Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Ústavní soudce Wintr, děkan Miroslav Ševčík a boj o svobodu

Zdeněk Koudelka 

Ústavní soudce Jan Wintr se vyjádřil, že nyní může rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák odvolat děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka (JIŘÍ MACH: Rektor může Ševčíka odvolat, trvá na svých slovech Wintr, Novinky.cz 1. 11. 2023).

Svá slova Wintr vztáhl k formálnímu právnímu postupu, ale celé to ve mne vyvolává dojem, že odvolání jako takové podporuje, přestože nemůže nevidět faktické materiální okolnosti, když odvolání je pokusem o likvidaci děkana z politických důvodů, což je protiústavní čin. Wintr se jako ústavní soudce vyřadil z případného rozhodování o ústavní stížnosti ve věci samé. Nemůže již plnit roli soudce nepodjatého.

  • ustavni-soudce-wintr-dekan-miroslav-sevcik-a-boj-o-svobodu
  • ustavni-soudce-wintr-dekan-miroslav-sevcik-a-boj-o-svobodu

Ve sporu o Ševčíka nejde však jen o Ševčíka, jde o to, zda lidé budou profesně postihováni za to, že mají na vládní moci nezávislé myšlení a nebojí se svobodně vyjadřovat. Případ Miroslava Ševčíka i případ prof. Petra Druláka, který dostal výpověď ze zaměstnání na Ústavu mezinárodních vztahu zřizovaném Ministerstvem zahraničí, přičemž soud výpověď uznal za neplatnou, ukazuje, že se současní držitelé moci nebojí vynucovat provládní postoje i postihem v zaměstnání. Za vlády Petra Fialy ožívá praxe totalitního režimu do roku 1989, jež by se v 90. letech 20. století na vysokých školách a vědeckých ústavech netrpěla.

Za odpudivé hodnotím to, že se rektor Dvořák snížil k tomu, že chce děkana Ševčíka odvolat za jednání, kdy se na protivládní demonstraci snažil pomoci represivním policejním aparátem zbitému a zraněnému člověku. Ševčík jednal morálně a lidsky. Zastal se bližního v nesnázích.

Je respektovanou hodnotou, pokud je vědec veřejně aktivní a veřejná aktivita není nic jiného než politika, v tom nejlepším slova smyslu. Ovšem jako dnes uznáváme Husa i Masaryka, také platí staré přísloví, že doma není nikdo prorokem. I dnes uctívaný Hus byl exkomunikován, pronásledován a nakonec upálen. Tomáši Masarykovi studenti vytloukli okna a vykřičeli jej z přednášky pro jeho veřejné názory, ať už v rámci boje o rukopisy či v době hilsneriády. Jak lehké je uctívat hrdiny dob dávno minulých, protože už v učebnicích ve školních škamnách nám řekli, že jsou to ti správní, stateční rekové, a jak těžké bylo rozpoznat a hájit je za jejich života, když nebylo tak zřejmé, zda jde o skutečné hrdiny či falešné proroky. To je však úkol každé doby a každého člověka, který nechce být jen ovládány objekt, ale sám dokáže hodnotit a má odvahu říci ANO nebo NE. Jasně, nedvojznačně.

Hon na Ševčíka i Druláka připomíná období normalizace. Na vysokých školách se nejprve zaměřila na funkcionáře. Ti, kteří nepochopili politický tep doby, museli opustit své funkce. Ještě třebas nějakou dobu učili či bádali, ale pak skončilo i to, pak nesměli učit. Normalizace se ze svých začátků, kdy se ještě mohlo snít o kádárizaci, proměnila v husákovsko-bilakovský dvacetiletý reálný socialismus.

Znakem normalizace na vysokých školách bylo, že nezasáhla cizí okupační moc, ale čistky prováděli ti, kteří dosud pracovali s těmi, které politicky čistili. Ti, kteří pochopili potřebu doby, se dali do služeb držitelů moci. V tom je odkaz normalizace varovný pro dnešek a vidím nebezpečí právě na případu Ševčík. Prostě pokud se akademičtí funkcionáři budou bát postavit moci, budou se bát pomoci zbitým, protože jim bude hrozit ztráta místa, tak to povede k autocenzuře v jednání, v psaní, v životě.
 
Podobnost s normalizací je, že roli vyhazovače nepřinesl nějaký cizí voják na bodáku své pušky, nebo i ministr či jiný vládní zástupce, ale role likvidátora se ujali lidé zevnitř univerzity, předně její rektor Petr Dvořák. Moc si nemusí špinit ruce přímo, už jsou zase přisluhovači moci, jako byli vždy. Najdou se lidé, kteří za pomoc zbitému člověku jsou svolni profesně likvidovat v zaměstnání, protože zbitý a jeho pomocník nepatří k patolízalům vládní moci.
 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#2 jarka 2023-11-06 08:35
A nesouzní to se situací před rokem 1989? Nedělo se přesně toto samé a kdopak to skutečně dělal? Pročpak se začalo říkat, to špatné dělali komunisti, proč se neřeklo udělal to pan XY? V listopadu 1989 přede mnou jeden synek bývalého kulaka řekl tato slova: Ta revoluce je jakási divná, lidé si vyřizují účty s těmi nepravými, s těmi co tu káru táhli za nás všechny a mezitím jim za zády do funkcí nalezli ti, co to tady způsobili. To jsem ale zvědav, co národ udělá, až se otočí a zjistí to. Anebo jiný příběh. Před rokem 1989 mi jeden kulak vynadal, když byl omylem osloven soudruhu, někdy kolem roku 2004 si jeho dcera ztěžovala známé: Náš fotr se snad pomátl, celý život mne učil nenávidět komunisty a on teď příjde a řekne mi, jestli nebudu volit komunisty, tak prý mne vydědí.Tak jsem se zeptala co tak najednou a on mi řekl, že má rád obyčejné lidi a po všem co se po roce 1989 dělo musí uznat, že komunisti udělali pro obyčejné lidi nejvíc a proto je bude volit i přes to, že je po celý život neměl rád. Nejsou tyto příběhy obrazem doby?
Citovat
#1 Jánošík 2023-11-05 10:42
Logika dejín nám vraví, že po rokoch budú Drulák a Ševčík rektormi a tí, ktorí ich vykopli budú hrabať lístie pri vrátnici univerzity.
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře