Modrá, zelená a nebo hnědá?

Vzorů vylepšování nějakého neblahého stavu, zavedením (nebo zvyšováním) daňové povinnosti občanů, tu už za ty roky máme dost a dost a tak si na praktických příkladech ukážeme (hlavně pro ty nevěřící tomáše), jak vlastně tato geniální přímá úměra (zaplacení daně = jistoty a vyšší kvalita našeho života) funguje.

Vezměme nejdříve ty základní daně jako daň z příjmu, daň z přidané hodnoty a nebo daň z nemovitosti. Ty se vybírají hlavně proto, aby stát byl státem. Prostě aby fungoval efektivně, aby si zachoval svou státnost, aby byla zajištěno bydlení, dopravní obslužnost, vzdělání, vnitřní bezpečnost obyvatel, naše území bylo chráněno před vnějšími nepřáteli atp. Tohle vše by mělo být, protože daně si do té naší společné kasičky pravidelně odkládáme.

Výsledek tohoto daňového zkoumání je ovšem neblahý. I když my své peníze na tyto účely posíláme, tak pozorujeme, že jen závratně roste počet zbytečných úředníků a "neziskových" pracovníků, co si svou mzdu jen vysedí; naopak najít kvalitního zedníka, elektrikáře nebo zubaře je nadlidský výkon; byty pro mladé nejsou vůbec žádné; laťka vzdělání se inkluzivně snížila na úroveň nejhloupějšího ve třídě; pojem "ochrana státní hranice" je pojmem neznámým; začínají tady platit zákony jiných zemí a z armády, která by nás měla chránit před vetřelci, zbylo v podstatě jen to ministerstvo.

Tak u těchto tří daní se ta přímá úměra moc nepovedla, ale možná to byl špatný příklad. Zkusme jiné daně. Třeba daně spotřební.

Dle použité analogie (uhlíková daň = méně "uhlíku") jistě platí i analogie pro daň spotřební - tedy daň spotřební = méně spotřeby. Takže daně spotřební platíme logicky proto, abychom méně kouřili, méně pili alkohol a tankovali méně paliva do motorových vozidel. Je to takový trest za používání škodlivin, což je  záměr je jistě správný a musíme mu jen a jen tleskat.

Jenže ono ne. Ono to jaksi ani tady neplatí a paradoxně spotřeba ničeho z uvedeného neklesá ani o chlup ze chcíplého Rothschilda. Kouří už i malé děti, lihovary nestíhají a lépe chlastá snad jen Litva (což ovšem není stát) a benzínové pumpy u nás rostou jak houby o dešti. Vše je prostě naopak, než spotřební daň zamýšlela.

Ale to nic. Neházejme flintu do žita. To jen nemáme štěstí na správné příklady. Korporátní daň na zdanění německých firem, které náš stát vySSávají, zatím nefunguje, protože ji nikdo ze strachu už celé čtvrtstoletí nezavedl, takže tady nic nezjistíme. Ale co taková daň zdravotní?

Říká se jí také "zdravotní pojištění" a my všichni v produktivním věku ji (mimo většiny cikánů) známe a jsme nuceni platit. Tady také platíme rok od roku větší taxu, abychom byli stále více a více zdravější, ...ale taktéž, zcela nepochopitelně, jsme čím dál více nemocní. Alergie, cukrovka i rakovina se zemí šíří jako tsunami a lidé dokonce musejí pořádat dobročinné peněžní sbírky na vzájemné mezilidské léčení nemocí, na které pojišťovna zcela rezignovala!

O zrychlení dopravy díky silniční dani (tzv. dálničním poplatku) raději pomlčíme, aby slabší jedince neklepla pepka a tak musím říci, že už celkem ztrácím víru, že kterákoli daň cokoli vylepšuje. Ale zkusme to ještě. Třeba se to spraví.

Abychom měli k stáru z čeho žít, platíme si daň sociální (tzv. sociální pojištění), jenže nám říkají, že je to vlastně k ničemu. Na naši penzi to stejně nevyjde a že je prý nejlepší zemřít na pracovišti, poslední pracovní den před odchodem na zasloužený odpočinek. Prostě nahradit pojem zasloužený odpočinek, odpočinkem věčným. Takže taky nic.

Dále platíme (skryté) daně za obaly zboží, aby nás obaly úplně nezaplavily, ale obalů stále přibývá a přibývá, takže tady taky nic.
Dále platíme (také skryté) daně za užívání platebních karet, ale plateb kartami rok co rok také přibývá, takže taky smůla.
Dále, abychom vyprodukovali méně odpadu, platíme daň za jeho odvoz a likvidaci (říkají tomu poplatek), jenže i přes toto je odpadů čím dál více a více...

Tak už dost! Klidně si někdo může tento paradox vzít jako téma své diplomové práce, ale myslím, že jako důkaz to pro tuto chvíli plně postačí: Z výše uvedeného je jiř asi každému jasné, že zavedená uhlíková daň koncentraci CO2 nesníží, ale naopak existuje vysoká pravděpodobnost,že ji naopak zvýší.

Víme sice, že agent Babiš ani krásy, ani rozumu, ani odvahy příliš nepobral a hodlá na příkaz ještě hloupější, jakési Šuly Lejnové, daň uhlíkovou zavést. Aby vedle Lejnové nevypadal jako to poslední lejno, tak to zdůvodňuje že prej, aby bola plaňéta zelenějša a čo-boly i ty motýle. ...jenže nebude. Stane se přesný opak, tak jako v předchozích příkladech placení daní. Lze téměř s jistotou konstatovat, že tato nová daň zapříčiní, že naše zem naopak zešedne, zhnědne a bude nehezky zapáchat.

Nevěříte?

Stalo se to už mnohokrát a stane se to i u vlády klimaticko-uhlíkových úchylů. Už si za posledních dva tisíce let dějin připadám jak u blbečků na dvorečku. Je to furt dokola: Zakažte knihy, písně, filmy a hlásat pravdu a budou se lavinovitě šířit, tisíci jinými cestami. Zakažte nebo zdražte alkohol a bude se pančovat, pašovat a chlastat ještě víc. Přikažte třídit veškerý odpad a ve škarpách kolem cest budou vznikat kilometrové černé skládky s obsahy odpadkových košů. Omezte klasické topení a zaveďte uhlíkovou daň a lidé budou pálit vše, co jim přijde pod ruku. Je to tak jednoduché.

Dodatečně ale můžeme poznamenat, že agent Babiš za to nemůže. I když ho nemusím a podle mého je tady už nějakých 450 let přesčas, tak v tomhle fakt nejede. Je to jen poslušný poskok, který udělá vše, co mu přikáží a na pokyn bez mrknutí oka zavede daně klidně na celou Mendělejevovu tabulku prvků. Jenže musíme mít současně na paměti to, že to že máme za premiéra bezmozkového robota (otázkou je, zda jsme měli kdy jiného), vykonávajícího jen příkazy bruselských neomarxistů sice není nijak povzbudivé, jenže bohužel - za to si můžeme sami.

Ale když ne robot Babiš, tak kdo? Kdo může za ty debilní nápady? Chudinka, nemocná Gréta Thunbergová?

Celkem by se hodilo svalovat vinu na psychicky narušené děvče, ale ne. Gréta je jen takový maňásek pro malé, hloupé děti, kterým se nechce chodit do školy a které v Grétě našli konečně legitimní záminku, aby mohly zůstat tupé a nevzdělané.

Po pravdě, mi se taky nikdy nechtělo do školy. A určitě jsem nebyl jediný. Počítám, že tento přirozený odpor k zabíjení života otravným vzděláváním měli, mimo příbuzných rodiny Hujerů, úplně všichni. Jenže dnes to vidím jinak. Těžko říci, jestli dobře nebo špatně. Nevím, ale rozhodně mi pobyt ve vzdělávacích zařízení dopomohl k tomu, že nemusím rozdávat pokutové bločky za špatné parkování, ani nemusím běhat s kvérem a poslouchat výplody zelených mozků s lampasy, ani nemusím kopat kanály a ani se nemusím ztrapňovat simulováním práce v nějaké ziskovce nebo na patnáctém oddělení, dvacátého odboru nějakého úřadu. Nikdo mi nemusí dávat pokyny, abych věděl co mám nebo nemám dělat a stejně tak je zcela marné mi říkat, co si mám o tom či onom myslet. Je to sice divné, ale vzdělání mě, svým způsobem, osvobodilo.

Vzdělání skutečně k něčemu je a jak vidět, když se mi do školy nechtělo, byl jsem ještě mladý a blbý. Stejně jako ti dnešní mladí - také mají právo být blbí. Jenže do školy by měli chodit. Měli by se vzdělávat. Než se manipulátory nechat tahat za nos, tak raději ho zabořit do starých knih. Nezlobte se, ale ono umět napočítat do pěti, aby jeden věděl, kdy je pátý den v týdnu, kdy si dopoledne zase půjde dělat selfíčka na náměstí, je pro život trochu málo.

Avšak to jsme jaksi z pátrání po viníkovi zavádění uhlíkové daně, trochu odbočili. Jenže stejně jsme toho moc nezjistili. Zatím jen, že za to nemůže ani robot Babiš a ani chudinka Grétka. Ovšem další v řadě podezřelých by mohla být ta opomenutá Šula Lejnová, přechodným bytem v Bruselu. Mohla, ale asi ne. To je jako chtít po rentgenu, aby vás uzdravil. Blbost. Lze jen zapnout a vypnout. Podobně jako slovenskou prezidentku, jako ukrajinského prezidenta, jako britského premiéra, jako francouzského prezidenta, jako amerického prezidenta a nemylme se - stejně jako kteréhokoli prezidenta českého. Já vím, zní to hrozně, ale bohužel. Zapnout, vypnout. Nic víc.

Ale pozor, mohli by to být ti, co vše dirigují! Co ty prezidenty dosazují a tak. Mám na mysli ty nejbohatší, kteří skoro všemu šéfují a kdyby to šlo, rádi by vlastnili celou planetu. Však víte o koho jde - o prázdninách se jedna jejich podřadnější skupina sešla, no spíše sletěla, na Googlem pořádaném sicilském megapárty. Prý to bylo kvůli řešení klimatu. ...teda, tak to alespoň říkali.

No, ale jak bylo vidět, šlo o falešné zprávy! Proboha, jak někdo může chtít po komediantech typu Leonardo DiCaprio, Barack Obama a Katy Perry řešit klima?? Samozřejmě, že 114 soukromých tryskáčů a 40 jachet na Sicílii nepřistálo z dlouhé chvíle. Ani Google určitě netrpí úchylkou vyhazovat 20 miliónů dolarů bezdůvodně oknem, ale z důvodu vyřešení změny klimatu to určitě nebylo. Počítám, že se brzy dozvíme, o co vlastně přesně šlo, nicméně tady taky samá voda. Tady, v naprostém vaccuu, původce ideje uhlíkové daně asi taky nemá smysl hledat.

Tak kdo? Už nám moc možností nezbývá. Když to není ta nejbohatší tisícina promile lidstva, tak kdo potom už jen zbývá. My? Těch 99,999% nejchudších? Nevím jak, ale dejme tomu, že ano. Že za zavedení uhlíkové daně skutečně můžeme my a dodatečně se pokusme hledat indicie či přímo důkazy tohoto odsudku.

Jako první se říká, že je nás moc. Myslím jako lidí na Zemi. Říká to Thanos v posledních Avengerech a říká to i důchodce Vlk, ve kterési své hodině na Slobodném vysielači.sk, takže by to měla být pravda, ne? Nebo ne? Nebo nejsou náhodou Avengers komiks a Vlk komik? Vždyť jak může důchodce od Plzně vědět, kolik je planeta schopna v klidu a bez následků uživit lidí? Asi to nebude mít tak dobře zkalkulované a proto to spíše vypadá, že se na ty Avengery díval taky a líbilo se mu, jak lotr Thanos, pouhým lusknutím prstů, efektně zrušil přesně 50% obyvatel naší planety.

Je to problém s tím, "že je nás moc". Nikdo totiž neřekl, kolik přesně nás má být. Jen se říká, že to je moc. Aha, řeknete si - a to má být jako důkaz jo? To jako stačí, když se z hlavního mediálního proudu i ze svobodných médií a dokonce i z komiksů budeme den co den dozvídat, že je nás moc?

Tak fajn, je nás moc. ...a prosím, kdy nás bylo akorát? Řekl to někdo v té době? Řekl někdo před 100, 200 lety: "tak lidi, dnes máme vyvážený stav, tak je to správné, tak to má být a už žádné množení!"? Nikoli. Nic takového nikdy nikdo neřekl a tedy ani dnes nelze říci, jestli nás je moc a nebo málo. Je to prostě jen blábol.

Pokud je někde na světě nějaký problém, že se lidi množí jak potkani a jejich zem je neuživí, vždycky si s tím příroda poradila.  A to velmi snadno a velmi rychle - planeta si stavy redukovala hladomorem a následnými nemocemi. Jinými slovy přemnoženým oblastem omezila přístup k obživě a bylo hotovo. Lidé sice z hladových míst utíkali, ale při migraci půlka zůstala na cestě jako potrava pro mrchožrouty a přežili jen ty nejsilnější kusy. Prostě přirozená selekce podle hesla: Nejslabší máte padáka.

Jenže potom do tohoto vyváženého systému začal přírodě kafrat člověk moudrý. Přemnoženým kmenům řekl "hele nikam nelezte, my se o vás postaráme v rámci akce FOR AFRICA" a začal jim posílat potraviny, léky i lékaře bez hranic, aby se přemnožení mohli dál věnovat dalšímu množení. A ti, protože jim kafrající člověk moudrý nedodal televizní přijímače, tak to do puntíku splnili. Přemnoženým totiž zbylo na práci jen se nažrat, zatancovat si u ohně a množit se. Hezká náplň života. A skoro to dnes vypadá, že to kafrající člověk moudrý neudělal náhodou a že důvodem nebyla dobročinnost. Či...?

Ale to jsme zase trochu utekli od pátrání po původci uhlíkové daně. To by ovšem mohlo by to být známkou toho, že viník vůbec neexistuje. Že celá uhlíková zlodějina vznikla z něčího vtipu. Někdo prostě někde rozesmál hospodu uhlíkovou daní, ale bohužel to zaslechla nějaká hromada sádla a výkalů (trefné označení kreslíře Josefa Prchala pro politiky a ziskovkáře) a bystře se toho chytila. Hromada vycítila další možnost, jak okrádat lidi a říkat tomu "daň". To jediné oni umějí.

Zbývá tedy už jen doufat, že nikdo nebude vymýšlet vtipy o větru, slunci a vodě. Ani o dusíku, křemíku a hliníku. Ani o cikánech, židech, ufonech nebo negrech. Ani o...

...a nebo víte co? Raději už vůbec žádné vtipy n nebo se nedoplatíme.