Jaderná katastrofa ve Fukušimě stále ještě zdaleka není za námi. Naopak – vědci varují před tikající časovanou bombou.

Podrobnosti

ze světa / Ekologie|

6. červenec 2011|

Gabi Pohlova|

11938 x

„Jakmile si japonští politici vysvlékli své modré kombinézy a objevili se na veřejnosti opět v kravatách a oblecích, katastrofa pro veřejnost skončila. Tak to však ve skutečnosti samozřejmě není,“ dodává vědec.
V tom s ním souhlasí také americký odborník Michio Kaku, který tvrdí, že poškozená jaderná elektrárna ve Fukušimě je tikající časovanou bombou, jak uvedl pro televizi CNN. Podle něj také odpovědní lidé od začátku lhali ohledně stavu fukušimských reaktorů. „Věděli, kolik radioaktivity uniklo. Stejně tak věděli, jakého rozsahu dosáhlo tavení jaderného paliva v reaktorech. Oni to nebezpečí dobře znali.“
A toto nebezpečí stále nepominulo- stav jaderné elektrárny nadále není pod kontrolou, problémy nejsou vyřešeny. Ve třech reaktorech došlo k úplnému tavení aktivní zóny reaktoru, nadále uniká velké množství radioaktivity do životního prostředí.
A každé další zemětřesení v této oblasti by mohlo způsobit novou katastrofu. „Bude trvat 50 až 100 let, než bude odstraněno radioaktivní záření, dodává Kaku. „Byli jsme tak arogatní, když jsme si mysleli, jak ovládáme jadernou energii,“ doplňuje ho odborník na klima Latif. Nikdo nepočítal s tím, že by došlo k zemětřesení o síle 9° Richterovy škály a po něm následovala desetimetrová vlna tsunami. „Právě proto ke katastrofě došlo.“
http://www.bild.de/news/ausland/fukushima/us-wissenschaftler-horror-akw-tickende-zeitbombe-18491072.bild.html
Jaderná energie v Evropě: stav po havárii v japonské Fukušimě
1.7.2011 Sueddeutsche.de
Berlín – Po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima se v několika zemích diskutuje o odklonu od jaderné energetiky. Některé země však nadále sází na výrobu energie v jaderných elektrárnách.
Rakousko – má ukotveno v ústavě, že se vzdává využívání jaderné energie. Jediná jaderná elektrárna v zemi – Zwentendorf – nebyla po celostátním referendu nikdy uvedena do provozu. Po ohlášeném výstupu Německa z jádra Rakousko požaduje celoevropský odklon od jaderné energie.
Švýcarsko – produkuje stále ještě 40% své elektřiny v pěti jaderných reaktorech. Země se ale rozhodla, že postupně opustí výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. První jaderná elektrárna má být odstavena v roce 2019, poslední pak v roce 2034.
Francie – jako země s největším počtem jaderných elektráren v Evropě nadále trvá na jaderné energetice. Prezident Nicolas Sarkozy argumentuje tím, že 58 francouzských jaderných elektráren je mnohem bezpečnějších než ostatní jaderná zařízení na světě.
Itálie – nemá již desetiletí žádné jaderné elektrárny. Po katastrofě v Černobylu se občané Itálie v roce 1987 rozhodli pro vystoupení z jaderného programu. Před dvěma lety vláda Silvia Berlusconiho oznámila, že chce investovat do rozvoje jaderné energetiky v zemi – po havárii v Japonsku však dala své plány k ledu. Kromě toho se nyní vyslovilo 94,5% občanů v celostátním referendu proti stavbě nových jaderných reaktorů v zemi.
Rusko – chce do roku 2030 postavit celkem 26 nových jaderných reaktorů. Dosud země provozuje 32 jaderných bloků.
Ukrajina – chce do roku 2030 počet svých reaktorů ztrojnásobit. Po odstavení posledního černobylského reaktoru v roce 2000 dnes vyrábí celkém 15 jaderných bloků ca. 50% tamní elektřiny. Plány na odklon od jaderné energie nejsou.
Česká republika – trvá na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Do roku 2013 chce energetický koncern ČEZ zadat zakázku na stavbu dvou nových tlakovodních reaktorů. V české veřejnosti tento záměr vzbuzuje odpor.
Slovensko – nyní dostavuje třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce, které mají být hotovy v roce 2013. Vedou se také jednání o prodloužení provozu starých reaktorů v Jaslovských Bohunicích za rok 2015.
Španělsko – dodržuje plán na postupný odchod od využívání jaderné energie. V zemi nebudou postaveny žádné další jaderné elektrárny a stávající reaktory budou po vypršení životnosti odstaveny.
Velká Británie – nevede žádné veřejné debaty o jaderné energii. Po událostech ve Fukušimě nařídil premiér David Cameron přezkoumání 19 stávajících jaderných reaktorů.
Belgie – jaderná energetika je s 55%-ním podílem na výrobě elektřiny jejím hlavním zdrojem. V roce 2003 se země rozhodla, že v roce 2015 začne s postupných odchodem od využívání jádra. Tehdy však byli ve vládě Zelení. Nyní jsou zde obavy o to, že by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.
Finsko – chce rozšířit své jaderné kapacity ze stávajících čtyř reaktorů na celkem osm. Pátý blok je ve výstavbě a země trvá i na stavbě šestého a sedmého reaktoru. Stavba původně plánovaného osmého jaderného bloku bude zřejmě zrušena.
Švédsko – nemá konkrétní plány na stavbu nových jaderných elektráren. Nadále však platí, že v případě odstavení některého z deseti provozovaných jaderných reaktorů musí být postaven náhradní jaderný reaktor.
http://newsticker.sueddeutsche.de/list/id/1173846
Německo: výstup z jádra potvrdil Spolkový sněm
1.7.2011 Spickmich.de
Nyní je to definitivní. Německý Spolkový sněm včera definitivně posvětil plán vlády na odstavení všech německých reaktorů do roku 2022. Osm z nich má být odstaveno okamžitě.
Poslanci Spolkového sněmu hlasovali poměrem hlasů 513 ku 79 pro záměr německé vlády, osm politiků se zdrželo hlasování. Tímto hlasováním byl také zrušen zákon o prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Předchozí vláda SPD a Zelených měla v plánu odchod země od využívání jaderné energie již dříve. Po havárii ve Fukušimě přehodnotili svůj názor také politici CDU a FDP.
Proto označili politici těchto čtyř stran odklon Německa od jádra za svou zásluhu. Schváleny byly také zákony pro zvýšení efektivity a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
http://www.spickmich.de/news/201107011300-atomausstieg-mit-grosser-mehrheit-beschlossen
Nehoda ve Fukušimě: čištění a úklid bude stát Japonsko až 250 miliard dolarů
1.7.2011 Stromtarife.de
Tokio – Náklady na čistící a úklidové práce v areálu a okolí jaderné elektrárny Fukušima budou pro Japonsko velmi vysoké. Kazumasa Iwata, prezident Japonského centra pro ekonomický výzkum odhaduje výši těchto nákladů v následujících deseti letech až na 250 miliard dolarů. Tento odhad uvedl Iwata v rámci přehledu o nákladech japonské jaderné nehody, který vypracovala japonská jaderně – bezpečnostní komise. Iwata uvedl, že by se konečná suma mohla pohybovat v rozmezí od 71 do 250 miliard dolarů. Tento odhad přitom zahrnuje 54 miliard dolarů na vykoupení půdy v okolí 20 km od elektrárny, 8 miliard dolarů na odškodnění postižených obyvatel a náklady mezi 9 a 188 miliardami dolarů na likvidaci jaderného zařízení.
Japonské ministerstvo vzdělání a výchovy mezitím oznámilo, že stále více lidí ze strachu před radioaktivním zářením z fukušimského regionu odchází. Více než 10.000 dětí již opustilo region kolem Fukušimy. Prefektury Saitama, Niigata a Tokio přijaly více než 1.000 dětí, zbytek se rozdělil do ostatních prefektur po celém Japonsku.
http://www.stromtarife.de/archiv/11/07/0103.html

Komentáře