Hloupý spor o existenci či neexistenci Boha

Myslí se Bohem nějaké konkrétní „bytí“, tedy že existence Boha se chápe jako existence „něčeho“, co nazýváme Bohem? Pak Boha chápeme jako jednu z nekonečně věcí a tedy omezenou. Všechny otázky existence či ne – existence začínají prvotním principem všeho a tím je samo vědomí: aby mohlo něco existovat i neexistovat, musí zde být vědomí existence nebo neexistence onoho.

Žádné konkrétní bytí včetně „nejvyššího“ bytí nemůže být nejvyšším principem, neboť konečná skutečnost za a před všemi věcmi – tedy bytím je jejich vědomí – vědomí, které si uvědomuje bytí, včetně jakkoliv „nejvyššího“ bytí. Otázka, zda existuje Bůh, je shodná s otázkou, zda my sami existujeme. Jak víme, že existujeme – že jsme? Jak kdokoliv ví, že existuje, že existujeme? Víme to, protože si uvědomujeme své bytí – svou existenci. Vědomí své vlastní existence, svého vlastního bytí je nejintimnější zkušenost, kterou máme a kterou hlavně jsme. Vědomí své existence je jádrem – srdcem našeho vědomého bytí a celého života. Právě samo ryzí vrozené a přirozené vědomé bytí, kterým jse samo ryzí vědomí a nikoliv nějaká věc, nebo bytí, kterou si můžeme uvědomovat je skutečnou esencí skutečnosti – božství – Boha.