Elitní spolky VII.

Půjčování peněz vládám bylo pro ně nejvýhodnější a nejbezpečnější formou úvěru, neboť za půjčky ručil stát penězi občanů, jež byly vybrány na daních. Prostřednictvím peněz bankovnictví částečných rezerv (kdy je většina peněz doslova vytvářena) podporovali evropské národy v neustálých válkách, které by se bez těchto peněz vůbec nemohly konat. Na těchto válkách vydělávali, jejich zisky byly vždy zaručené, jelikož financovali obě strany konfliktu, které se musely zaručit, že v případě vítězství splatí nejen svůj dluh, ale i protivníkův. Když se jim někdo, třeba Napoleon, postavil do cesty a chtěl osvobodit svou zem od systému neustále rostoucích dluhů, byl zničen a bankéři původně nepříznivou situaci využili ve svůj prospěch (Waterloo).

Poté, co se jim povedlo nástroji financí pevně uchopit měnovou politiku Evropy, začali působit se stejným cílem i na novém kontinentu. V Americe se snažili zavést centrální banku po vzoru Bank of England, tomuto dlouhá desetiletí trvajícímu úsilí se postavilo několik amerických prezidentů (což některé stálo život), ovšem i přesto se mezinárodním bankéřům nakonec povedlo banku, která ovládá americkou měnu dodnes, v roce 1913 instalovat. Tato banka (Federální rezervní systém) prostřednictvím hospodářských krizí a finančních panik způsobila nejhorší krizi 20. století a také bankroty tisíců konkurenčních bank a podniků, což upevňovalo pozici těchto aktérů působících za oponou.

     Ve dvacátém století ti stejní mezinárodní bankéři a finančníci zakládali a financovali elitní spolky, aby mohli jejich prostřednictvím efektivněji působit na vlády států a pokračovat směrem k jedné světové vládě. Elitní spolky jako Kulatý Stůl, CFR, Bilderberg, TK, aj. postupovaly a stále postupují k podobnému cíli. Jejich členy tvoří elita nejvlivnějších politiků, průmyslníku, byznysmenů, mediálních agentů včetně evropských králů a princů.

     Jak ukazuje kapitola 7, elitní spolky skutečně disponují na společnost a významné události velkým vlivem, jak politickým, tak hospodářským. Pokud nějaká země nejedná v souladu s plány elit, je tato situace řešena prostřednictvím mechanismů, které mají těmto snahám zabránit a jednat tak, aby bylo dosaženo cílů elity (kap. 5. 4). Jednotliví členové společností jako CFR, Bilderberg, Trilaterální komise, či příslušníci korporatokracie se účastní setkání i ostatních spolků. Elitní spolky jsou tedy prostřednictvím svých členů navzájem propojené. 

     Mnozí autoři jsou toho názoru, že Nový světový řád, který již tolikrát zazněl z úst politiků, je cílem, k němuž je v současné době směřováno. Jeho základními atributy je jedna světová vláda, která má být v rukou hrstky mocných jednotlivců, jednotná celosvětová měna, jedna sjednocená armáda. Tyto atributy mají být prostředkem k ovlivňování obyvatel světa v jednotném globálním uspořádání. Existuje i řada jiných nástrojů, kterými má být lidstvo v rámci NWO ovlivňováno – mj. média.

     Idea sjednoceného světa zní pozitivně, a jelikož všichni patříme k jednomu lidstvu, může se se realizace této myšlenky zdát logická. Ovšem systém světovlády v rámci NWO, ke kterému elity směřují, není systémem svobody a harmonie, ale ovlivňování a kontroly. Pokud bychom ponechali aktérům zpoza opony volnou ruku, mohlo by to mít pro svět neblahé následky.

     Skutečný problém současné ekonomiky stručně shrnuje Morris: „Již více než dvě stě let skočíme vždy na tytéž triky. V hospodářském systému, v němž se volně ‚vymýšlejí‘ peníze a který usiluje o permanentní růst, se koloběh prostě musí opakovaně hroutit - neboť každý růst má svůj konec. Stále dokola se opakují fáze, kdy trhy po dlouhou dobu rostou, až se náhle a zcela řízeně zhroutí. A vždy vyhraje jen několik málo jedinců, a sice kormidelníků tohoto ekonomického systému. Většina lidstva však na každém krachu prodělá - a to naprosto plánovaně a kontrolovaně.“. Morris dále tvrdí, že v následujících letech nás čeká další krach (krize) a to jednoduše proto, že záchrana bank po krizi v roce 2008 byla pouze oddálením problémů a také proto, že jinak to v našem současném hospodářském systému ani nejde (koloběh střídajícího se růstu a pádu). Ovšem tento blížící se pád má mít ještě horší následky, které by mohla elita využít pro nabídnutí alternativy ve formě další integrace směrem k NWO (MORRIS, 2012, s. 366). Že to nejsou pouze plané řeči, ukazuje Rockefellerova řeč ze zasedání OSN z roku 1994, kterou přednesl více než 10 let před vypuknutím světové finanční krize: „Jsme na pokraji globální transformace. Vše co potřebujeme, je opravdu významná krize a pak národy přijmou Nový světový řád.“ (HAYS, 2013, s. 23).

     Jakým způsobem můžeme těmto snahám zabránit, postavit se do cesty plánům elit a vytvořit jiný systém, jež by nebyl založen na dluhu a neustálému rozevírání se nůžek mezi bohatou hrstkou mocných lidí a zbytkem světa? Kroků, které je potřeba podstoupit je několik. Základní je změna bankovního systému. Pojem Islandská revoluce je lidem neznámý, i když by o něm měli vědět všichni. Událostí, k nimž došlo na Islandu především v letech 2010 a 2011, mohou být vzorem pro celou Evropu. Ovšem naše údajně nezávislá média o nich jednoduše neinformují, důvody mlčení médií byly v textu vysvětleny. Co se tedy na Islandu odehrálo? Vzplanutí finanční krize v roce 2008 a následné zhroucení měny a trhu (to jediné nám média sdělila) vedlo na ostrově k radikálním změnám. Propukly nepokoje a docházelo k častým demonstracím pobouřených občanů, které během roku 2009 přerostly v pouliční bouře a výtržnosti. Co následovalo? Obrovské protesty donutily vládu rezignovat, ovšem od politiků a ze zahraničí bylo voláno po splácení dluhu vůči Británii a Holandsku – 3 500 miliónů eur s úrokem 5,5 %. Lidé pokračovali v demonstracích, a aby mohli o splácení dluhů (které zavinili politici a bankéři) sami rozhodnout, vybojovali si referendum, o kterém prezident odmítl jednat před vstupem do EU (se vstupem do EU by samozřejmě byla země donucena dluh splácet). Islanďané, ale vytrvali, referendum si prosadili a jeho výsledkem bylo odmítnutí splácet dluh, za který nesou vinu politici a bankéři. To však není všechno, začalo se vyšetřovat, kdo je zodpovědný za události, jež vyústily v krizi. Následkem čehož byly znárodněny velké banky a několik manažerů a politiků bylo zatčeno. V roce 2011 vzniklo ústavodárné shromáždění, které se skládalo z 31 lidí různých profesí, a které bylo voleno přímo lidmi. Shromáždění vypracovalo a předložilo novou ústavu, která byla po volbách schválena. I přes tyto úspěchy stojí před Islandem ještě další úkoly, ale země míří správným směrem (Islandská revoluce, 2012). Místo aby byly za krizi zodpovědné soukromé banky zachraňovány, nechal je Island zkrachovat a poté zestátnil. Situaci shrnuje laureát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman: „Tam, kde všichni vykupovali bankéře a nutili veřejnost platit cenu za krizi, nechal Island banky zkrachovat a ve skutečnosti ještě rozšířil svou sociální záchrannou síť.“ (KIRSCHNER, 2013). Cesta Islandu by měla být příkladem pro zbytek Evropy, ovšem stanoví to ohrožení pro současný bankovní systém – právě proto je potřeba touto cestou jít.

     Touto cestou by se měly vydat i USA, které by ovšem měly nejdříve odebrat moc FEDu a dát kontrolu nad americkou měnou do rukou vlády. FED je totiž s jeho měnovou politikou a poskytováním úvěrů vládě s velkými úroky hlavní příčinou základních problému USA. Správnou cestou může být i vytvoření nového systému měny. V poslední době jsou tyto snahy viditelné. Jedením z nových systémů je systém bez používání zákonných platidel fungující na principu výměny služeb, občas i zboží. Jedinec jednoduše nabídne, co umí nebo má a za provedení jeho služby si připíše určitý počet bodů, které pak používá pro své potřeby. Tento princip dávaní a braní vytváří ve společnosti rovnováhu. Existují i další způsoby, jak se rozloučit s vysokými úroky a inflací, jež způsobují banky a které sužují lid (MORRIS, 2012). V současné době roste popularita elektronické měny bitcoin. Podstatou této měny je snaha vymanit se z vlivu centrálních bank a vlád, které obyčejně mají národní měny pod kontrolou. Na rozdíl od dolaru nebo třeba eura není bitcoin pod dozorem žádné centrální autority. Decentralizace bitcoinu znamená, že neexistuje nikdo, kdo by mohl o této měně rozhodovat, ovlivňovat ji nebo padělat. Dokonce je už dnes známé maximální množství bitcoinů, které se bude postupně uvolňovat do oběhu a které dosáhne svého maxima (21 milionů jednotek) v roce 2140, což tedy znamená, že měna nemůže být znehodnocena inflací. Velkou výhodou je také jeho anonymita, jelikož transakce (uskutečňované bez poplatků) probíhají na samostatné síti tvořenou klienty bitcoinu a to pouze prostřednictvím unikátní mnohamístné adresy bez poskytnutí jakýchkoliv osobních údajů (na rozdíl od klasických bankovních převodů nebo třeba u paypalu). Kritici namítají, že anonymita přispívá k provádění bezproblémových transakcí v oblasti obchodu s drogami, ovšem s drogami se od nepaměti obchoduje v hotovosti a tento problém také nebyl nikdy vyřešen ani se nikdo nepokoušel o zrušení hotovosti. Mezi kritiky patří zejména bankéři, kterým kvůli bitcoinu unikají zisky a hlavně se s bitcoinem objevuje měna, která se vymyká jejich kontrole. U bitcoinu ovšem zůstává viset otázka, zdali není jen dalším nástrojem elit, které jej mohou také využít u utajení určitých finančních operací a také zda není dalším krokem k NWO, v němž by bitcoin plnil úlohu jedné světové měny. Z druhé stránky by se bitcoin či nějaká dokonalejší elektronická měna mohla stát v budoucnu alternativou pro současnou měnu, která je elitami lehce manipulovatelná a právě nahrazení současných měn by mohlo pozice elit oslabit. Skutečnou úlohu této měny ukáže čas (ČTK, 2013).

     Bylo by dobré, aby se lidé, kteří jsou již unaveni neustálými sliby politiků, začali opět popisovanými problémy zajímat a postupně se třeba sjednocovat do občanských společností ve snaze změnit cestu, kterou nás elity vedou a vydat se směrem k lepšímu světu. V opačném případě se elitám může povést uskutečnění jejich plánů. Co může v současné době pomoct k vytvoření stále zmiňovaného Nového světového řádu včetně jedné světové vlády? Je to vynoření se nějakého společného ohrožení, nebezpečí, nepřítele – vyvolání strachu. Právě strach je tím nejmocnějším nástrojem. Pokud má člověk strach o život, všechno ostatní jde stranou, ať už lid chce před objevením se světové hrozby cokoliv, s jejím příchodem to ustupuje na vedlejší kolej a je schopen přistoupit na jakékoliv navrhované řešení, kterým by bylo nebezpečí rychle zažehnáno. Může mít tato strategie něco společného s válkou proti teroru a 11. zářím? Touto otázkou dospěla práce ke konci. Bylo by dobré, aby si odpověděl každý sám.

Elitní spolky VI.

Elitní spolky V.

Elitní spolky IV.

Elitní spolky III.  

Elitní spolky II.  

Elitní spolky I.

 Seznam použité literatury

BALABÁN, M.–POTŮČEK, M.: Aktuální stav a perspektivy globálního vládnutí a jeho nezápadní aktéři. In: Balabán, M.–Rašek, A.: Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. Karolinum, Praha 2010, s. 9–16. ISBN 978-80-246-1721-3.

BAYER, Robert. Finančnictví. In: Tomusisvedet [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tomusisvedet.webnode.cz/k-zamysleni/finance/

Bible: překlad 21. století. Vyd. 1. Praha: Biblion, 2009, 1564, [10] s. ISBN 978-80-87282-00-7.

Bilderberg 2013: TheOfficialAttendees List. In: TheVigilant Citizen [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://vigilantcitizen.com/latestnews/bilderberg-2013-the-official-attendees-list/

BROWN, Ellen Hodgson. The web ofdebt: theshockingtruthaboutourmoneysystem and howwecanbreak free. 3rd ed., rev. and expanded. UpdatedOctober 2008. Baton Rouge, La.: ThirdMillenniumPress, 2008, xiv, 529 p. ISBN 978-097-9560-828.

COLLADO, Emanuel. TheShrinkingMiddleClass: Why America isbecoming a Two-Class Society. Bloomington: iUniverse, 2010. ISBN 978-1-45021-967-9.

ČTK. Die Welt: Euru roste konkurence v digitální měně. In: Týden.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/die-welt-euru-roste-konkurence-v-digitalni-mene_263877.html#.Uqj6JPTuL3S

ČTK. Klaus: Globální vládnutí je totální levicový kosmopolitní nesmysl. In: Novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/212203-klaus-globalni-vladnuti-je-totalni-levicovy-kosmopolitni-nesmysl.html

DISRAELI, Benjamin. Coningsby. Stroud: Nonsuch, 2007. ISBN 18-458-8215-6.

DRAUGHON, David. Financial Armageddon: thecorruptionofourcurrency. Springville, Utah: CFI, c2006, xi, 233 p. ISBN 9781555179564-.

ERINGER, Robert. Theglobalmanipulators: theBilderberg Group, theTrilateralCommission, CovertPowerGroupsoftheWest. Bristol: Pentacle, 1980. ISBN 978-090-6850-046.

ERNYEI, Andrea, Jitka NOVÁKOVÁ a Markéta SLÁMOVÁ. INTERKULTURNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: Židé [online]. 2002[cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/

ESTULIN, Daniel. Pravdivý příběh skupiny Bilderberg: rozšířená a opravená edice s dodatkem o Severoamerické unii. 1. vyd. v českém jazyce. Žďár nad Sázavou: BodyartPress, 2012, 405 s. ISBN 978-80-87525-04-3.

FERGUSON, Niall. Vzestup peněz: finanční dějiny světa. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 322 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-257-0337-3.

GARMISCH-PARTENKIRCHEN CONFERENCE: BILDERBERG GROUP. In: Wikispooks.com [online]. 1955 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: https://wikispooks.com/w/images/1/1c/Bilderberg-meetings-report-1955.pdf

GDP (current US$). In: Worldbank.org [online]. 2012 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD/countries/1W?display=default

Global 500. In: CNN Money [online]. 2012 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2012/full_list/

Globální vládnutí [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://ulozto.cz/x6H2VG2b/globalni-vladnuti-frrms-ppt. Přednáška. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Daniela Dvořáková.

Governance and Funding. In: Bilderbergmeetings.org [online]. 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.bilderbergmeetings.org/governance.html

GRIFFIN, G. ThefeaturefromJekyll Island: a second lookatthefedealreserve. 3rd ed. WestlakeVillage, CA: American Media, 1998, p. ISBN 09-129-8621-2.

GRÚŇ, Ľubomír. Peníze a právo. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 353 s. ISBN 978-80-244-2337-1.

HAYS, Jeff. TheCullingof Man: Riseofthe New WorldOrder. Samaritan Sentinel, 2013. ISBN 9780988982000.

HELSING, Jan van. Secretsocieties: and thein power in the 20th century : a guidethroughtheentanglementsoflodgeswithhigh finance and politics. Gran Canaria: Ewertverlag, 1995. ISBN 978-389-4786-540.

HENDERSON, Dean. KARTEL FEDERÁLNÍCH REZERV: Osm rodin (I. díl). In: Www.ac24.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1330-kartel-federalnich-rezerv-osm-rodin

HITCHCOCK, Andrew Carrington. The synagogue of satan. Austin, Tex: River Crest Pub, 2007. ISBN 978-193-0004-450.

HITCHCOCK, Andrew. The History Of The House Of Rothschild. In: KOSEK, Jiří. Rense [online]. 2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://rense.com/general88/hist.htm

HORDERN, Nicholas, Simon DRESNER a Martin HILLMAN. Nový svět. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987, 511 s.

HRDINA, Jan. První bankéři: Židé, nebo templáři?. In: Historieweb [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.historieweb.cz/prvni-bankeri-zide-nebo-templari

Islandská revoluce: také jste o ní neslyšeli?. In: Pravdu [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://pravdu.cz/island/islandska-revoluce-take-jste-o-ni-neslyseli

JAMES, Alexander. Historyof Money and PrivateCentral Bank. In: Portland independent media center [online]. 2003 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://portland.indymedia.org/en/2003/06/266805.shtml

JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 742 s. ISBN 80-247-0769-1.

JONES, Alex. HedleyDonovanIsDeadat 76: RetiredChief Editor ofTime Inc. In: Nytimes.com [online]. 1990 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/08/14/obituaries/hedley-donovan-is-dead-at-76-retired-chief-editor-of-time-inc.html

KEYS, Tracey a Thomas MALNIGHT. CorporateClout: The Influence oftheWorld’sLargest 100 EconomicEntities. In: Http://www.globaltrends.com/ [online]. 2013 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: globaltrends.com/images/stories/corporate%20clout%20the%20worlds%20100%20largest%20economic%20entities.pdf

KIRCHUBEL, Michael A. Vile ActsofEvil: Volume 1 Banking in America. Charleston: CreateSpace, 2009. ISBN 9781448642250.

KIRSCHNER, Martin. Island poslal bankéře do vězení.: Odmítl platit dluhy bank, vyhlásil bankrot a ukončil dluhovou krizi. In: Velká epocha [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.velkaepocha.sk/2013031420873/Island-poslal-bankere-do-vezeni.-Odmitl-platit-dluhy-bank-vyhlasil-bankrot-a-ukoncil%C2%A0dluhovou-krizi.html

KLAUS, Václav. Rozhovor prezidenta pro týdeníky Profit a Týden. In: Klaus.cz [online]. 2012 [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.klaus.cz/clanky/3135

KLÍMA, Vít. Čím nahradit kapitalismus: aneb snad „Zisk do politiky nepatří“. In: Aktuálně [online]. 2011 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vit-klima.php?itemid=14794

KLING, Peter. Letters to earth: youcansurvive Armageddon. Durham, Conn: StrategicBook Group, 2009. ISBN 978-161-2044-316.

KOMRSKA, Václav. Jak se penězoměnci zmocnili vlády nad světem. In: Freeglobe [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/2198-jak-se-penezomenci-zmocnili-vlady-nad-svetem-dil-v-penize-a-moc-zidovsti-bankeri-se-rozhodli-zlikvidovat-evropske-monarchie-skrze-loze.aspx

KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 571 s. ISBN 80-726-8307-1.

LE GOFF, Jacques. Peníze ve středověku: historicko-antropologická studie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 180 s. ISBN 978-80-204-2406-8.

MAESSEN, Jurriaan. Bilderberg 2013: ProbablyEngland, PossiblyGermany. In: ExplosiveReports [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://explosivereports.com/2013/04/08/bilderberg-2013-probably-england-possibly-germany/

MAKOVIČKA, Jan. Abraham Lincoln vs. Woodrow Wilson. In: Http://blog.fg42.cz/ [online]. 2009 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://blog.fg42.cz/

MAKOW, Henry. Ilumináti: sekta, jež se zmocnila světa. 1. vyd. v českém jazyce. Žďár nad Sázavou: BodyartPress, 2012, 288 s. ISBN 978-80-87525-08-1.

MANKIW, Gregory. Principlesofmacroeconomics. 6th ed. Mason, OH: South-Western CengageLearning, 2012, xxiv, 551 p. ISBN 05-384-5306-0.

MARSHALL, Andrew. Bilderberg 2011: The Rockefeller WorldOrder and the “HighPriestsofGlobalization”. In: GlobalResearch [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.globalresearch.ca/bilderberg-2011-the-rockefeller-world-order-and-the-high-priests-of-globalization/25302

Membership Roster. In: TheCouncil on Foreign Relations [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://i.cfr.org/content/about/annual_report/ar_2013/Sectional_PDFs/Membership_Roster2013.pdf

Membership. In: Cfr.org [online]. 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.cfr.org/about/membership/membership.html

Membership. In: Trilateral.org [online]. 2010 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.trilateral.org/go.cfm?do=Page.View&;pid=6

MEZŘICKÝ, Václav. Perspektivy globalizace. Vyd. 1. Editor Václav Mezřický. Praha: Portál, 2011, 226 s. ISBN 978-807-3678-463.

MILLS, C. Mocenská elita. 1. vyd. Překlad František Kejdana. Praha: Orbis, 1966, 500 s. Malá moderní encyklopedie (Orbis), sv. 53.

MORRIS, Michael. Co nesmíte vědět!. 1. vyd. Překlad Zuzana Žáčková. Česko: AnchBooks, 2012, 383 s. ISBN 978-398-1430-141.

NAXERA, Norbert. Zahraniční politika Spolkové republiky Německo [online]. E-polis.cz, 2. leden 2007. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/175-zahranicni-politika-spolkove-republiky-nemecko.html>;. ISSN 1801-1438.

PAVLÍKOVÁ, Klára. Ústavní systém USA a jeho vývoj. Brno, 2007. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/61209/pravf_m/Diplomova_prace__Klara_Pavlikova.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra dějin státu a práva.

PERKINS, John. Confessionsofaneconomic hit man. Reprint edition. San Francisco: Penguin, 2004. ISBN 978-045-2287-082.

PERKINS, John. Extended Interview 2008. In: Youtube.com [online]. 2008 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: ">

RETTMAN, Andrew. 'Jury'sout' on futureofEurope, EU doyen says. In: Http://euobserver.com/ [online]. 2009 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://euobserver.com/political/27778

RIVERA, By David Allen. Finalwarning: a historyofthenew Word order. 3rd ed. Joshua Tree, Calif.: ProgressivePress.com, 2010. ISBN 978-161-5779-291.

ROBISON, John. Proofsof a conspiracyagainstallthereligions and governmentsofEurope: carried on in thesecretmeetingsofFreemasons, Illuminati, and fading societies. 4th ed. Whitefish, Mont.: KessingerPub, 2003. ISBN 978-076-6181-243.

ROTHKOPF, David J. Supertřída: jak globální mocenská elita přetváří svět. Vyd. 1. Praha: Beta, 2009, 358 s. ISBN 978-80-7306-399-3.

ROYBAL, Richard. Pre-OCCUPY-Ed: HowtheOccupy Wall Street movementwilleconomicallydestroy America. Bloomington: AuthorHouse, 2012. ISBN 9781477281208.

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Komparativní politologie. In CABADA, Ladislav – KUBÁT, Michal a kol. Úvoddo studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 2002, s. 74-102. ISBN 80-86432-41-6.

S &B MEMBERS LIST. In: www.abovetopsecret.com [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.abovetopsecret.com/forum/thread106607/pg1

SAFIRE, William. Safire'spoliticaldictionary. New York: Oxford University Press, c2008, xxiv, 862 p. ISBN 978-019-5343-342.

SecretSocieties [film]. Režie Rodrigo H. Vila. Argentina, Una producción de ContentIncS.R.L. - ImagenSatelitalS.A., 2007

SKLAR, Holly. Trilateralism: theTrilateralCommission and eliteplanningforworld management. Boston: South End Press, 1980, xii, 604 p. ISBN 08-960-8103-6.

SKOUSEN, W. Themakingof America: the substance and meaningoftheConstitution. Washington, D.C.: National Center forConstitutionalStudies, c1985, xxxi, 888 p. ISBN 08-808-0017-8.

Światowe Forum Ekonomiczne. In: Gazeta.pl [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://edu.gazeta.pl/edu/h/%C5%9Awiatowe+Forum+Ekonomiczne

SZÁNTÓ, Jakub. CausaBilderberg. Reflex: společenský týdeník. Praha: Ringier ČR, 2009, č. 23.

ŠTĚPKOVÁ, Tereza. OBVIŇOVÁNÍ ŽIDŮ Z LICHVAŘENÍ. In: Holocaust.cz [online]. 2011 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/cz/history/antisemitism/history/medieval_antijudaism/history_usury

The Trilateral Commission. In: www.trilateral.org [online]. 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.trilateral.org/download/file/TC_list_9-13(1).pdf

TINDALL, George Brown, David E SHI. Dějiny Spojených Států Amerických. 2., opr. vyd. Překlad Alena Faltýsková. Praha: Lidové noviny, 1994, 897 s. Dějiny států (Nakladatelství Lidové noviny). ISBN 80-710-6087-9.

TUCKER, Jim. WhatisBilderberg?. In: American Free Press [online]. 2012 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://americanfreepress.net/?p=4431

VAŠKO, Tibor. Příčiny a důsledky financializace: 1. díl: Bankovnictví. In: Outsidermedia [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.outsidermedia.cz/Priciny-a-dusledky-financializace--1-dil-Bankovnictvi-1.aspx

WATSON, Joseph. Police ConfirmBilderberg 2013 to Take Place in Watford, UK. In: Infowars [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.infowars.com/police-confirm-bilderberg-2013-to-take-place-in-watford-uk/

WEF Annual Meeting. In: Weforum.org [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/AM13/WEF_AM13_Participants_34ezx6jlxk.pdf

WILSON, Robert McNair. Monarchy or Money Power. Londýn: Eyre& Spottiswoode, 1934. ISBN B007C651WW.

Zeitgeist[film]. Režie Peter JOSEPH. USA, 2007.

ZEJNULAHU, Mehdi. Dějiny bankovnictví: 4. část. In: ZEJNULAHU [online]. 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://zehnulhlavu.blogspot.cz/2010/10/dejiny-bankovnictvi-4-cast.html