Reakce arcibiskupa C. M. Viganò na Bergogliův projev v Singapuru a otevřenou apostazi toho,  kdo se prezentuje jako hlava církve

Reakce arcibiskupa Carla Maria Vigana:
„‚Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.‘ (J 14,6)

Bergoglio svými bezbožnými výroky adresovanými mladým lidem v Singapuru, že „všechna náboženství jsou cestou k Bohu“, uráží Boží majestát, zrazuje Boží zjevení, pošlapává hlavní tajemství naší víry a ruší vykupitelskou oběť Božího Syna, našeho Pána Ježíše Krista.

Jeho lživá slova jsou obzvláště zákeřná, protože jsou určena novým generacím, které Bergoglio obelhává, aby uvěřily, že je možné dojít spásy, aniž bychom vyznávali, že Ježíš Kristus je Syn Boží, jediný Spasitel a že Jeho církev je jedinou archou spásy. Náš Pán o sobě řekl: „Já jsem dveře.“ (J 10,9) Popírat tuto pravdu znamená odpadnout od víry a pošlapat kříž. Činit tak z nejvyššího stolce je skandál bezprecedentní závažnosti, který přesahuje pouze ustrašené a spoluvinné mlčení většiny biskupů.
‚Passio Ecclesiæ‘ je dovršeno zradou uzurpované autority i zradou nového synedrionu, který je stejně apostatický.“

To, že biskupové, tedy nástupci apoštolů, tolerují otevřenou apostazi Bergoglia, je to, co nejvíce šokuje arcibiskupa Carla Maria Vigana:
„Jak může nástupce apoštolů tolerovat otevřený odpad od víry toho, kdo vystupuje jako hlava církve?

To, co nás pohoršuje a naplňuje hrůzou, není ani tak série monomaniakálních provokací Bergoglia, který nyní prokázal svou vzpurnou a odpadlickou povahu, jako spíše zbabělost celého episkopátu. Nemohu pochopit, jak může nástupce apoštolů tolerovat otevřenou apostazi od víry toho, kdo se prezentuje jako hlava církve, jako by šlo o blouznění pomateného člověka, kterému by se neměla věnovat přílišná pozornost. S hrůzou pomýšlím na to, z čeho je náš Pán obviní, až před Ním stanou a budou se zodpovídat za své mlčení k systematickému ničení církve. To jsou ty strašné hříchy, za které musí hierarchie činit pokání a prosit o odpuštění.“