Katolický bludař Malý šíří náboženský rasismus

jsem opravdu nevěřil, že je možné takové názory vůbec veřejně publikovat bez zardění. Čekal jsem, kdy se důrazně ozve někdo z českých historiků, aby tuto katolickou demagogii uvedl na pravou míru, neboť v době, kdy je historie a zejména česká národní pomalu, ale jistě přepisována, tak by opravdu mohly být tyto katolické xenofobní bludy považovány za legitimní a pravdivé. Proto jsem uvítal reakci, historika Jana Hrdiny, zde: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Historik-Pravda-o-katolicke-cirkvi-je-horsi-nez-nejhorsi-sny-304846?nocache=1

Tím, my odpadla práce na to reagovat a navíc z úst profesního historika vše zní lépe, než pouze z úst laického nadšence národní historie. Plně s textem pana Hrdiny souhlasím a souzním a jenom dodán, co nebylo řečeno. Zaměřím se na šíření katolického náboženského rasismu a vyvolenosti demagogem Malým. Zde vidím největší společenskou nebezpečnost a veřejnost by měla být informována. Náboženská svoboda je jedna z nejvyšších lidských svoboda a dodejme, byli to právě naši předci, husité a táborité, kteří jako první v Evropě ji vybojovali proti tehdy všemocné římskokatolické církvi a historicky poukázali na neobhajitelnost katolické dogmatiky s jejími bludy, které i dnes hájí lidé jako Malý. To je mimo jiné také jeden z důvodu dnešního špinění husitství. Jde o součást katolické propagandy, s kterou začala už v době jeho vzniku a trvání.

Společně mohu říci s historikem Hrdinou, že slova katolíka Malého mě mírně řečeno děsí, neboť si uvědomuji, jací lidé opravdu žijí mezi námi a jaké názory chovají a šíří. Současně katolík malý vůbec nerozumí textu bible a tomu co skutečně říkal Ježíš.

Podívejme se na přímo Malého slova, cituji:

„Pán Ježíš řekl jasně: „Já jsem cesta, pravda i život... Nikdo nepřichází k Otci jinak než skrze mne...." Pouze On prolil za nás na kalvárii svou krev, abychom mohli být spaseni, nikoli Mohamed nebo Buddha. Vytvářet proto dojem, že všechna náboženství jsou si rovna, je lež. Totéž platí i o takzvané ekumeně, která zlehčuje dogmatické i mravoučné rozdíly mezi katolickou vírou a ostatními křesťanskými konfesemi, jako kdyby se nejednalo o nic podstatného. Ekumena může být cestou vpřed pouze tehdy, když povede k návratu nekatolíků do katolické církve.“

Potud demagogický xenofobní blud katolíka Malého. Sv. Pavel nás varuje, že litera zabíjí a duch oživuje. Kdo nemá ducha Krista, nerozumí liteře a tak ji vykládá zevně a tedy nesprávně a dogmaticky. Celá bible, zejména Nový zákon je knihou vnitřního duchovního života a byla psána těmi, co si uvědomili svou pravou duchovní podstatu - Krista a žili v něm. Kristus je naše pravá duchovní

podstata, pravý Bůh v nás, který není žádnou katolickou antromorfní představou zbožštělé osoby Ježíše Krista, ale neprojeveným duchem – ryzím svobodným Sebe si vědomým vědomím své ryzí nehmotné existence (Já jsem). Ježíš byl člověk, který jako mnozí jiní v dobách minulých i současných (stejně tak třeba Mohamed (ten tomu říkal Alláh), nebo Buddha (ten tomu říkal nezrozená podstata) si tuto jedinou duchovní podstatu společnou všem lidem uvědomili a vědomě žili – tím se liší od většiny z nás – on žil vědomě svou pravou duchovní podstatu – Krista. Když se Mojžíš ve Starém zákoně ptal Boha po jeho jménu, Bůh mu své jméno na hoře Sinaji vyjevil: JÁ JSEM, kterýž JSEM, JÁ JSEM je jméno Mé. „Já jsem“ je biblické a Ježíšovo označené právě pro tuto naší duchovní podstatu společnou všem lidem, která je jediným společným pravým Bohem všech lidí, nezávisle k jakému náboženství se hlásí, nebo zda ji tak nazývají, nebo jinak. Ježíš ve svém výroku, který v původním znění zní: „Já jsem (je) pravda, láska a život, cesta, atd.“, říká, že ryzí duchovní vědomí své existence (Já jsem, tedy já existuji) je ona pravá pravda, pravá láska, pravý duchovní život i počátek duchovní cesty. Počátkem duchovní cesty je objevit v našem nitru právě vědomí své vlastní nehmotné existence – JÁ JSEM. Když jej objevíme v našem duchovním srdci následováním Ježíšova učení, tak pak skrze ně si můžeme uvědomit Boha (Ježíš je zval Otcem, Mohamed Alláhem, Buddha nezrozenou přirozeností atd.) Na konkrétním kulturně – náboženském podmínění však nezáleží. Pouze náboženští dogmatici všech náboženství jako je katolík Malý však vidí rozdíly, tam, kde ve skutečnosti nejsou a šíří tak svou katolickou vyvolenost a nesnášenlivost a tedy rasismus. Prostě stručně řečeno pravým slovem evangelií, Ježíš stejně jako jiní náš vybízejí k poznání naší duchovní podstaty, neboť tak poznáme Boha. To je univerzální pravda a také jediný pravý ekumenismus! K této jediné pravdě o člověku vedou všichni zakladatelé velkých světových náboženství, bohužel jejich pokračovatelé se již nedrželi duchovního významu slov svých zakladatelů, ale zaměřili se pouze na zevní známky a mrtvé symboly a výsledkem je náboženský rasismus a nesnášenlivost těch či oněch, v našem případě konkrétně katolíka Malého.

Takže katolíku Malý, všechna náboženství jsou si rovna, všechny víry jsou si ve svém základ rovny. To je pravda a vy hlásáte společensky nebezpečnou lež a náboženský rasismus. Katolík Malý také jasně říká, co je ona „ekumena“ pro římskokatolickou církev: skryté šíření katolické vyvolenosti, nic více, nic méně. Katolíci se nezměnili – jsou vysoce konzervativní ve svých bludech.

Jinými slovy, katolík vůbec nerozumí tomu, co říká Ježíš a bible. Pamatujme si to. O tom je celá tako pohanská sekta s názvem římskokatolická církev. A proč jim vadí husité? Nikoliv husité, ale naši předci, oni totiž tuto dvou tisíciletou hru prokoukly a celé Evropě to ukázaly. To byla historická úloha tehdejšího českého národa. Proto táborité vedli k poznání Krista v našich srdcích, kde také jedině přebývá, nikoliv v kostelích a na farách. Dobře věděli, že původní Ježíšova skupina žila komunitním způsobem bez majetků a výhradně se věnovala kontemplativnímu životu a učení svého mistra Ježíše.

Další demagogicky vyložený pojem je samotný pojem „církev.“ Církev není zevní organizace, ani hierarchie kléru v čele s neomylným zástupcem Boha na zemi papežem, ale neviditelné duchovní společenství těch, kteří skutečně kráčejí v šlépějích Ježíše – to jsou pravý křesťané. Ti si rozumí opět s pravými stoupenci všech náboženství a varují před zevní dogmatikou fanatických náboženských stoupenců, kteří se opírají pouze o zevní literu a zevní rituály bez ducha, bez srdce a tedy bez pravé lásky a pravdy, která je společná všem lidem bez rozdílu. Proto z principu je nesmyslné vracet nějaké majetky církvi. Ježíš nic takového neučil a ani nevedl své žáky k nějaké zevní charitě, ale výhradně k poznání sebe sama a životu v univerzálním lidském bratrství postaveném na lásce k Bohu, k Sobě samému (onomu Já jsem v nás) a našim bližním.