Dopadová studie dokazuje nepotřebnost dohody TTIP

Ministerstvo však zcela opomnělo do svého prohlášení promítnout stanoviska vlastní expertní skupiny, na jejichž schůzích byl samotnými autory dopadové studie z AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) přínos TTIP pro ČR prezentován jako takzvaná „pozitivní nula“. Lze tedy konstatovat, že ministerstvo se pokouší veřejnost pokud možno okouzlit odstraněním celních poplatků a jakýmsi domnělým navýšením hrubého domácího produktu, jehož potenciální navýšení je ale i v nejoptimističtější variantě uvedené ve studii na úrovni statistické chyby.

Z postoje ministerstva je poznat, že mu jde o prosazení TTIP za každou cenu, jak ukazuje neustálé glorifikování eliminace cel na úkor kritiky uvolňování netarifních bariér, což jsou zpravidla pro evropského spotřebitele těžce vydobyté standardy kvality. Pirátům případné odstranění cel nevadí, nicméně studie poukazuje na mnohá rizika, před kterými se snažíme veřejnost varovat a která jsou spjata právě s odstraňováním netarifních bariér i se samotným geopolitickým kontextem dohody.

Na základě citací z následujících dvou vybraných kapitol dopadové studie můžeme prokázat, že obavy a připomínky Pirátské strany jsou reflektovány i v oficiálním materiálu ministerstva průmyslu a obchodu. Bylo by proto vhodné, aby je ministerstvo v rámci svých dalších kroků důkladně zvážilo.

 „Ochrana soukromí a dat na internetu však vychází v EU i ve Spojených státech z odlišných legislativních a kulturních základů. Ve Spojených státech na rozdíl od EU neexistuje právní úprava, která by plošně upravovala ochranu dat, a lze pracovat jen se zárukami v dílčích sektorech. Navíc v EU a členských státech je právo na soukromí jedním ze základních lidských práv. “

(strana 210)

O nerespektování ochrany soukromí USA svět již v historii opakovaně přesvědčily (kupříkladu kauzou rozsáhlého sledování NSA). Není proto žádným překvapením, že je ve studii zdůrazněno, že ochrana soukromí je v EU na daleko vyšší úrovni než v USA, které ochranu soukromí považují jen za další překážku obchodu.

 „V samotných USA představují softwarové patenty potíž, protože celá řada firem jejich případnou neexistenci používá pro tzv. patent trollling. V současné době softwarové patenty představují bariéru pro vstup některých evropských firem na trh. Evropský vlastník softwaru se bez patentování v USA může ocitnout ve velmi komplikované situaci už jen tím, že svou aplikaci nabízí například na americkém App Store.“

(strana 217)

Softwarovým patentům je ve studii věnována celá podkapitola, která podrobně ukazuje na problémy vycházející z odlišného pojetí patentového práva na obou stranách Atlantiku. Stejně tak autoři studie konstatují, že zásadní problémy pro evropské ICT společnosti ohledně softwarových patentů nebudou v rámci dohody TTIP řešeny.

 „Kryptografie se ve veřejné diskusi o TTIP také zmiňuje v souvislosti s možným prolomením kryptografie na žádost úřadů.“

(strana 218)

V části o kryptografii se objevuje zmínka o možnosti prolamování šifrování na základě úředního rozhodnutí. Tato obava je podle Pirátů vzhledem k prosazování různých regulatorik kryptografie rozhodně na místě. Obdobné zákazy se objevily dokonce už i v některých členských zemích EU jako Británie (RIPA) či Francie.

 „Dohoda TTIP by tak mohla sloužit coby nástroj přinášející institucionální rovnováhu v transatlantických vztazích a přispět k vybudování plnohodnotnějšího vzájemného partnerství dvou sebevědomých aktérů, EU a USA, založený na dvou dominantních větvích, NATO a TTIP.“

(strana 224)

V celém příslušném odstavci se dále píše o utužování transatlantických vazeb, je tedy zcela zřejmé, že TTIP není jen obchodní úmluvou, jak je veřejnosti představována, ale má i významný politický rozměr, jedná se tedy o dohodu integrační povahy.

 „Samotné prohloubení vzájemné obchodní a investiční provázanosti mezi EU a USA by pak jistě zvýšilo náklady obou aktérů na případné znovuzavedení protekcionismu vůči druhé straně. S prohloubením vzájemných ekonomických vztahů by vzrostla i míra zainteresovanosti soukromých subjektů na udržení otevřeného přístupu na druhý trh a tyto subjekty by proti takovémuto kroku dokázaly ve větší míře vyvinout politických tlak.“

(strana 225)

Z tohoto úryvku je patrné to, před čím Piráti v souvislosti s TTIP varují nejvíce - posílení vlivu mezinárodních korporací. Piráti jsou naopak toho názoru, že soukromé subjekty by neměly kvůli profitu ovlivňovat regulační politiky jednotlivých států, což je jeden z nejzásadnějších bodů pirátské kritiky.

 „Konečně je nutné zvážit i alternativu případného úplného nezdaru jednání o TTIP, který by znamenal pokračování existujícího statutu quo. I za tohoto stavu dokáže státní správa, podnikatelé i občané EU i USA navzájem udržovat velmi široké vzájemné kontakty v oblasti obchodní výměny a investic.“

(strana 227)

Shrnutí případného odmítnutí dohody potápí hlavní argument jejích zastánců - a sice že je z ekonomického hlediska nezbytně nutné tuto dohodu s USA uzavřít. Ze zhodnocení geopolitických souvislostí tak vyplývá, že dohoda TTIP není vůbec zapotřebí.

 „Dopadová studie ilustruje sice mnohá úskalí dohody TTIP, za její největší problém ale považuji, že dává na stejnou úroveň zcela jinak významné věci. Například záležitosti týkající se ochrany soukromí, siťové neutrality či dokonce softwarových patentů s tématy, jako je standardizace Internetu věcí. Tento problém je však jen symptom, který pramení již ze samotné podstaty TTIP. Ambicióznost TTIP nedává možnost vyjednat dohodu dobře, příliš široký rozptyl témat a utajování vyjednávání likvidují důležitou veřejnou debatu. Za takovýchto podmínek TTIP nikdy nebude pro Evropany přínosem, což ostatně nejlépe dokládá čerstvý únik informací o vyjednávacích postojích EU a USA,“ říká Ondřej Profant, garant programového bodu Svoboda informací a člen expertní skupiny MPO.

Tisková zpráva MPO ke zveřejnění studie

Dopadová studie ke stažení

Pirátský rozcestník o dohodě TTIP

Připomínky garanta ke studii

Český rozhlas: Uniklé dokumenty k smlouvě TTIP prý ukazují velký tlak USA na EU

Tisková zpráva Pirátů k leakům TTIP

Ondřej Profant, garant programového bodu Svoboda informací a člen expertní skupiny MPO, 607 580 015, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript." target="_blank">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Adam Skořepa, člen expertní skupiny MPO, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript." target="_blank">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.