Komunistické Ferrari. Máme být na co pyšní!

Hlavní části vozy jsou týmem zhotoveny již v roce 1952. Následně, snad z finančních důvodů, je jejich vývoj zastaven. Konstruktér Kubinský pokračuje s výrobou prototypu až v roce 1955. S několika dalšími nadšenými kolegy automobil dokončuje. Veškeré montáže probíhají v jeho vlastní garáži a ve volném čase.

Podvozek je složen z přední nápravy, která pochází z německého vojenského automobilu KdF, dílen Volkwagenu/Porsche a ze zadní nápravy typu De Dion. Prostorový rám vozu je ručně svařovaný z bezešvých trubek. Kola jsou šestnáctipalcová a stejně jako bubnové brzdy pocházejí z Lancie Aurelie.

Zajímavostí je, že většina dílů tvořící šasí je zakoupena v běžném železářství. Jen minimum součástí je vyrobeno na zakázku a téměř vše se vyrábí ručně, stejně jako panely karoserie, na jejichž výrobě se podílí karosář Jan Heger.

Vůz je na pár prvních měsíců osazen řadovým šestiválcovým motorem Alfa Romeo. Tento motor je však pouze dočasným řešením, neboť Kubinský čeká na zkonstruování tatrováckého osmiválce o objemu 2,5 litru. Po jeho dokončení v Tatře je vůz osazen osmiválcovým motorem o výkonu 75 koní, určeným pro nákladní automobily.

Poprvé je Tatra JK 2500 představena veřejnosti v roce 1956 v článku „Také to dovedeme“, v časopise Svět motorů. O dva roky později jel vůz slavnostně odhalen v Kopřivnici. Júliu Kubinskému nabídne tehdejší ředitel Tatry práci na pozici vývojáře s možností vyrobit pět produkčních kusů modelu JK 2500 pro zákazníky.

Vůz prochází v Kopřivnici dvoutýdenním testováním a je následně vybaven novým vidlicovým osmiválcem Tatra z vozu 603. Ten již poskytuje výkon 140 koňských sil, takže vůz je schopen vyvinout rychlost až 200 km/h. Přidávají se silnější brzdy a nové, lité disky kol, navržené samotným Kubinským.

O sporťák se začínají zajímat i tehdejší soudruzi, což je patrně důvodem, proč nakonec žádný produkční kus nebyl vyroben. Jediným vyrobeným vozem tak navždy zůstává prototyp, který si Julius Kubinský ponechává sám pro sebe a jezdí s ním po silnicích Československa dalších 13 let. Když ho nakonec prodá, po autu se jakoby slehne zem. Dnes se již neví, kdo Tatru JK 2500 odkoupil a kde se nyní nachází.

Fandové české automobilové historie proto jen doufají, že se jednoho dne otevře zapomenutá stodola a z ní Tatra JK 2500 znovu vyjede na světlo světa. Byl by to krásný pohled, bez ohledu na to, v jakém stavu dnes toto jedinečného sportovního kupátko je..

https://www.extrastory.cz/automobilovy-klenot-z...