Studená okupace Ruska

Ruský poslanec Jevgenij Fjodorov (Fedorov), předseda hospodářské komise ruské Dumy, poskytl serveru Politrash.ru rozhovor o tom, jak se USA snaží ovládnout Rusko politicky, ekonomicky i mediálně. Pokusil jsem se vybrat z rozhovoru hlavní myšlenky a jazykově je upravit, protože český překlad, z něhož jsem vycházel, je velmi špatný.

Fjodorov loboval za jednu jedinou věc - ruskou suverenitu.

Prohlásil, že Putin fakticky podléhá cenzuře na federálních televizních kanálech a celá ruská federální televize se nachází v rukou Američanů a nepřátel Ruska. Prakticky všechny federální TV kanály patří státu nebo velkým firmám typu Gazprom. A to, i když ředitelé jsou jmenováni v podstatě Vladimírem Putinem. Jako ústavní činitel je jmenoval podle stanoveného mechanismu umísťování kádrů, v němž president hraje jen roli kontroly a rovnováhy mezi klany.

Takový je princip řízení.

Např. prezident Spolkové republiky Německo má stejnou roli - jmenoval tam rovněž ředitele státních sdělovacích prostředků, a ty ho před několika měsíci s chutí "odstřelily". Je to obvyklý evropský model systému vztahů. Prezident je "politický notář", člověk, který nemůže odmítnout službu, pokud uchazeč dodá potřebný souhrn dokumentů.

V Rusku je to stejné. V systému vztahů Putin podepisuje papíry, ale to neznamená, že předkladatelé jsou jeho lidé.

Pokud se podíváme na instituce, například byznysu - celý obchod je v zahraniční pravomoci. Z pohledu státu je samostatným systémem, a řešení, která bude navrhovat Putinovi, budou navrhována na základě mezinárodního systému vztahů.

Totéž se týká i všeho ostatního: vlády, konkrétních úřadů, politického systému. Tak je to zařízeno všude a vždy. Systém, kde ústavní činitel podepisuje papíry, které připravili jiní, je standardní prakticky ve všech státech.

Všechny kádry dodává systém, a ten je pod kontrolou Američanů. Z pohledu strategického a globálního řízení, a v souladu s ním, všechny kádry procházejí jejich kontrolou.

Ta spočívá v pravidlech. Američané se soustředili, podobně jako SSSR kdysi v Polsku, na tři hlavní centra. Prvním je strategie. Druhým - informace. A třetím – propaganda. Protože Polsko nemělo právo na svou propagandu - ta byla uvnitř Polska sovětská.

Strategie, propaganda i informace, které jsou s tím svázané.

Tři směry, na které se soustřeďují Spojené státy. Zajímají je instituce spojené s těmito směry – tudíž i ministerstvo školství. A ministerstvo dopravy je nezajímá, podobně jako Sovětský svaz nezajímalo polské ministerstvo dopravy. Hlavně ministerstvo školství a vše, co je spojeno s informacemi, se vzděláním, vše, co je svázáno s ekonomikou.

Podobně je tomu nyní v Rusku - centrální banka je pod kontrolou USA, ministerstvo školství pod kontrolou Američanů, protože je potřebují pro své cíle. Podstatou vztahů Rusko - USA je vztah okupant-poražený, nebo dobyvatel-poražený. Oni potřebují ty nástroje, proto na ně zaměřují pozornost. Mohli by vzít pod kontrolu všechna ministerstva, ale k tomu je třeba mnohem více prostředků, a je to složitější.

Vše, co se v Rusku privatizuje, automaticky odchází pod zahraniční pravomoci. To znamená, že je to forma platby daně.

Vláda i obecně systém státního řízení jsou podřízeny USA. To je špatné. Dobré bude, když Rusko provede nacionalizaci (ponárodnění), v tom smyslu, jak je chápeme v ruštině, ne tak, jak nám to vnutili. Nacionalizace - to není "zestátnění", je to převod pod ruskou pravomoc.

Pokud mluvíme o privatizaci, jsem stoprocentní stoupenec soukromého vlastnictví, uvedl Jevgenij Fjodorov. Protože ono je efektivnější a já jako ekonom to chápu. Ale privatizace v Rusku nemá na nic vliv, pokud nepřevedeme ekonomiku do národní jurisdikce.

Mnozí lidé, dokonce i poslanci Dumy, přijímají zákony podle požadavků z USA (mechanismus je podrobně popsán ve Wikileaks). Na (ekonomicky? – I.K.) okupovaném území tomu jinak být nemůže. To neznamená, že bychom měli všechny, kteří spolupracovali s okupanty, vyvést ze země - to bychom ztratili půl země. To není cesta. Mluvím jen o těch, kteří nejenže spolupracují pasivně, ale otevřeně prohlašují: Kašlu na Rusko, veřejně prohlašuji, že jsem agentem Spojených států a na vás, tuzemce, já kašlu, a když tady s prací skočím, vezmu děti a rodinu a odjedu do USA, dostanu tam prebendy a podporu, ochranu i vše ostatní... To je poněkud jiné zabarvení vztahů.

Nikdo z našich ministrů doslova něco takového neřekl, oni jen otevřeně říkají: Nám nevyhovuje Putinova politika.

Reálné poměry jsou takové, že na okupovaném území jsou všichni pod okupanty. To není tak, že se, řekněme v Polsku, v sovětské epoše objevili lidé, kteří byli veřejně "pro" nebo "proti" SSSR. To v principu nemohlo být. Tam byli všichni "pro". Jen někteří doma skřípěli zuby. A někteří to nedělali, ale jak se říká, prodávali svou vlast s radostí.

Při pohledu na hlavní televizní kanály "První", "Rossia", NTV a na jejich informační politiku vidíme, že provádějí koordinovaně politiku cizího státu. Pracovníci, jejichž kariéry, osudy, příjmy závisejí na tom, kdo jim poskytuje práci, citují toho, na koho ukáží Američané nebo manipulátor, který se nachází v USA. Taková jsou pravidla ovládání informačního prostoru. Vytrhávání informace z kontextu.

Jak se přijímají zákony ?

V principu bylo více než sto Putinových stoupenců odstraněno z Dumy, a na jejich místo nastoupili lidé z ulice. Kvalita organizace jako celku upadá. Došlo k prudké změně kvality státní Dumy, přinejmenším. Pokud se tak stalo, znamená to, že to někdo má za cíl. Vyvstává otázka, kdo je tím zadavatelem procesu snížení kvality práce Statní dumy.

Jeden z poslanců KPRF, Bagarjakov, byl schopen v Dumě nastolit téma přijímání zákonů na zakázku USA. Vyšel na tribunu a hovořil o tom ve spojení s přijetím konkrétních zákonů, a řekl: Proč to tak děláme? Vždyť velvyslanec USA nám přikáže přijmout zákon, vy máte v rukou zákon, pro který hlasujete, v té verzi, jaká se hodí velvyslanci. To není dobře, my nejsme americká Duma, ale ruská. Za to ho odstranili.

Frakce "Jediné Rusko" a Duma jako celek hlasují pro ty zákony, které vyžaduje velvyslanec USA. S výjimkou těch, kdy do věci bezprostředně vstupuje Putin a osobně nastoluje otázku. Ale on se nemůže angažovat v každém zákoně. V jeden den jsou u nás na pořadu desítky zákonů. Proto je "režim osobního řízení" výjimkou a od systému se odlišuje. Systém je vcelku proamerický, osobní řízení proputinovské.

Zákony se připravují ve speciálních, najatých odděleních specialistů USA. Mám na mysli důležité zákony, vše tam neřeší. Důležité zákony se píšou právě těmito lidmi. Přiřazují se granty z USA a za ty se píšou zákony, které pak dostává příslušné ruské ministerstvo na stůl jako hotové. Když jsem pracoval na ministerstvu, získal jsem takové zkušenosti. Adamov vyndal z pod stolu svazek zákonů a řekl: Napsali jsme zákony, pojďme je přijmout. Přičemž jména autorů nebyla nikdy známa, jednoduše se na stole materializoval text. Napsání zákona je velmi složitá práce, jen tak nějaký právník jej nenapíše. Na to jsou specializovaní právníci, jichž obecně není v Rusku mnoho. Určit, kdo ten zákon napsal není tak složité, nemáme velký trh.

Dělalo se to teda takto. Ministerstvo ten zákon přijalo, pokrylo nějakými penězi, za něž byl údajně napsán. Reálně ty peníze byly jen krytí. Vzalo zákon, předložilo vládě a dále už systém fungoval sám.

V kořenech té procedury stojí postavení USA, což je podrobně popsáno v jejich dokumentech. To znamená, u nás jsou mechanismy v Dumě, mechanismy v administrativě, a nakonec třetí strana, mechanismy na území vertikály řízení USA. Velvyslanectví připravuje text zákonů prostřednictvím příjemců grantů, kteří ty zákony konzultují s ministerstvy, dále se ty zákony potvrzují ve Washingtonu v té formě, jakou potřebují. Dále probíhá proces: shora Washington ten zákon "zapouští" do Ruska, zdola abonenti grantů předkládají ten zákon prostřednictvím ministerstva. Všechny komponenty systému se protínají v Dumě přijetím daného zákona. Ten se dává prezidentu k podpisu, a on ho musí podepsat, protože to je procedurální záležitost.

Celý ten systém předpokládá dostatečně velké financování americké agentury v Rusku. Nedávno byl zakázán v Rusku fond US AID. I tak 70 procent grantů, které vydává ruská vláda, jde na financování zahraničních protiruských organizací. Podívejte se 3 - 4 roky staré materiály klubů Jediného Ruska, tam je to podchyceno. Právě i proto Jediné Rusko vyčistili. Provedli čistku sta Putinových lidí. Zůstalo jich kolem patnácti. To, že frakce Jediné Rusko má údajně v plánu posoudit další setrvání Jevgenije Fjodorova ve frakci, a také poslanců Sidjakina a Kostunova, je další z řady informačních provokací americké propagandy.

Jako s Putinovými dcerami, které se údajně učí za hranicemi. Celý systém je postaven na manipulaci a lži, a celý systém masmédií je u nás založen na tomtéž. 12 let po zakládajícím sjezdu bloku Jedinstvo-Medvěd, který se konal s Putinem, zůstali z původních zakladatelů dva. Je jasné že organizace změnila svůj ideologický plášť. Proto taky Putin přestal být lídrem té strany, která se tak silně změnila, ideologicky přešel k jiným formátům konsolidace.

Projekt strany Svobodné Rusko

Jediné Rusko se v žádném případě nesmí dostat do systému protivníků národně-osvoboditelského hnutí, musí se dostat do jejích řad. Proto zde musí být lidé, kteří ho dokáží usměrnit na Putinovu cestu zaměřenou na suverenitu. Mám za to, jako jeden ze zakladatelů této strany, že v žádném případě nelze spolu s Putinem někam odcházet. Je třeba pokračovat v práci ve straně. Pro to existuje funkční základna, na níž je Jediné Rusko postaveno, ačkoliv po čistkách Američanů jí zůstalo jen pět procent. Základnu máme, ale je třeba ji obnovit.

Vytváříme stranu Svobodné Rusko, která by konsolidovala všechny politické síly Ruska v projektu národně osvoboditelského hnutí. V libovolném národně osvoboditelském hnutí jsou principy jednoty země nezávislé na politickém směru, hlavní je svoboda vlasti. Cílem strany Svobodné Rusko je suverenita země. Není to čistě stranický projekt, strana podle stanov bude existovat jen do okamžiku obnovení suverenity Ruska. Pracujeme podle amerických pravidel, oni určili mechanismy systému. O způsobu práce rozhoduje Koordinační rada národně osvobozeneckého hnutí se svými mechanismy. Obecně řečeno, v okamžiku obnovy suverenity Ruska zanikne nejen strana Svobodné Rusko, ale všechny strany, a politický systém v zemi se bude muset budovat od nuly.

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/jevgenij-fedorov-studena-okupace-a-suverenita/