Jidášova zrada aktuálně...

Třetí část je obrácena k aktuálním problémům společnosti, je o pokoji a nenásilí, k tomu můžeme citovat:
„ Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.“ Mt 5,9.
„Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.“ Lukáš 14,31

Další citát je o sebeobraně: „Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou“ Lk 6,29 .
To je jasná nadsázka, protože Ježíš, když ho voják udeřil do tváře, nenastavil mu druhou, ale bránil se způsobem odpovídajícím dané situaci. Znamená to tedy, že naše sebeobrana má být přiměřená a promyšlená. Abychom nezpůsobili nekonečný řetěz odvet a odplat, jak to vidíme dnes na Blízkém východě. Když nám někdo ublíží a nevíme, zda to udělal úmyslně, máme počkat, zda to bude opakovat. Pak bude jisté, že chce vyvolat konflikt….

Ještě zmíníme slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, který slavíme v Květnou neděli. Tehdy jeho stoupenci volali „ Hosanna Synu Davidovu!“ Mt 21,9.
„Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ Lukáš 19,39.
Tento výrok nejspíš znamená, že by propuklo násilí nebo válka, protože tehdy se kameny ve válce běžně používaly. A trest smrti byl u Židů ukamenováním.
Následující výrok byl určen těm, kteří chtěli bojovat proti římským okupantům se zbraní v ruce, zélótům: „ Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ Mt 5,44.

Jidášova zrada
Tou nemohlo být, že Jidáš přivedl vojáky do Getseman. To přece věděl kdekdo, kde Ježíš spává, takže Velerada mohla poslat nějakého sluhu, aby zjistil, zda tam bude Ježíš spát tu noc a nemusela by dávat Jidášovi 30 stříbrných. Mohli mu to dát za to, že dosvědčí, že se Ježíš prohlašoval za Mesiáše, tedy za Boha, což bylo podle židovských zákonů rouhání a za to byl trest smrti.
Velmi tvrdé odsouzení je však Ježíšovo: „  běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ Mt 26,24.
To můžeme vysvětlit tím, že Jidáš zradil Ježíšovo učení o pokoji a nenásilí
Jidáš pravděpodobně patřil k zélótům, kteří chtěli bojovat proti Římanům se zbraněmi a tedy zradil jeho učení o nenásilí. Jidáš si mohl myslet, že Ježíš před Veleradou své učení snadno obhájí, tak jako je obhájil při sporu o dani císaři nebo když převrátil stoly směnárníků v chrámu a nikdo na něj nevztáhl ruku. A pak by zélóti vyhlásili povstání proti Římanům. Že to bylo naprosto nereálné víme z toho, jak dopadla židovská válka proti Římanům.
To však věděli i evangelisté, protože evangelia byla sepsána až po židovské válce v roce 67. Může to být také důvod, proč evangelisté tak závažnou věc blíže nepopisují. Byl by to výsměch těm, kteří odmítli Ježíšovo učení o nenásilí.
Dnes však vidíme takové Jidáše i v katolické církvi, protože podporují válku na Ukrajině, její neustálé prodlužování a eskalaci pod záminkou spravedlivého míru, avšak hlavně kvůli politice mocných a miliardovým ziskům zbrojařů a zkorumpovaných politiků.