Tampón z české vlajky

Oficiální názor, který nám vnucují a určují co si máme myslet, na co se dívat a případně dělat při návštěvě tohoto „bohabojného“ představení, kterým nás oblažili v Huse na Provázku.

Představení Naše násilí, vaše násilí přináší pohled na Evropu, která byla překvapena uprchlickou krizí. Evropu, která bez skrupulí zapomněla na svoji koloniální historii, když zavírala hranice pro ty, kteří utíkali před následky evropské a americké politiky. Jako by ve 20. století zabedněně udělali jen jednu jedinou věc – živili národní narcizmus, který učí, že jedna masa lidí je lepší než ta druhá, zatímco zapomínali na to, že ignorace je taky forma násilí. 21. století pokračuje ve výuce té samé lekce, ale používá novou zbraň – strach. A strach je ten nejznámější pocit zatracených. Z těchto důvodu klade představení Naše násilí, vaše násilí několik nepříjemných otázek: Jsme si vědomi, že naše bohatství závisí na tisícovkách mrtvých na Blízkém Východě? Truchlíme kvůli obětem teroristických útoků v Paříži a Bruselu stejně jako kvůli těm, co zemřeli v Bagdádu nebo Kábulu? V kterém přesně momentě jsme sami sebe přesvědčili, že jsme to my, kdo má pravdu, a že náš bůh je mocnější než ti ostatní?

Jak se na to dívám já

První, čeho jsem si všimla se jedna zajímavost. Všichni herci jsou muslimové. Hra je o znásilňování islámu křesťanstvím. Tady je to v obraze žena muslimka a znásilňuje ji Ježíš. Větší zhovadilost jsem ještě nezažila. Ano, je to o politice, o boje mezi muslimy a křesťany, ale daleko více je to o boji o moc a peníze. Tak jak to na tom naše světě chodí. Kdo má zatím prsty se můžeme jen dohadovat, ale větší urážku jsem ještě ve svém životě nežila.

Co mi tak vadí?

Herečka vytáhla z pochvy českou vlajku. Proč zrovna naši? Nebo má pro každou zemi jejich vlajku? To má v té své vagíně pořádný šrumec. Naskýtá se i jedna nechutnost, že si z vlajek dělá tampony. Herci pobíhají po jeviště nazí a někteří blázniví návštěvníci je napodobují a je z toho naráz exibice hodna odsouzení. Ono vše má svoje meze.

Hra chorvatského režiséra měla umělecky zpodobňovat uprchlickou krizi, ignoranci a strach Evropanů. Umělecky zpodobnil jen to, že umí být prase a jeho herci nemají vůbec soudnost a slovo stud je pro ně neznámý pojem. Hlavně, když se jim podaří vydráždit křesťany a zase mezi nás zaset semínko nenávisti mezi lid této země.

Uprchlická krize – ano je a je stále děsivější. Mohou nás utěšovat a chlácholit, ale je jim to prd platné. Stačí sednout do auto a zajet si do Německa, Francii a dalších zemí a člověka přejde smích. Nám se prostě stěhuje Afrika a Blízký východ do Evropy a ještě máme být rádi za to, že se k nám sníží.

Ignorace – ale čí? Naše nebo jejich? Podle mého názoru jejich, protože zcela ignorují vše, co jsme v Evropě vytvořili, náš životní styl nenávidí a naše náboženství by nejraději setřeli z povrchu země.

Strach – souhlasím, máme strach. Nikdo normální není v klidu, protože to, co se děje zachází za myslitelné hranice toho, co jsme dříve považovali za nemožné. Teď je možné všechno.

Jedna věc je jasná. Normálně se nám vysmívají a ukazují, že oni si u nás mohou dovolit naprosto vše a my musíme držet hubu a krok. Pamatujete si na slovenskou holčinu jak počurala korán? Má velké štěstí, že za to neskončila v base. Nebo jak dopadla francouzská redakce za karikatury Mohameda a Alláha? Prostě je vystříleli jako škodnou. Napsat cokoliv proti jejich víře je trestné. Nechápu toleranci zemí, kde muslimové znásilňují ženy i děvčátka. Ničí, kradou a zabíjejí a my se nemáme bát? My ještě máme přirozené instinkty a pud sebezáchovy a víme, že to co se děje není normální.

Nejsem typická věřící, ale kdybych si měla vybrat tak to bude Ježíš Nazaretský.

Tahle historická postava byla plná lásky a pro dobro lidí obětovala vše i život. K životu toho moc nepotřeboval, ale co měl, to rozdal. Hlavně miloval všechny lidi. Krásné a hodné následování.

Proč bych si nevybrala Mohameda.

Protože nemám ráda násilí, nechci znát chlapa s harémem plné malých děvčátek. Nechci mít za vzor chlapa jehož víra je plna násilí a ve jeho jméně se těď dějí tyhle zhovadilosti.

Některé pozoruhodné názory se kterými nesouhlasím.

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, tohle je demokracie. Můžeme zaujímat naprosto rozdílná stanoviska a názory, vynášet o různých skutečnostech naprosto odlišné hodnoticí soudy – například co je a co není umění, co je a co není kvalitní. Součástí našeho civilizačního okruhu je však stále i ono výše uvedené právo umělecké tvorby, která ke svému vyjádření svobodně používá i obecně sdílené symboly a obrazy. Nechápu, jak vůbec někteří politikové můžou uvažovat nad zakázáním divadelní hry. A když se to nepovede, tak si to někdo přijde vynutit násilím přímo do divadla. Když jsem viděl, co se děje, vzpomněl jsem si na filmy o nástupu fašismu.

Pedagog Motal označil reakci některých Brňanů označil za vlastně velmi provinční. Motal je přesvědčen o tom, že takové kontroverzní dílo na festival patří. Ne proto, že by šlo o umělecky podstatné kusy, ale proto, aby se i regionální divák mohl seznámit s tvorbou autora, jež tak silně rezonuje v zahraničí.

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Už v sobotu jsem se rozhodla, že podám trestní oznámení na neznámé pachatele kvůli jednání tlupy tzv. slušných lidí v Divadle na Provázku. Dnes v poledne se tak stalo a podání bylo doručeno Městskému státnímu zastupitelství v Brně.

zdroj:http://www.na-septande.cz/jak-vidim-deni-kolem-sebe/tampon-z-ceske-vlajky