Nejvíce se lidé bojí diskutovat o migraci, covidu, ale také o manželství a pohlaví nebo o volbách.
Většina dotazovaných odpověděla kladně na otázku, zda mají pocit, že se do jejich životů vrací cenzura a omezovaní svobody projevu a tři pětiny respondentů potvrdilo, že se již s nějakou formou cenzury setkali. Ve většině případů šlo o zablokování média nebo profilu sociální sítě, které dotyční sledovali.
Skoro dvě třetiny respondentů si myslí, že s tzv. dezinformacemi, jakožto s přirozeným jevem doprovázejícím demokracii, není třeba bojovat novou legislativou, ale diskusí a vzděláváním.
79 % procent lidí si myslí, že stát my neměl být ten, kdo určuje, co je či není dezinformace. Tuto úlohu by měly plnit soudy, míní 85 % dotazovaných.
Jako nejvíce nebezpečnou respondenti vnímají provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi (více než tři pětiny dotázaných). Téměř s totožnými výsledky jsou na dalších místech zmiňovány jak proukrajinská, tak proruská propaganda o válce na Ukrajině.
Pozoruhodný je fakt, že dle názoru respondentů jsou největšími šiřiteli dezinformací vládní politici a veřejnoprávní a mainstreamová média.
Komentáře