BKP: Biskup Schneider, advokát  pseudopapeže 

Citace Schneidera: „Rád bych vás pozdravil a pověděl vám pár slov na povzbuzení, abyste vždy zůstali věrní katolické víře.“
Jak může Schneider povzbuzovat k věrnosti katolické víře, když obhajuje zjevného heretika a tím popírá katolické učení?

Arcibiskup Viganò vysvětluje, proč je podle katolického učení Bergoglio neplatným papežem: „Církev nemůže učit bludům, ani její hlava, římský papež, nemůže být zároveň heretikem i pravověrným, Petrem i Jidášem...“

Citace Schneidera: „Svatý Pavel ve svém listě Galaťanům říká, že i kdyby přišel anděl z nebe a zvěstoval vám jiné evangelium, nevěřte mu.“
Tento citát z Bible ale ve skutečnosti říká: „Kdo hlásá jiné evangelium, budiž proklet – anathema – vyloučen z církve.“ Věroučná bula Cum ex apostolatus officio na základě tohoto výroku Písma svatého i tradice vyhlašuje, že zjevný heretik, i pokud jím je papež, je ipso facto vyloučen z církve. Svatí otcové a učitelé církve dodávají: takový papež už není členem církve, a proto nemůže být její hlavou. Schneider tuto pravdu cílevědomě zamlčuje a překrucuje.  

Citace Schneidera: „Přesto je církev nezničitelná. Církev nemůže být poražena nepřáteli, protože církev je Boží.“
Ano, církev je Boží a nezničitelná, i kdyby zůstala jen jako hrstka držící se pravověrnosti třeba v katakombách. Kdo Krista zradí a opustí Boží pravdy i Boží zákony, je mimo církev. Bergoglio svou Fiducia supplicans zákeřně a skrytě transformoval oficiální katolickou církev na anticírkev New Age se sodomským antievangeliem. Schneider nám ale vnucuje pseudovíru, podle které máme věřit, že Bergogliova anticírkev pod duhovým praporem je pravou Kristovou církví. To je velký trik Schneidera, falešného proroka.

Arcibiskup Viganò se k této otázce vyjadřuje: „Katolická církev je v současnosti okupována cizorodým tělesem, které se na ni navrstvuje a zastírá ji podobně jako zatmění: Toto cizorodé těleso není církví, ale anticírkví falešného proroka, a jako s takovou s ní není možné být ve společenství. ... Katolíci náleží do katolické církve, a ne do jejího koncilního a synodálního padělku, jehož hlavou je Bergoglio. ... Jsou to dvě církve? Samozřejmě ne: jedna je pravá církev, druhá je hluboká církev, tedy její padělek, anticírkev Antikrista.“

Citace Schneidera: „Petrova papežská autorita byla ustanovena Kristem a nepřátelé ji nemohou porazit.“
Schneider chce tímto výrokem manipulačně dokázat svou demagogii, jako by Bergoglio, zjevný arciheretik, byl platným papežem. Schneider veřejně vystupuje a vůbec se nestydí, že nezná katolické učení.

Arcibiskup Viganò vybízí: „Musíme pochopit, že k ‚mistrovskému tahu satana‘, zapřisáhlého nepřítele církve, došlo tak, že si přivlastnil autoritu a zneužil moc s ní spojenou, aby jeho zhoubné působení mělo všechny znaky přinejmenším formální zákonnosti.“
„Dříve bylo možné obrátit se na Svatý stolec, aby vyřešil doktrinální a disciplinární otázky, zatímco dnes je to sám Svatý stolec, kdo je institucionálním nástrojem heretiků, kteří jej obsadili.“

Citace Schneidera: „Proto neztrácejte odvahu a nehledejte své vlastní cesty; nesnažte se založit si vlastní církev anebo jakoukoliv sektu, neodcházejte.“
Schneider tím vlastně opět varuje, aby se nikdo neoddělil od zjevného heretika Bergoglia. Kdo by se od něj chtěl oddělit a zůstat věrný Kristu, je Schneiderem osočen jako ten, kdo si prý zakládá svou vlastní církev nebo sektu. Ve skutečnosti skrze Fiducia supplicans nastala skrytá transformace katolické církve na Bergogliovu sektu New Age. Kdo chce být spasen, musí se od ní oddělit.

Arcibiskup Viganò vysvětluje, v čem je hlavní problém dnes, kdy Bergoglio neplatně vylučuje z církve pravověrné pastýře: „Otázka tedy není v tom, zda jsme v církvi, ale spíše v tom, zda jsou součástí církve ti, kdo si uzurpují její autoritu k zničení církve. ...  Nejsou součástí církve, jejíž autoritu si uzurpovali.“

Citace Schneidera: „… ani si nevyhledávejte vlastního kněze, který by byl úplně nezávislý.“
Pravověrný arcibiskup Lenga, který trpí za svou věrnost Kristu, říká polským katolíkům pravý opak. Radí, aby si věřící vyhledali pravověrného kněze, který by byl úplně nezávislý na heretikovi Bergogliovi a jeho struktuře.  

Citace Schneidera: „Katolický kněz nemůže být autonomní a nezávislý, je to v rozporu s principy katolicizmu.“
Schneider tímto výrokem opět sleduje, aby každý kněz zůstal závislý na zjevném arciheretiku Bergogliovi, který popírá základní principy katolicismu, Písma a tradice.

Arcibiskup Viganò upozorňuje: „Je třeba vzít na vědomí uzurpaci Apoštolského stolce, který není pouze uprázdněný, ale okupovaný... Bergogliova nelegitimita znamená také neplatnost všech jeho řídících a magisteriálních aktů.“

Citace Schneidera: „Musíte hledat dobré biskupy, kteří vás přijmou, i když jsou to biskupové v důchodu.“
Ano, je třeba hledat takové dobré biskupy, kteří jsou věrni Kristu jako arcibiskup Viganò či arcibiskup Lenga. Oni se nebojí nazvat zjevného heretika Bergoglia pravým jménem a vystavit se tím jeho neplatným trestům. Ale o skutečné východisko z vnitřní apostaze církve Schneiderovi nejde. 

Citace Schneidera: „Musí se hlásit k biskupovi, jehož postavení v katolické církvi je nezpochybnitelné…“
Schneider tím opět zdůrazňuje, že se kněz nesmí oddělit od Bergoglia a jeho sekty. Proto manipulačně přikazuje, že musí být podřízený biskupovi, který je v jednotě s arciheretikem Bergogliem. Klademe otázku: Kteří biskupové mají postavení zpochybnitelné a kteří nezpochybnitelné? Faktem je, že ti biskupové, kteří se podřizují zjevnému heretikovi Bergogliovi a jsou s ním ve vnitřní jednotě, participují na jeho herezích. Jejich postavení je více než zpochybnitelné. Jsou pod Boží anathemou dle Gal 1,8-9. Biskupové jako arcibiskup Viganò mají postavení nezpochybnitelné, protože oni věrně zachovávají katolické učení a odmítají Bergoglia a jeho hereze, které ničí církev v kořeni.

Citace Schneidera: „Neochvějně milujte církev a vždy se zvlášť modlete za papeže Františka. Každý den přinášejte oběti za jeho obrácení.“  
Schneider tímto výrokem prohlašuje arciheretika, který se sám několikanásobně vyloučil z církve, za právoplatného papeže. Schneider tím protiřečí Písmu svatému, učení svatých otců i učitelů církve. Pokud kněží přestanou zmiňovat jméno arcikacíře Bergoglia ve svaté liturgii anebo pokud se začnou ve svaté liturgii modlit ne v jednotě s arcikacířem, ale za jeho obrácení, budou sankcionováni.

Citace Schneidera: „Když všichni katolíci na světě společně zaklepou na nebe a budou prosit Boha, aby obrátil papeže Františka…, pak se stane zázrak a všichni za něj budeme děkovat Bohu.“  
Schneider už úplně ztratil bázeň Boží. Argumentuje samotným Bohem, aby uhájil uzurpaci papežství zjevným heretikem. Používá zbožné fráze o modlitbě, aby zmanipuloval katolíky, a stále znovu navozuje dojem, že arcikacíř je platným papežem. Dokonce lstivě slibuje i zjevný zázrak, ve který však ani sám nevěří ani oň neprosí. Schneider si dělá posměch z Boha, z modlitby i ze zázraků. Všechno dělá proto, aby udržel katolíky v závislosti na Bergogliovi, který je skrze Fiducia supplicans skrytě transportoval do své sekty. Navíc je veřejně známým faktem, že Bergoglio se v Kanadě pod vedením čaroděje zasvětil satanu. Je absurdum nazývat tohoto uzurpátora zástupcem Krista na zemi.

Citace Schneidera: „… prosme Boha, aby osvítil papeže Františka, aby mohl pochopit svou úlohu a opět naplno posilnil katolickou víru.“
Schneider záměrně ignoruje, že Bergoglio od samého počátku katolickou víru naplno likviduje. Arcibiskup Viganò podotýká, že Bergoglio velmi dobře chápe svou úlohu v jednotě s elitami, a sice: „Rozpuštění římského katolicismu ve falešné náboženství bez dogmat, které je inspirováno zednářstvím.“ Schneider to dobře ví a dobře chápe i svou vlastní úlohu, kterou je zmanipulovat myšlení katolíků tak, aby se nikdo od zjevného heretika a od jeho sekty neoddělil.  

Na Schneidera se vztahují slova arcibiskupa Vigana: „Ti, kdo uznávají tuto (Bergogliovu) autoritu jako platnou a legitimní, tak činí buď proto, že jsou jeho spolupachateli a nechtějí být odhaleni ve své vlastní zradě, nebo proto, že nechtějí přijmout nutné důsledky, které z toho vyplývají... Připustit, že člověk upadl do hrozného klamu, vyžaduje především pokoru.“
V dnešní době hluboké vnitřní apostaze Bůh posílá prorocký hlas, ale vystupují i falešní proroci. Arcibiskup Viganò je prorockým hlasem, kdežto biskup Schneider je falešným prorokem. Schneider opakovaně obhajuje arcikacíře uzurpujícího papežství. Tím klame katolíky a vrhá je na falešnou cestu do věčné záhuby. Katolíci Polska, nenechte se Schneiderem zmanipulovat!

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

24. 9. 2024