Podle článku 5 smlouvy o NATO nemá Česká republika žádné „spojenecké závazky“!!!

Americký „štěkozuřipes“ Martin Fendrych znění článku 5 Washingtonské smlouvy ocitoval ve svém textu „Babišovi nezáleží“ na aktuálně.cz. Každý Fendrychův čtenář si tam mohl přečíst, že dotčený článek obsahuje pouze sloveso „považovat“ („consider“), takže veškeré „spojenecké závazky“ a „záruky bezpečnosti“ spočívají v onom „považování“. Členské státy budou považovat útok na jeden z nich na útok na všechny a přijmou opatření, která budou považovat za vhodná (třeba poslat balenou vodu). Žádné závazky, žádné záruky bezpečnosti! Propaganda a lež od samého počátku.

Onen slavný článek 5 dává pouze možnost vstupu do války tím, že připouští vojenskou pomoc v případě napadení jiného. A to vyhovuje zejména Anglosasům (Velká Británii + USA), kteří v době před rokem 1949 museli ke svému vstupu do válek organizovat různé provokace (atentát na následníka trůnu v Sarajevu, pogrom na Němce v Polsku v létě 1939, provokování Japonska k útoku na Pearl Harbor apod.). Oba jmenované státy přitom vždy odmítaly jakákoli jednání jak před vznikem konfliktu, tak během konfliktu. Situace se nyní opakuje na Ukrajině - viz odmítání jednat s Ruskem o bezpečnostních zárukách, ozbrojené provokace, atentáty, Minské dohody jen na oko apod.

Prezidentský protikandidát Petr Pavel na situaci reagoval oznámením, že jako president co nejdříve Polsko navštíví. Tedy to Polsko, které v roce 1918 obsadilo Těšínsko a vyprovokovalo tzv. sedmidenní válku, Polsko, které se v roce 1938 přiživilo na mnichovském diktátu a obsadilo Bohumín a další československá území, Polsko, které v roce 1945 vyhnalo všechny Čechy z Kladska a Slezska. Z takové historické zkušenosti lze ovšem usuzovat, že „Polsko, náš spojenec v NATO“ by v případě napadení ČR na pomoc nejspíš přispěchalo, ale možná s cílem pokusit se opět „přifařit“ nějaké další území.

Babišova slova o nepomoci Polsku jsou proto výrokem zralého a historie znalého státníka! Jako prezident by měl plné právo nesouhlasit s jakoukoli materiální či dokonce vojenskou pomocí napadenému členskému státu a smlouva o založení NATO mu v tom nijak nebrání. Jediný závazek, který tato smlouva obsahuje, je závazek dodržovat Chartu OSN, který se ovšem nedodržuje (viz útok na Jugoslávii apod.). Členství v NATO je proto jen zdrojem problémů, nákladnou zbytečností a výtahem ke kariéře pro lidi typu Petra Pavla. Zárukou bezpečnosti není v žádném případě.