O tohle bychom měli mít starost

A říkal jsem si. V těch tričkách s těmi nápisy na hrudi chodí tihle hoši nepochybně i do školy. A bodejť by ne. Vždyť ta trička se prodávají v normální obchodní síti, není to žádné zboží prodávané pod pultem či pod rukou, tak proč by v nich nemohli chodit nejen do školy, ale třeba i do kostela, že ano?

Takže je ta scéna, kterou teď před sebou vidím, reálná. Pedagog či pedagožka stojí před studentem, vyčítají mu např. jeho chování, či že nevypracoval domácí úkol jak měl, a on jim odpovídá tím, co má na hrudi: čili: POLIB MI ZADEK. K čemuž ke svýšení dojmu může přidat i úsměšek, kterým svůj vzkaz nápisem na tričku pedagogovi vyjádřeným, ještě opentlí.

Jako bývalý kantor vám mohu sdělit jedno. Z popsané konfrontace pedagog žák musí – a to právě zásluhou onoho nápisu na studentově tričku – zcela zákonitě vyjít jako vítěz žák, a stejně zákonitě z něj jako poražený vychází onen kantor. Čili škola prohrává a vítězí sprostota.

A víte proč? Protože ten student i se svým vulgárním nápisem na tričku je dnes představitelem a snad i hrdinou soudobého společenského vývoje, pro který je znakem nejcharakterističtějším dosahování materiálního zisku za každou cenu. Lidem – a mládeži zvlášť – se boření starých morálních zásad a odsudků líbí, půvabné je pro ně to, co provokuje, takže se za zbožím, které těmto požadavkům vyhovuje, s chutí rozeběhne - a průmyslu pak už jen stačí tzv. držet prst na pulzu doby, vyrábět to, oč je zájem, a shrabovat zisky.

Jaký vliv má tohle vše na školu, na postavení kantorů v ní, na úroveň vzdělání národa (kdo za těchto okolností bude chtít být kantorem?), to všechno jsou věci na které současná společnost nebere a není ani ochotna brát ohled. Protože brát na ně ohled a nevyrábět tedy např.trička s tak provokativními nápisy, s jakými se vyrábějí nyní, by pro výrobce znamenalo snížit si zisk, což je nemyslitelné.

Takže si zatím této věci nebudeme příliš všímat – ono se to snad nějak samo vyvrbí - a zaměříme pozornost třeba na jisté internetové veby. Tady je potřeba se podívat, jestli by jim neprospěl větší dohled? Jestli si moc nepouštějí pusu na špacír? Jestli si např. vůbec mohou dovolit zlehčovat úlohu našich vojenských misí v zahraničí a tím i úlohy NATO v naší politice? A další a další předůležité věci.

A škola? Ta snad ten komerční tlak ještě nějaký snese.