MUS a šaškárna kolem

Ještě jinak řečeno: I za těch nenáviděných komunistů existoval tzv.účet penzijních úspor občanů, ikdyž se do státního rozpočtu nezapočítával. V roce 1994 byla vládou zveřejněna suma penzijních (nevyplacených) závazků státu - 2760 mld korun. Ještě jinak řečeno: Každý pracující si v daních platil své soc.zabezpečení, aby mu stát mohl vyplácet slíbenou „státní“ penzi. Ty peníze ovšem komunisté neprošustrovali, jak se obvykle u nás lže, ale byly investovány do „státních“ podniků a majetku, aby mohl stát později „ze zisku těchto firem“ vyplácet důchody.

Doly MUS tedy nestály jen těch 600 milionů či kolik, podnik Škoda v MB nestál jen 2,5 mld marek jak se postupně daroval Volkswagenu a podnik Becherovka neměla hodnotu jen těch 1,5 mld, co údajně zaplatili státu Bakala + Schwanzerberg. Tento celkový majetek mohl a měl, pokud by se privatizoval správně a dle západních standardů, stát 10x více. Tedy MUS nejméně 100 mld, Škoda asi 400 mld a Becherovka možná 50 ml korun. Totéž platí i o prodeji za hubičku dnes tolik skloňované firmy OKD rovněž Bakalovi, který byl jedna ruka jak s Havlem a Klausem, tak i s dalšími. Celková ztráta pro daňové poplatníky se „rovná“ nejméně oněm 2760 miliardám.

Dnes vidíme, že ty zprávy o pochybných prodejích MUS chudáku Koláčkovi, či OKD Bakalovi a tanec miliard, neznamenají jen titulky v novinách. Znamenají fakt, že prošustrované biliony především hradí všichni občané. Ať je u kasy Kalousek nebo Babiš, státu peníze chybí, stále se zadlužuje, máme mizerné platy, důchody. Na cestě je zpráva, že ministr Babiš zvažuje zrušení daňového bonusu na dítě a ERÚ chystá de facto zdražení el.energie. Bohužel cesta do chudoby stále pokračuje, ať je u koryta soc.dem s firemní ANO , Zelení nebo jsme na lepší příčce v korupci.

Současná „ztvarůžkovatělá“ média či noviny, chlubící se jak zveřejňují podvody, nám tyto souvislosti dobrovolně NIKDY nesdělí. Zbořila by se jim velebená privatizační modla, kterou neustále chválí, kauzy sem nebo tam. Katastrofální je jak mohou lidé takové noviny kupovat a číst. Jak mohou věřit politikům neustále maskující důsledky zlodějské privatizace.