POZNÁMKY K ZAČÁTKŮM UKONČENÍ KONFLIKTU NA UKRAJINĚ

Byl to Západ, kdo ve své pýše, mimo jiné, šiřitele “nejlepšího politického sytému“ povýšil regionální ozbrojený konflikt „pobratimů“ na válku. Minimálně na zástupnou válku Ruska s tak zvaným kolektivním Západem, čti, USA, EU a celým blokem NATO. Při tom jeho vládci podle mezinárodního práva měli jedinou povinnost.

Donutit bojující strany k zastavení zabíjení a zasednutí k jednání. Tehdy ovšem dal Západ přednost ředitelování planetě „podle pravidel“, nikde nedeklarovaných a příliš „gumových“, poplatných pouze zájmům Západu, čti USA. Což byla první vina Západu, a vlastně nejen Západu, leč všech státníků světa a především jeho mezinárodních institucí.

Svět už navíc dneska ví, že Slovanští bratranci měli víc rozumu než Západ a od počátku bojů vyjednávali. Měli dokonce docela slušnou šanci dohodnout se, a Západ ji zmařil, což je jeho jednoznačná, ba už daleko větší vina než byla ta původní způsobená Ruskem. Každý na Západě, kdo mudruje nad řešením uvedeného vyššího typu ozbrojeného konfliktu proto musí už vycházet z jeho současného reálného obsahu.

Konflikt na Ukrajině už totiž není pouze snahou Ruska zajistit si svou bezpečnost, leč zájmem Západu vytvořit naopak podél západní hranice Ruska pásmo nepřátelských zemí, permanentně ohrožujících Rusko. To znamená, že zájmy Ruska a Západu jsou v tomto konfliktu jednoznačně naprosto protikladné, neposkytující šanci na kompromis.

Každý, kdo se zamýšlí nad ukončením konfliktu měl by posoudit, který z těchto zájmů je oprávněný a který naopak zvyšuje riziko budoucího zostřování konfliktu, ba dokonce jeho rozšíření na území dalších zemí.. Nehledě na to, že ve střetu Ruska a Západu se jaksi vytrácí zájmy obyvatel Ukrajiny a vlastně už nejde ani o zájem její současné vládnoucí vrstvy.

Z této situace mě osobně vychází, že rozumem disponující konstruktér ukončení konfliktu musí především prokázat dobrou vůli Západu válku ukončit. Projevem takové dobré vůle podle mého soudu by mohlo být, že Západ v prvé řadě opustí „bezpečnostní doktrínu“ v níž deklaruje Rusko jako nepřítele Evropy, Západu, a jakýchsi jejich blíže nespecifikovaných hodnot.

Taková vůle musí být pro Rusko přesvědčující. Především po všech těch podvodech a podrazech, které jen v ukrajinské kauze Západ Rusku provedl. Podle mého způsobu myšlení dokonce nejde o dobrou vůli Západu, leč o povinnost návratu k dodržování mezinárodního práva, které nikdo přece nezrušil.

V mých očích by Západ měl za prvé uvolnit Rusku ukradená, pardon, zmrazená aktiva. Mohl by ve své velkorysé rozhazovačnosti k nim přidat i úroky. Za druhé by měl zrušit veškeré sankce proti Rusku a za třetí okamžitě ukončit dodávky veškerých zbraní na Ukrajinu. Jen po splnění těchto podmínek by mohlo Rusko zastavit SVO a zasednout k jednacímu stolu. Myslím si já.

Tak by se SVO stala tím, čím byla původně a sice rvačkou až možná občanskou válkou zmíněných Slovanských příbuzných. A záleželo by jen na nich, jak by se z konfliktu vylízali. Západu, a především Evropě přece do jejich sporu od samého počátku vůbec nic nebylo, Tak jako mu není kupříkladu do bojů někde v Súdánu, v Etiopii či kdekoliv jinde. Naopak, podle norem, které on sám světu kdysi nadirigoval se měl chovat naprosto opačně. Současný stav je především „sua culpa“. Z čehož plyne, že Západ je doslova povinován konflikt ukončit bez nároku na splnění svého zájmu.

Stanislav A. Hošek