čechoslovakizmus si vytvoril vlastnú historiografiu, ktorej na istý čas, uverili aj samotní Slováci a niektorí slovenskí historici sa jej držia dodnes. Nepriznajú sa, že okrem českých, či čechoslováckych prameňov neštudovali nič iné. Počas komunistickej totality ich do zahraničných archívov nepustili a keďže niekoľko desaťročí písali bludy, dnes už „inú pesničku spievať nebudú".
České kroniky už od prvej polovice 12. storočia (Kosmova kronika) propagovali ideovo-právnu konštrukciu pre myšlienkový základ doktríny o „prenesení kráľovstva" z (Veľkej) Moravy do Čiech. Dlhodobým falšovaním histórie sa Česi mohli pasovať do role „staršej" vetvy jednotného československého (sic) národa. Podľa čechoslováckej historiografie prvým spoločným štátom Čechov a Slovákov bola Veľká Morava. Slovákov z nej na tisíc rokov vytrhli maďarskí kočovníci a až po vzniku tatíčkomasarykovského Česko-Slovenska, či skôr Československa sa Slováci vrátili do náruče milujúcej matky - čechoslováckej domoviny, ku svojmu „staršiemu" bratovi - českému národu a pod jeho ochranu.
Napriek všetkému však škodlivosť čechoslovakizmu predsa len uznali aj niektorí českí autori. Jan Bělič v článku „Poměr mezi češtinou a slovenštinou" uverejnenom v časopise Slovo a slovesnost, ročník 14 (1953), číslo 1, vydávanom Ústavom pre jazyk český Akadémie vied ČR, píše „Za této situace se fronta slovenského národního hnutí obracela proti Čechům a stále zřetelněji se ukazovalo, v jakém rozporu se skutečností je these o jednotném československém národě. Tato ideologie, na Slovensku nazývaná „čechoslovakismus", čím dále tím více se stávala toliko ideologií české buržoasie, která ji úporně hájila proto, že hověla jejím vykořisťovatelským zájmům.". Odhliadnuc od dobového politicko-ideologického nánosu je názor Jána Běliča správny - žiaľ v českej spoločnosti výrazne menšinový.
Preto treba podstatu čechoslovakizmu ukazovať v jej skutočnej podobe. Čechoslovakizmus je chorá a pokrivená vetva na kmeni slovanskej lipy.
VÝROKY O ČECHOSLOVAKIZME
Výroky z českých zdrojov sú natoľko výrečné, že komentár nepotrebujú. Uvádzame ich spravidla v češtine - v slovenčine sú uvedené len v prípade, ak sme citát prevzali z práce publikovanej v slovenskom jazyku.
„Slowáci, národ … nikde samostatné centrum pro swé důležitosti nenacházející…"
Zdroj: F. Palacký, Hlasowé o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slowáky 1846.
„... pro naše plány střízlivé jejich posuzování je nutné. Tak jako vy, soudím i já, proto šel jsem a chodím tam k nim a navazuji osobní styky pro budoucnost. Oni... nesmějí ani věděti, že je, řekl bych, studujeme, tak jsou nekritičtí a snaha odlišet se od nás literárně, vede je teď k rusismu slovnému i politickému, nebo slovenština není právě než čeština, a kto z ní něco jiného chce dělati, s ní samé to nesvede, ergo - rusism." (T. G. Masaryk v r. 1889 v liste Kramářovi.)
„Slowáci, národ … nikde samostatné centrum pro swé důležitosti nenacházející…"
Zdroj: F. Palacký, Hlasowé o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slowáky 1846.
„... pro naše plány střízlivé jejich posuzování je nutné. Tak jako vy, soudím i já, proto šel jsem a chodím tam k nim a navazuji osobní styky pro budoucnost. Oni... nesmějí ani věděti, že je, řekl bych, studujeme, tak jsou nekritičtí a snaha odlišet se od nás literárně, vede je teď k rusismu slovnému i politickému, nebo slovenština není právě než čeština, a kto z ní něco jiného chce dělati, s ní samé to nesvede, ergo - rusism." (T. G. Masaryk v r. 1889 v liste Kramářovi.)
Zdroj: <https://sk.wikipedia.org/wiki/Jozef_%C5%A0kult%C3%A9ty>
„Jděte na Slovensko. Tu se vám jinak prsa dmou, tu pocítíte, jak je ten český svět veliký." (Český učiteľ - po vzniku česko-slovenského štátu ministerský tajomník na Slovensku - Karel Kálal.)
Zdroj:
Karel Kálal: Jděte na Slovensko, Jos. R. Vilímek, 1904.
Pavel Kosatík: České snění, Karel Kosatík 2010, str. 9.
Štefan Činčura: Sen českých slovakofilov,
<http://www.svet.czsk.net/clanky/publicistika/slovakofi li.html>.
„Pochopí čeští vůdcové, kde je jejich pravá zaslíbená země?" (Karel Kálal v časopise „Obzor národohospodářský" upozorňuje, že budúcnosť českého národa je na Slovensku.)
Zdroj: Tkadlečková J: Slovakofi lské hnutie v českých krajinách koncom 19. storočia. Historický časopis 1956, ročník IV. číslo 4. s. 479.
„Tma jest nad stolicemi zatatranskými! A víte-li proč? Protože jsou daleko od světla českého.".
Zdroj: Karel Kálal: Slovensko a Slováci, Praha 1905.
„Vy jste všeho tohto zlého na vině, proč jste se odtrhli od nás a přijali vaši kočištinu za řeč spisovnou." (Zať Františka Palackého a predstaviteľ Staročeskej strany František Ladislav Rieger - Samuelovi Štefanovičovi, slovenskému národnému buditeľovi.)
Zdroj: Milan Ďurica: Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti dvoch tisícročí, LÚČ, Bratislava 2003, str. 235.
T. G: Masaryk v roku 1882, prišiel do Prahy „s rozhodným úmyslem, že bude pracovati pro všecky tyto české země, to jest pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko."
Zdroj: Albert Pražák, Masaryk a Slovensko. Praha 1937, s. 43.
„Slováci jsou Čechy, přes to, že užívají svého nářečí jakožto spisovného jazyka".
Zdroj: T. G. Masaryk - memorandum Independent Bohemia z roku 1915, adresované britskému ministrovi zahraničných vecí Edwardovi Greyovi. Seton-Watson, R.W.: Masaryk in England, (Cambridge:1943), s. 125.
Na základe mýtu, že Česi boli súčasťou Veľkomoravskej ríše, od ktorej v 10. storočí Maďari odtrhli Slovensko, Masaryk dôvodil, že Česi „majú prirodzené a historické právo na pričlenenie Slovenska".
Zdroj: Igor Uhrík: Postavenie Slovákov, 1918-1925, str. 3. (T. G. Masaryk: Nová Evropa. Stanovisko slovanské, (Praha: 1920), s. 159).
„Poučme Slováky, naše i celý svět, že není rozdílu mezi námi, že všickni jsme Čechy, od Šumavy až po Užhorod, že všecko správné je nedělitelným celkem Obce českého národa!"
Zdroj: Dôverník E. Beneša Hanuš Kuffner: Náš stát a světový mír. Praha november 1918.
„Preboha, veď dohovor v Clevelande vznikol pred troma rokmi, zatiaľ čo Slovensko a Slováci sú vo svete neznámymi pojmami. Uvedomte si páni, že ste v situácii nulových veličín!" (Masaryk vyjednávačom zo slovenského krajanského vedenia.) Zdroj: A. M. Húska: Geopolitické a socioekonomické súvislosti čechoslovakizmu, Geopolitické a socioekonomické súvislosti čechoslovakizmu, Čechoslovakizácia, Panslovanská únia, Bratislava 2011, str. 114.
„Než hlavní věcí je, že dokument té úmluvy je podvržený, je falsum; nejen proto, že se naňpodepisovalilidé dodatečně, nýbrž hlavně proto, že v době, kdy američtí Slováci si té úmluvy přáli, [Slovenská] Liga legálne neexistovala, byla státem uznána teprve r. 1919. Proto politik vážný, státnik s takovým papírem nemůže a nesmí operovat. Falsifikát se nemůže stát státním aktem." (Spoluautor Pittsburskej dohody Masaryk krátky čas po podpise dohody.)
Zdroj: Milan Ďurica: T. G. Masaryk a jeho vzťah k Slovákom, LÚČ, Bratislava 2007, str. 13.
Podľa americkej historičky Margaret McMillanovej T.G. Masaryk po podpise Pittsburskej dohody povedal: "Uzavřeli jsme ji, abychom uklidnili malou skupinku Slováků, která snila o bůhví jaké nezávislosti pro Slovensko."
Zdroj: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2005101066#
„Dosud v politické geologii Československa tvorí Češi tvrdý základ, Slováci pak sypčí nános."
Zdroj: Ferdinand Peroutka: Budování státu - Ferdinand Peroutka -dědicové, 2003, clo AURA-PONT Praha str. 279.
„Teorie o samostatném národě slovenském byla jen dočasnou taktikou a měla svůj smysl jen v rámci státního práva uherského, dnes však ve státě československém je prostě přežitkem... O jednotu jazyka přitom nemusíme míti starosti. Tá se vzmáhati sama sebou ustavičním stykem s Čechy, životem politickým (četbou českých novin), vztahy hospodářskými, rozhojněním dopravních prostředků vedoucích do Čech, a přitom čeština bude svou kultůrní sílou v přirozené výhodě. Slováci to ani nebudou pozorovati... I když to snad je líto některým vlastencům..."
Zdroj: Miloš Weingart: Naše doba 1921 s. 267.
„Hitlerovský národní socialismus přijal náš titul. Leckterá Hitlerova hesla, a právě ta dobrá, jsou docela bez obalu vypůjčená od nás."
Zdroj: Václav Klofáč, 19.9.1933, České slovo.
„Slovenský jazyk je archaickým dialektom češtiny; každý Slovák rozumie po česky a každý Čech rozumie po slovensky."
Zdroj: Memorandum Uznanie Československej národnej rady a československej armády, Masaryk, 31. august 1918.
„Obyvatelia [Slovenska] sa stále cítia byť Čechmi a prajú si patriť do nového štátu. Na Slovensku nebol nikdy žiaden náznak separatizmu. Zvíťazil rovnaký jazyk, rovnaké myšlienky a rovnaké náboženstvo.". (E. Beneš 5. februára 1919, v diskusii pred najvyšším orgánom Mierovej konferencie - Radou desiatich.)
Zdroj: Igor Uhrík: Postavenie Slovákov, 1918-1925, str. 20.
„Niet slovenského národa. To je len výmysel maďarskej propagandy. Zakladáme na Slovensku školy. Musíme počkať na ich výsledky. O jednu generáciu nebude rozdiel medzi dvoma vetvami nášho národa… český národ je i pod Tatrami".
Zdroj: T. G. Masaryk pre francúzsky denník Le Petit Parisien zo 14. septembra 1921.
„Ani v době největší persekuce převážná většina našeho národa neslevila ničeho z maximálního českého programu, jehož jádrem byl suverenní český stát z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, neboť připojení Slovenska má důvody v právu hospodářském, národnostním a přirozeném."
Zdroj: II. zväzok Ottovho obchodného náučného slovníka z roku 1921, str. 1215.
„Slovensko bude naší koloniální zemí. Jest mylným názorem, že by koloniální země nesměla s mateřskou hraničiti, příklad na to je Rusko se Sibiří."
Zdroj: II. zväzok Ottovho obchodného náučného slovníka z r. 1921, str. 1217.
„Pre český štát je veľmi výhodné, ak sa môže rozširovať smerom, kde je pôdy dostatok a kde je pomerne riedke osídlenie. To je práve na Slovensku, ktoré na 1 km2 nemá ani polovicu ľudí, koľko ich majú české krajiny (59 na 1 km2, zatiaľ čo české krajiny 128). Slovensko sa môže stať kolonizačnou krajinou českou."
Zdroj: Z dokumentov vypracovaných v Prahe pre Úrad pre prípravu mierovej konferencie v Paríži, Jozef KLIMKO, Vývoj územia Slovenska a utváranie jeho hraníc. Bratislava 1980, str. 105.
„... výraz Československo a všechna od toho odvozena slova ve všech jazycích jest jedno slovo a že jest proto naprosto nepřípustno vkládati mezi části tohoto slova rozdělovací znaménko (Tchéco-slovaque)." (Věstník ministerstva vnitra Republiky československé. (Praha: Ministerstvo vnitra Republiky československé, 1922), roč. IV, s. 169, obežník č. 45.721-1, „Ofi cielní označování Československa", 10. jún 1922. Obežník bol určený „všetkým oddeleniam ministerstva vnútra; zemskej správe politickej v Prahe, Brne, Opave; úradu ministra s plnou mocou pre správu Slovenska v Bratislave; civilnej správe Podkarpatskej Rusi v Užhorode".)
Zdroj: Igor Uhrík: Postavenie Slovákov, 1918-1925, str. 30.
(krátené)
(Titulok NIFMV)
Text vyšiel v: Skutočná povaha čechoslovakizmu vo výrokoch
(druhé, doplnené vydanie)
PANSLOVANSKÁ ÚNIA
August 2018
„Jděte na Slovensko. Tu se vám jinak prsa dmou, tu pocítíte, jak je ten český svět veliký." (Český učiteľ - po vzniku česko-slovenského štátu ministerský tajomník na Slovensku - Karel Kálal.)
Zdroj:
Karel Kálal: Jděte na Slovensko, Jos. R. Vilímek, 1904.
Pavel Kosatík: České snění, Karel Kosatík 2010, str. 9.
Štefan Činčura: Sen českých slovakofilov,
<http://www.svet.czsk.net/clanky/publicistika/slovakofi li.html>.
„Pochopí čeští vůdcové, kde je jejich pravá zaslíbená země?" (Karel Kálal v časopise „Obzor národohospodářský" upozorňuje, že budúcnosť českého národa je na Slovensku.)
Zdroj: Tkadlečková J: Slovakofi lské hnutie v českých krajinách koncom 19. storočia. Historický časopis 1956, ročník IV. číslo 4. s. 479.
„Tma jest nad stolicemi zatatranskými! A víte-li proč? Protože jsou daleko od světla českého.".
Zdroj: Karel Kálal: Slovensko a Slováci, Praha 1905.
„Vy jste všeho tohto zlého na vině, proč jste se odtrhli od nás a přijali vaši kočištinu za řeč spisovnou." (Zať Františka Palackého a predstaviteľ Staročeskej strany František Ladislav Rieger - Samuelovi Štefanovičovi, slovenskému národnému buditeľovi.)
Zdroj: Milan Ďurica: Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti dvoch tisícročí, LÚČ, Bratislava 2003, str. 235.
T. G: Masaryk v roku 1882, prišiel do Prahy „s rozhodným úmyslem, že bude pracovati pro všecky tyto české země, to jest pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko."
Zdroj: Albert Pražák, Masaryk a Slovensko. Praha 1937, s. 43.
„Slováci jsou Čechy, přes to, že užívají svého nářečí jakožto spisovného jazyka".
Zdroj: T. G. Masaryk - memorandum Independent Bohemia z roku 1915, adresované britskému ministrovi zahraničných vecí Edwardovi Greyovi. Seton-Watson, R.W.: Masaryk in England, (Cambridge:1943), s. 125.
Na základe mýtu, že Česi boli súčasťou Veľkomoravskej ríše, od ktorej v 10. storočí Maďari odtrhli Slovensko, Masaryk dôvodil, že Česi „majú prirodzené a historické právo na pričlenenie Slovenska".
Zdroj: Igor Uhrík: Postavenie Slovákov, 1918-1925, str. 3. (T. G. Masaryk: Nová Evropa. Stanovisko slovanské, (Praha: 1920), s. 159).
„Poučme Slováky, naše i celý svět, že není rozdílu mezi námi, že všickni jsme Čechy, od Šumavy až po Užhorod, že všecko správné je nedělitelným celkem Obce českého národa!"
Zdroj: Dôverník E. Beneša Hanuš Kuffner: Náš stát a světový mír. Praha november 1918.
„Preboha, veď dohovor v Clevelande vznikol pred troma rokmi, zatiaľ čo Slovensko a Slováci sú vo svete neznámymi pojmami. Uvedomte si páni, že ste v situácii nulových veličín!" (Masaryk vyjednávačom zo slovenského krajanského vedenia.) Zdroj: A. M. Húska: Geopolitické a socioekonomické súvislosti čechoslovakizmu, Geopolitické a socioekonomické súvislosti čechoslovakizmu, Čechoslovakizácia, Panslovanská únia, Bratislava 2011, str. 114.
„Než hlavní věcí je, že dokument té úmluvy je podvržený, je falsum; nejen proto, že se naňpodepisovalilidé dodatečně, nýbrž hlavně proto, že v době, kdy američtí Slováci si té úmluvy přáli, [Slovenská] Liga legálne neexistovala, byla státem uznána teprve r. 1919. Proto politik vážný, státnik s takovým papírem nemůže a nesmí operovat. Falsifikát se nemůže stát státním aktem." (Spoluautor Pittsburskej dohody Masaryk krátky čas po podpise dohody.)
Zdroj: Milan Ďurica: T. G. Masaryk a jeho vzťah k Slovákom, LÚČ, Bratislava 2007, str. 13.
Podľa americkej historičky Margaret McMillanovej T.G. Masaryk po podpise Pittsburskej dohody povedal: "Uzavřeli jsme ji, abychom uklidnili malou skupinku Slováků, která snila o bůhví jaké nezávislosti pro Slovensko."
Zdroj: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2005101066#
„Dosud v politické geologii Československa tvorí Češi tvrdý základ, Slováci pak sypčí nános."
Zdroj: Ferdinand Peroutka: Budování státu - Ferdinand Peroutka -dědicové, 2003, clo AURA-PONT Praha str. 279.
„Teorie o samostatném národě slovenském byla jen dočasnou taktikou a měla svůj smysl jen v rámci státního práva uherského, dnes však ve státě československém je prostě přežitkem... O jednotu jazyka přitom nemusíme míti starosti. Tá se vzmáhati sama sebou ustavičním stykem s Čechy, životem politickým (četbou českých novin), vztahy hospodářskými, rozhojněním dopravních prostředků vedoucích do Čech, a přitom čeština bude svou kultůrní sílou v přirozené výhodě. Slováci to ani nebudou pozorovati... I když to snad je líto některým vlastencům..."
Zdroj: Miloš Weingart: Naše doba 1921 s. 267.
„Hitlerovský národní socialismus přijal náš titul. Leckterá Hitlerova hesla, a právě ta dobrá, jsou docela bez obalu vypůjčená od nás."
Zdroj: Václav Klofáč, 19.9.1933, České slovo.
„Slovenský jazyk je archaickým dialektom češtiny; každý Slovák rozumie po česky a každý Čech rozumie po slovensky."
Zdroj: Memorandum Uznanie Československej národnej rady a československej armády, Masaryk, 31. august 1918.
„Obyvatelia [Slovenska] sa stále cítia byť Čechmi a prajú si patriť do nového štátu. Na Slovensku nebol nikdy žiaden náznak separatizmu. Zvíťazil rovnaký jazyk, rovnaké myšlienky a rovnaké náboženstvo.". (E. Beneš 5. februára 1919, v diskusii pred najvyšším orgánom Mierovej konferencie - Radou desiatich.)
Zdroj: Igor Uhrík: Postavenie Slovákov, 1918-1925, str. 20.
„Niet slovenského národa. To je len výmysel maďarskej propagandy. Zakladáme na Slovensku školy. Musíme počkať na ich výsledky. O jednu generáciu nebude rozdiel medzi dvoma vetvami nášho národa… český národ je i pod Tatrami".
Zdroj: T. G. Masaryk pre francúzsky denník Le Petit Parisien zo 14. septembra 1921.
„Ani v době největší persekuce převážná většina našeho národa neslevila ničeho z maximálního českého programu, jehož jádrem byl suverenní český stát z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, neboť připojení Slovenska má důvody v právu hospodářském, národnostním a přirozeném."
Zdroj: II. zväzok Ottovho obchodného náučného slovníka z roku 1921, str. 1215.
„Slovensko bude naší koloniální zemí. Jest mylným názorem, že by koloniální země nesměla s mateřskou hraničiti, příklad na to je Rusko se Sibiří."
Zdroj: II. zväzok Ottovho obchodného náučného slovníka z r. 1921, str. 1217.
„Pre český štát je veľmi výhodné, ak sa môže rozširovať smerom, kde je pôdy dostatok a kde je pomerne riedke osídlenie. To je práve na Slovensku, ktoré na 1 km2 nemá ani polovicu ľudí, koľko ich majú české krajiny (59 na 1 km2, zatiaľ čo české krajiny 128). Slovensko sa môže stať kolonizačnou krajinou českou."
Zdroj: Z dokumentov vypracovaných v Prahe pre Úrad pre prípravu mierovej konferencie v Paríži, Jozef KLIMKO, Vývoj územia Slovenska a utváranie jeho hraníc. Bratislava 1980, str. 105.
„... výraz Československo a všechna od toho odvozena slova ve všech jazycích jest jedno slovo a že jest proto naprosto nepřípustno vkládati mezi části tohoto slova rozdělovací znaménko (Tchéco-slovaque)." (Věstník ministerstva vnitra Republiky československé. (Praha: Ministerstvo vnitra Republiky československé, 1922), roč. IV, s. 169, obežník č. 45.721-1, „Ofi cielní označování Československa", 10. jún 1922. Obežník bol určený „všetkým oddeleniam ministerstva vnútra; zemskej správe politickej v Prahe, Brne, Opave; úradu ministra s plnou mocou pre správu Slovenska v Bratislave; civilnej správe Podkarpatskej Rusi v Užhorode".)
Zdroj: Igor Uhrík: Postavenie Slovákov, 1918-1925, str. 30.
(krátené)
(Titulok NIFMV)
Text vyšiel v: Skutočná povaha čechoslovakizmu vo výrokoch
(druhé, doplnené vydanie)
PANSLOVANSKÁ ÚNIA
August 2018
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- POSLEDNÍ RUSKÉ VAROVÁNÍ !!!
- Čelíme mimořádné události. Washington se rozhodl jít do války s Ruskem.
- Z PRONEWS (22.11. - 23.11.2024): Rusové zveřejnili cílovou mapu Evropy pro mezikontinentální střelu RS-26 Orešnik...
- Z PRONEWS (23.11. - 24.11.2024): Mohutný ukrajinský úder v Kursku: 10 balistických raket ATACMS vypuštěno ve snaze zastavit ruský postup
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (III.)
- Panika ve Washingtonu: “Nechceme válku s Ruskem”
Související články
Komentáře
PS: musíme držet spolu, západ je velké dravé, žravé, nenásitné a bezcitné
zvíře.