Za Belo Monte je odpovědný Lula da Silva

Podrobnosti

ze světa / Latinská Amerika|

23. duben 2010|

TEN|

9349 x

Brazílie v současné době realizuje jaderný program, a není tedy v oblasti jaderného výzkumu vyloženým nováčkem. Přirozeně, mohla využít i středoevropských skutečností a zkušeností, nebo nezkušeností. Zcela konkrétně mám na mysli známou dolnorakouskou AKW Zwentendorf s instalovaným výkonem 723 MW. Elektrárnu stavěly rakouské vlády od roku 1972, dokončena byla v roce 1978 za vlády kancléře Bruna Kreiskyho. Náklady na elektrárnu činily 8 miliard šilinků, což je dnešní miliarda dolarů. Zásadně je třeba říci, že ve Spojených státech je dodnes v provozu 28 jaderných elektráren, které jsou starší než Zwentendorf (mezi nimi třeba Seabrook nebo Shoreham). Přestože by výkon této elektrárny činil dvě třetiny oněch 10 procent, kterých má dosáhnout soustava Belo Monte.

Výkon 11 233 MW u Belo Monte je blud, počítá-li se UŽ DNES s výkonem na 10-39 procent. Není známo (proč?), že ke dni referenda v Rakousku byla elektrárna „na Dunaji" tzv. loaded, neboli zavezená palivem. Referendum z 5. listopadu 1978 rozhodlo 1,606.308 hlasy pro to, aby elektrárna nebyla uvedena do provozu. Celkem 29.469 hlasujících proti rozhodlo o celém rakouském „atomovém" programu. Přesto Kreisky, který v té době čelil ještě známé AKH affäre, neboli těžké korupci a rozkrádání materiálu při stavbě Vídeňské všeobecné nemocnice, nechtěl celou věc vzdát už kvůli vynaloženým prostředkům.

Byl navržen způsob, jak elektrárnu demontovat -- a opětovně postavit v Íránu. O realizaci měl maximální zájem šáh Réza Pahlaví a mělo být použito i amerických techniků a technologií. Revoluce v Íránu plány přirozeně zhatila, tak jako katastrofa v Černobylu na Ukrajině v roce 1985. Od té doby slouží elektrárna jako „nosič" solárních panelů, ale především jako výukové středisko německých firem (trenažér sui generis) a zásobárna náhradních dílů pro pět (západo)německých jaderných elektráren.

Brazílie přirozeně věděla o neembargovaném transferu jaderné elektrárny do Íránu a po skrečování íránské koupě si dílo mohla sama zakoupit, nechat během desítek měsíců zprovoznit a nafázovat do své energetické sítě. Mám ale takový pocit, že gigantu Eletrobrás jde i o jiné věci, než je zásobování Brazilců elektřinou.

Minulý týden soud ve státě Pará zastavil stavební aukce, na což federální soudce v Brasílii zareagoval zrušením tohoto verdiktu. To dokumentuje, že současní brazilští představitelé tančí kvapík s elektrárenskými bossy. A varují se toho šlápnout vedle. Mohlo by to být pro elektrobosse, všude stejné, bolestivé. A jak by se pak ti bossové, třebas s bolístkou, mohli oněm politikům, zastupujícím údajně brazilské pracující, hodnotně (ale hlavně hodně) revanšovat...?

Komentáře