Poděkování Jiřímu Gruntorádovi a „flingy“ resortu práce a sociálních věcí

Z Gruntorádova životopisu je jasně patrné, že patří k té menšině mezi signatáři Charty 77, které skutečně šlo o základní práva a svobody.

Za touto smenšinou se i díky Gruntorádově statečnosti pak snadněji kryla a kryje početná populace disidentů resp. „disidentů“ kterým se svoboda a lidská práva vrazily do úst jen z lásky ke ztraceným funkcím a k výpisům z katastru nemovitostí.

Někteří z nich se nedávno stali nositeli nejvyšších státních vyznamenání, zatímco Jiří Gruntorád příznačně žádné státní vyznamenání dosud nezískal.

Pojďme se tedy blíže podívat na některé „fligny“ resortu práce a sociálních věcí, jejichž účelem je na disidentech co nejvíce ušetřit.

Prvním trikem je pojem „průměrný důchod“, popř. „průměrná penze“. V článku na „novinky.cz“ ze dne 21.11.2023 čteme větu: „ Na konci září podle údajů ČSSZ průměrná penze činila 20 254 Kč“. Na stránkách správy sociálního zabezpečení v sekci odškodnění se však pozorný čtenář dozví, že pro úpravu důchodu podle zákona 262/2011 Sb.- (o účastnících odboje a odporu….) činí u důchodů přiznaných po 31. květnu 2023 „rozhodná částka procentní výměry“ 14 274 Kč, což po přičtení tzv. základní výměry ve výši 4 400 Kč dělá 18 674 Kč. Rozdíl je tedy 1580 Kč v neprospěch účastníků odboje a odporu.

Provedeme-li hrubý propočet na cca 2000 přiznaných osvědčení a na průměrnou dobu vyplácení např. 7 let, vychází celková částka úspory na disidentech ve výši zhruba 265 mil. Kč.

Důvod rozdílu mezi těmito dvěma „průměrnými důchody“ není nikde vysvětlen. Úředníci zkrátka používají jinou metodiku k výpočtu výše průměrného důchodu, kterou hlásí médiím a statistickému úřadu, a jinou metodiku k výpočtu „rozhodné částky“ pro splnění požadavku zákona 262/2011 Sb., který osvědčeným účastníkům odboje a odporu (…) slíbil úpravu jejich důchodu na průměrnou výši.

Další trik je skryt v zákoně č. 108/2009 Sb. „o jednorázové peněžní částce nahrazující….“. Stát nabídl těm, kdo v roce 2009 nepobírali starobní důchod, jednorázovou peněžní částku která měla nahradit různé příplatky k důchodu za odsezené roky apod. Tato jednorázová částka ovšem byla asi čtyřikrát nižší než by byl součet oněch příplatků za průměrnou dobu pobírání starobního důchodu. Čistě účelový a zbytečný zákon o jakési jednorázové náhradě, kde hlavním účelem je vyloučit budoucí nároky na různé „disidentské“ a „vězeňské“ příplatky k důchodu, tedy znovu na stejné skupině lidí uspořit.

Polistopadové vlády se při každé příležitosti zaklínaly Chartou a bojem za svobodu a lidská práva, ale kde mohly, na disidentech patřičně šetřily. Každá šedá myš, která posledních 30-40 let proseděla někde v resortním výzkumném ústavu (a ještě si přitom vyjížděla na stáže „Západ“) má dnes mnohem vyšší důchod než ti, kdo ve stejné době makali v lágrech normalizačního režimu a po propuštění měli šanci tak leda na pomocného dělníka, uklízečku, topiče apod.

Pavel Křivka

autor je bývalý politický vězeň