Podívejte se na slogany demonstrujících lidí: (viz.fotogalerie)
Tato fotografie je z veřejného profilu aktivisty Ivo Nesrovnal pre Bratislavu, v pozadí transparent Za národ? Ani za Boha ... (viz. fotogalerie)
Nápisy transparentů vypovídají o všem:
Slovenský stát, raz. (snad rasistický?) stát - vlastenectví je --- když jsi trapný - Za národ? Ani za Boha ... - nejsme žádný národ - a pod.
Na akci také vystoupil ředitel Muzea SNP Stanislav Mičeva, který již před pár dny řekl, že nechce Slovensko bíle, ale barevné. V podmínkách Slovenska to dnes je hlavně znamená podporu romské menšiny a muslimů.
Takto dnes vypadá ideologie takzvaných bojovníku proti xenofobií, rasismu a nenávisti. Ve skutečnosti oni sami šíři nenávist k národům, zde slovenskému, oni sami šíří nenávist k věřícím lidem a hlavně nenávidí vlastenectví. Když půjdete do hloubky jejich ideologie a myšlení, tak zjistíte že má kořeny u marxistických myslitelů z 19. století a počátku 20. století. Protože tito marxisté nenáviděli vlastenectví, národní vědomí a hlavně stát jako takový. Cílem těchto revolucionářů bylo vyvolat ve společnosti takovou krizi, aby pak došlo k možnosti uskutečnit marxistickou revoluci.
No, v Sovětském svazu jim to nevyšlo a poučili se, že pouze násilím svých cílů nedosáhnou, tak evropští marxisté přišli s marxismem 2.0 nazývaným všeobecně neomarxismus. Přišli s učením, že nejprve je potřeba rozvrátit stát, bojovat proti křesťanům, konzervativcům a hlavně infikovat vzdělávací systém marxistickými myšlenkami z toho všeho se zrodil dnešní koncept multikulturalismu a v politické rovině se neomarxisté spojili s Evropskými lidovci a jsou základem dnešní Evropské unie.
Když jsem si prohlédl celou onu bratislavskou Antifašistickou mobilizaci, tak jsem nádherně viděl, jak zastánci boje proti vlastenectví, národnímu povědomí a věřícím lidem využívají malé skupinky lidí žijících v minulosti k tomu, aby ve společnosti zasévali strach z přihlášení se k národů či vlasti, protože tyhle úderky antifašistů Vás okamžitě označí pak za rasistu, xenofóba či náboženského fanatika.
To, čeho nebyli marxisté schopni dosáhnout fyzickým násilím na počátku 20. století se snaží na počátku 21. století dosáhnout násilím psychickým a mediálním. Churchill údajně řekl: Fašisté budoucnosti budou sami sebe nazývat antifašisty.
Myslím si, že se Churchill v tomto výroku se spletl, protože ty co dnes bojují proti hrstce pohrobku minulosti a proti těm co žijí přirozeným konzervativismem a národním cítěním dneška bych rozdělil do dvou skupin:
1. Užiteční emotivní idioti, kteří nepřemýšlejí nad pozadím organizátorů tzv. boje proti antifašismu.
2. Neomarxističtí/anarchističtí a nihilističtí aktivisté, kteří nikdy nebyli proti fašismu protože jejich ideologie je vlastně ještě horší jak fašismus. Oni totiž bojuji proti fašismus hlavně kvůli tomu, že tento údajný fašismus (kam oni řadí i víru v Boha, národ, vlastenectví a pod.) je vlastně největší překážkou v cestě jejich anarchistické/neomarxistické/nihilistické revoluci a plánu na zničení naší civilizace ....
Komentáře
Tento pozoruhodný fenomén je výsledkem souběhu různých faktorů, z nichž ty nejdůležitější si zde uvedeme:
1) Váha religiózních a historických tradic.
2) Svazek pokrevní příbuznosti.
3) Pocit vzájemné solidarity.
4) Nenávist k ostatním národům.
Efektivní souhra všech těchto faktorů pak vedla k tomu, že Židé zůstali Židy, přestože žijí v nejrůznějších zemích a jsou okolnostmi nuceni se přizpůsobit místním zvyklostem. Jejich proměna ve Francouze, Němce, Poláky, Američany atd. je však vždy jen povrchní, a ani v nejmenším se nedotýká nitra židovského rázu. Přijetí nejrůznější státní příslušnosti bylo a je pouze maskou, pod níž se Židé mohou snadněji vplížit do ovčince. Na jaké zvíře zde bajka naráží, není jistě třeba vysvětlovat!
(O. Bey - Dobytí světa Židy, 1875)