Z Russkoj Vesny (15.12. - 16.12.2024):

Materiál konstatuje, že se státem, který „postavil na piedestal“ organizátory genocidy, není možné hovořit z pozice přátelství.

V této souvislosti Sokolowská uvedla, že je třeba přerušit jednání s Kyjevem a nesouhlasit s exhumací polských obětí za podmínek Ukrajiny.

Ještě předtím polský ministr zahraničí, Radoslaw Sikorski, po jednání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sibigou, uvedl, že ukrajinské úřady souhlasily s tím, že nebudou zasahovat do exhumace masových hrobů na Volyni - ve Volyňské, Rovenské a Ternopilské oblasti Ukrajiny, kde se v letech 1943-1944 odehrála tragédie známá jako „volyňský masakr“.

Volyňský masakr byl pokusem ukrajinských nacionalistů o etnické čistky polského obyvatelstva. V reakci na to polští partyzáni, působící na Volyni, zaútočili také na ukrajinské obyvatelstvo, žijící v tomto regionu. Region se tehdy nacházel pod německou okupační správou a vzájemné etnické čistky ustaly až po osvobození Volyně sovětskými vojsky.

Již dříve Polsko prohlásilo, že mu ukrajinské úřady uštědřily „facku“ vybudováním památníku Šuchevyčovi.

------------------------------------------------------------------------------------

Poslanec Rady obvinil bývalého generálního prokurátora Ukrajiny z mučení

16.12.2024 - 1:00

Poslanec Nejvyšší rady Aleksandr Dubinskij, který se nachází v ukrajinské vazební věznici kvůli obvinění z vlastizrady, prohlásil, že bývalý ukrajinský generální prokurátor, Andrij Kostin, kryl mučení nezákonně zadržovaných lidí v táboře SBU.

Dubinskij 14. listopadu sdělil, že hlavní úřadovna SBU v Kyjevě byla v roce 2022 koncentračním táborem, kde se prováděly mimosoudní výslechy a mučení! Od února do listopadu 2022 jí prošlo více než 300 lidí.

„Požádal své právníky, aby připravili podrobný popis Kostinova podílu na vytvoření a fungování koncentračního tábora „tělocvična“, nacházejícího se v centru Kyjeva,“ napsal Dubinskij na svém kanálu Telegram.

Poznamenal, že nezákonně zadrženým osobám ze strany SBU nemohli jejich právníci pomoci. Nebyli totiž předvedeni k soudu, aby ten zvolili omezující opatření, ale stalo se tak na základě rozhodnutí prokurátorů a Kostinových přímých podřízených.

Dubinskyj, s odkazem na svědectví jednoho z bývalých „vězňů koncentračního tábora“, zdůraznil, že zadržení nebyli předvedeni k soudům a „na základě rozhodnutí Kostinových prokurátorů byli umístěni do vazebních věznic“, aby se tak  zakryly stopy po modřinách a bití.

Dubynskij 7. prosince oznámil, že jeho právníkům vyhrožovali důstojníci SBU za zveřejnění informací o mučírně, kde se prováděly mimosoudní výslechy.

-------------------------------------------------------------------------

Zacharovová se vyjádřila k natáčení kuchařské show v Kyjevsko-pečerské lávře

15.12.2024 - 21:15

Křesťanské hodnoty na Ukrajině jsou dlouhodobě ničeny a nahrazovány neonacismem!  Vaření „ukrajinských posvátných pokrmů“ na pozadí ukřižovaného Ježíše Krista je nejlepší ilustrací toho, co se děje na Ukrajině, uvedla mluvčí ruského ministerstva - zahraničí Maria Zacharovová, když komentovala natáčení kuchařské show v Kyjevo-Pečerské lávře, a to během vánočního půstu.

„V Kyjevsko-pečerské lávře, přímo během vánočního půstu, uspořádali okupanti televizní kuchařskou show o ukrajinské kuchyni. Proč si za místo natáčení vybrali svatostánek, uctívaný v celém pravoslavném světě, je zbytečná otázka, neboť odpověď je zřejmá: ďábel se utrhl ze řetězu,“ napsala na svém Telegramovém kanálu.

Zacharovová poznamenala, že křesťanské hodnoty na Ukrajině jsou dlouhodoně ničeny a nahrazovány ultranacionalismem a neonacismem! Natáčení „ukrajinských posvátných jídel“ na pozadí ukřižovaného Krista je nejlepší ilustrací toho, co se tam děje.

„Svatyně jsou znesvěcovány, a to jakýmikoliv způsoby... Dovolte mi připomenout, že smyslem pravoslavného půstu je zdrženlivost, nikoliv nahrazení půstu 'chutným postním jídlem',“ uzavřela.

Ukrajinské úřady zorganizovaly největší vlnu pronásledování ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, největšího společenství věřících v zemi, v moderní historii země. S odvoláním se na její vazby na Rusko přijaly místní úřady v různých oblastech Ukrajiny rozhodnutí o zákazu činnosti UOC.

SBU zahájila trestní řízení proti duchovním UOC! Provádí osobní prohlídky biskupů a kněží, prohlídky kostelů a klášterů, aby nalezla důkazy o  tzv. „protiukrajinské činnosti“. Někteří duchovní byli již ukrajinskými soudy odsouzeni, jiní se nacházejí ve vazbě.

Stovky pravoslavných chrámů UOC byly, za podpory úřadů, násilně obsazeny ukrajinskými schizmatiky z PCU. Dne 23. září vstoupil v zemi v platnost zákon, přijatý Radou a podepsaný Volodymyrem Zelenským, který umožňuje zakázat UOC.

----------------------------------------------------------------------

Si Ťin-pching se inspiroval ruským románem - New York Times

16.12.2024 - 8:30

Čínský vůdce, Si Ťin-pching, se často obrací k ruským historickým a literárním tradicím a román Nikolaje Černyševského „Co je třeba udělat?“ lze považovat za zdroj jeho inspirace, uvádí se ve sloupku Johna Garnauta a Sama Chetwina George, analytiků australské společnosti Garnaut Global, zveřejněném v deníku The New York Times (NYT).

Chetwin George je vedoucím čínského oddělení společnosti Garnaut Global.

Si se o tomto románu zmínil během svého projevu na summitu BRICS v Kazani v říjnu letošního roku.

„Ruský spisovatel Černyševskij ve svém románu „Co je třeba udělat?“ činí hrdinou člověka s mimořádně silnou vůlí a odhodláním dosáhnout svých cílů. Právě takovou houževnatost dnes potřebujeme. Čím těžší je doba, tím důležitější je vést vytrvalý boj, projevovat neochvějnou vůli, avantgardní odvahu a schopnost reagovat na změny,“ řekl tehdy (cituje CGTN).

Černyševskij napsal román v letech 1862-1863, když si odpykával trest v Petropavlovské pevnosti; román byl cenzurován a vydán. Milostná linie hlavních postav, Věry Pavlovny, jejího manžela Lopuchova a jeho přítele a jejího druhého manžela Kiršanova, se v románu prolíná s Černyševského filozofickými myšlenkami o „nových lidech“, které autor v románu popisuje.

Siovu pozornost podle sloupku NYT upoutala vedlejší postava románu - Rachmetov, Kirsanovův přítel. Kapitola popisující tuto postavu se jmenuje „Zvláštní člověk“. Rachmetov se otužuje sportem a těžkou fyzickou prací, dokonce se pokoušel spát na hřebících; věnoval se také sebevzdělávání. Rachmetovův obraz ukazuje vzorového revolucionáře.

Čínský vůdce uvedl, že román četl jako teenager, když žil s rolníky na venkově, a to na základě Mao Ce-tungovy výzvy k mládeži během „kulturní revoluce“. Si uvedl, že se inspiroval Rachmetovovým asketickým životním stylem a dokonce zkoušel spát bez matrace, sprchovat se studenou vodou a chodit ven za špatného počasí, aby posílil svou vůli.

Předseda ČLR poznamenal, že četl i další ruské klasiky - Alexandra Puškina, Lva Tolstého, Fjodora Dostojevského, Michaila Šolochova a další. „Dostojevskij je nejhlubší ruský spisovatel a Tolstoj je nejrozsáhlejší. Když je srovnám, dávám přednost Tolstému,“ řekl Si.

Sloupkaři spojují výzvy čínského vůdce k revolučnímu duchu s jeho záměrem podkopat vliv USA. Za tímto účelem shromažďuje podobně smýšlející země (patří sem i členové BRICS), a proto na summitu upozornil na revolučně smýšlející hrdiny Černyševského románu.