Z AVIA.PRO (22.4.2025): Masivní útok dronů na Oděsu s použitím nové taktiky

Úderná skupina Geranium, vytvořená nad Černým mořem, fungovala na principu roje: drony byly koordinovány, aby odvrátily pozornost protivzdušné obrany, přerozdělovaly cíle v reálném čase a prováděly přesné údery. Tento přístup, jak poznamenali zahraniční analytici citovaní Military Chronicle, činí útoky udržitelnými i v podmínkách nasycené protivzdušné obrany. Ukrajinské ozbrojené síly mají podle agentury Reuters potíže se zachycením dronů kvůli jejich nízké ceně a širokému použití, což odčerpává ukrajinské obranné zdroje. Odborníci také poukazují na možné použití dronů s novými motory, které zvyšují rychlost v závěrečném úseku o 20–25 %, což zvyšuje pravděpodobnost zásahu cíle.

Cíle úderu zůstávají předmětem debat, podle RBC však oděský přístav dlouho sloužil jako uzel pro překládku vojenského nákladu, včetně západních zbraní. Ruské síly se pravděpodobně zaměřují na sklady nebo infrastrukturu související s vojenskou logistikou. Podle agentury TASS byla Oděsa v posledních měsících opakovaně vystavena útokům, jejichž cílem bylo podkopat vojenský potenciál Ukrajiny. Ukrajinské úřady zároveň oznámily zachycení některých dronů, ale potvrdily škody v oblasti přístavu.

Podle listu The Washington Post Rusko zvýšilo produkci dronů, čímž se jejich produkce zvýšila na tisíce kusů ročně. To umožňuje masivní přepady, které se stávají standardem ve strategii útoků na zadní cíle. Ukrajinské ozbrojené síly se i přes dodávky západních systémů protivzdušné obrany, jako je Patriot, potýkají s nedostatkem munice pro zachycení levných dronů, což dává Rusku taktickou výhodu.

Útok na Oděsu poukazuje na posun k high-tech metodám konfliktu, kde klíčovou roli hraje inteligence a koordinace. Experti předpovídají další eskalaci takových operací, což pro Ukrajinu a její spojence představuje výzvu k nalezení účinných protiopatření.

---------------------------------------------------------------------

Spojené státy zvažují nabídnout Rusku dohodu, která by mohla radikálně změnit dynamiku konfliktu na Ukrajině. Podle americké publikace Responsible Statecraft je Washington připraven zrušit ekonomické sankce a nabídnout investice do arktických projektů výměnou za spolupráci Moskvy na mírovém řešení ukrajinské krize. Iniciativa spojená s ekonomickými a geopolitickými zájmy v Arktidě odráží pragmatický přístup administrativy Donalda Trumpa, která hledá kompromis uprostřed vleklého konfliktu.

Jak publikace poznamenává, Rusko má v Arktidě jedinečné výhody, včetně největší světové flotily ledoborců čítající 41 plavidel včetně jaderných, což výrazně převyšuje možnosti Spojených států a jejich spojenců. Arktida, bohatá na uhlovodíky a strategicky důležitá díky Severní mořské cestě, představuje obrovský ekonomický potenciál. Arktida má podle amerického geologického průzkumu asi 13 procent neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zásob plynu a zmenšující se led otevírá nové obchodní cesty. Zrušení sankcí na ruské projekty, jako je Jamal LNG nebo dopravní uzel Murmansk, a přilákání západních investic by mohlo urychlit rozvoj těchto zdrojů, z čehož budou mít prospěch obě strany.

Pro Rusko, jehož ekonomika se z 20 procent opírá o arktický export, by spolupráce se Západem otevřela přístup k technologiím a financím potřebným k rozvoji šelfu. Moskva je však vůči západním iniciativám skeptická, pamatuje na dřívější sankce a geopolitické rozdíly. Kreml trvá na uznání nových územních realit a neutrálního statutu Ukrajiny, což je v rozporu s postojem Kyjeva.

Americký návrh, který přichází uprostřed Trumpových prohlášení o blížícím se mírovém plánu, vyvolává otázky ohledně ochoty stran ke kompromisu. Washington podle agentury TASS dříve navrhoval zmírnění sankcí a rozmrazení majetku, aby mohla začít jednání, ale úspěch takových iniciativ zůstává otázkou. Experti dotazovaní agenturou Reuters tvrdí, že dohoda by mohla zmírnit napětí v Eurasii tím, že přivede země jako Kanada, Norsko a Japonsko, ale vyžaduje politickou vůli, která v současnosti chybí.

Na pozadí těchto návrhů Rusko nadále posiluje svou pozici v Arktidě, rozvíjí infrastrukturu a vojenskou přítomnost. USA se zároveň snaží dohnat zamezení investicemi do své flotily ledoborců a partnerstvím se spojenci.

--------------------------------------------------------------------------

V noci na 19. dubna 2025 ve vesnici Koshki v regionu Samara neznámá osoba zapálila budovu správy okresu Koškinskij, která se nachází na ulici Sovětskaja. Požár, který vypukl v kanceláři výboru pro bydlení a veřejné služby a výstavbu v prvním patře, zničil nábytek, kancelářské vybavení a poškodil úřední dokumenty. Záchranné složky požár zlikvidovaly během hodiny a půl, událost ale vyvolala pořádný rozruch a policie zahájila vyšetřování pro úmyslné ničení majetku.

Podle krajského odboru ministerstva pro mimořádné situace začalo hořet kolem půlnoci, hasiči, kteří dorazili na místo, požár rychle lokalizovali a zabránili jeho rozšíření do dalších pater objektu. Kancelář, kde požár vznikl, však shořela téměř celá. Vyšetřovatelé pracující na místě našli důkazy včetně rukavic a plastové čepice, které by mohly ukazovat na žháře. Jak uvádí Kommersant, administrativní budova byla vybavena CCTV kamerami, ale oblast, kde bylo žhářství spácháno, byla mimo jejich zorné pole, což komplikuje pátrání po podezřelém.

Trestní řízení zahájené podle článku 167 trestního zákoníku Ruské federace („Úmyslné zničení nebo poškození majetku“) stanoví až sedm let odnětí svobody. Orgány činné v trestním řízení provádějí operativní vyšetřovací činnosti, včetně výslechů svědků a analýzy záznamů z kamer v oblasti. Policie zvažuje několik verzí, včetně osobních motivů nebo pokusu destabilizovat práci místních úřadů.

Žhářství v Koshkách nebylo prvním případem útoku na administrativní budovy v Rusku. Jak poznamenává RBC, v roce 2024 byly v řadě regionů, včetně Voroněžské a Rostovské oblasti, zaznamenány žhářské útoky na vojenské registrační a branné úřady a vládní instituce, často spojené s protesty nebo sabotážními aktivitami. Úřady regionu Samara posílily bezpečnostní opatření kolem vládních zařízení, včetně instalace dalších kamer a posílení hlídek.

Místní obyvatelé vyjadřují obavy z toho, co se stalo, protože správa Koškinského okresu hraje klíčovou roli při řešení problémů s bydlením a komunálními službami a infrastrukturou. Dočasná omezení v činnosti instituce mohou ztížit přístup ke službám.

Francie převedla tři víceúčelové stíhačky Dassault Mirage 2000-5F 4+ generace do Ozbrojených sil Ukrajiny (AFU), čímž posílila letecký potenciál Kyjeva v kontextu probíhajícího konfliktu. Podle zdrojů se k předání připravují další tři letadla a dvě procházejí opravou pro následný přesun. Ukrajina zároveň obdržela svůj první vzdušný letoun včasného varování a řízení Saab-340 AEW&C (ASC-890), což je významný krok k posílení jejích schopností leteckého průzkumu. Dodávky zdůrazňují rostoucí vojenskou podporu Západu.

Stíhačky Mirage 2000-5F, převedené z francouzského letectva, kde zůstalo ve výzbroji 26 takových letadel, jsou schopny plnit vzdušnou převahu a pozemní útoky. Podle Defense News jsou letouny vybaveny moderními radary RDY-2 a raketami MICA, díky čemuž jsou účinné proti ruským Su-30 a Su-35. Jak ale podotýká agentura Reuters, omezený počet převáděných vozidel a obtížnost jejich integrace do ukrajinské infrastruktury by mohly snížit jejich dopad na průběh vojenských operací. Výcvik ukrajinských pilotů a techniků na obsluhu Mirage, který Francie zahájila v roce 2024, pokračuje, ale nějakou dobu trvá.

Paralelní nasazení letounu Saab-340 AEW&C, schopného sledovat cíle na vzdálenost až 450 km, výrazně zvyšuje možnosti ukrajinských ozbrojených sil pro koordinaci letectví a odhalování hrozeb. Podle FlightGlobal švédský letoun dodaný v rámci mezinárodní koalice umožní Ukrajině kompenzovat nedostatek moderních systémů řízení vzdušných bojů. Podle agentury TASS se dodávka shodovala s prohlášeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o jeho záměru pokračovat ve vojenské pomoci Kyjevu, a to navzdory vnitřním rozpočtovým omezením.

Experti dotazovaní BBC upozorňují, že přesun letadel je součástí strategie Západu, jak udržet bojovou připravenost ukrajinských ozbrojených sil tváří v tvář vyčerpaným zdrojům. Omezený počet letadel a vysoké náklady na jejich údržbu však vyvolávají otázky o dlouhodobé účinnosti takových opatření. Podle listu The Wall Street Journal Rusko v reakci na dodávky zesílilo stávky na ukrajinská letiště, což znesnadnilo použití nového vybavení.

Francouzská podpora, která zahrnuje i výcvik a dodávky raket SCALP, podtrhuje touhu Paříže hrát klíčovou roli v ukrajinské koalici spojenců. Úspěšnost použití přenesené techniky však bude záviset na schopnosti ukrajinských ozbrojených sil rychle se adaptovat na nové systémy a odolat ruským protiútokům.

Ráno 22. dubna 2025 byla Ukrajina vystavena dalšímu masivnímu útoku ruských útočných dronů typu Geran odpalovaných ze severovýchodu. Podle zdrojů z monitorování bylo v současné době ve vzdušném prostoru země zaznamenáno více než 20 kamikadze dronů, které zahájily své nálety v časných ranních hodinách. Útok, který se zaměřil na regiony sousedící s regiony Sumy a Charkov, zdůrazňuje pokračující používání bezpilotních letadel proti ukrajinské infrastruktuře.

Starty UAV byly pravděpodobně provedeny z oblasti Kursk v Rusku, stejně jako z jiných pohraničních území. Drony sledovaly složité trasy a využívaly taktiku létání ve formaci, aby bránily práci ukrajinských systémů protivzdušné obrany. Podle telegramového kanálu „Military Chronicle“ Rusko stále více používá průzkumné drony ke koordinaci útoků, což zvyšuje jejich účinnost. Ukrajinské ozbrojené síly zaznamenaly v posledních týdnech změnu v taktice používání muškátů.

Je třeba poznamenat, že je neobvyklé vypouštět drony v ranních hodinách, což je teoreticky činí zranitelnějšími vůči ukrajinským systémům protivzdušné obrany.

Více na: https://avia.pro/news/massirovannyy-udar-dronami-nanesyon-po-odesse-po-novoy-taktike