Francie přichází o důležitý zdroj uranu
Stahování Francie z Afriky postupuje rychlým tempem: francouzské protiteroristické jednotky již dávno odletěly z Mali a Nigeru.
V Čadu vláda ukončuje vojenskou spolupráci s Paříží. Senegal signalizuje, že se chce zbavit i francouzských vojáků.
K vojenskému exodu tisíců vojáků se nyní připojuje ekonomický neúspěch: francouzská společnost Orano minulý týden prohlásila, že ztratila operační kontrolu nad těžbou uranu v Nigeru. To znamená konec miliardové dohody, kterou Francie zajistila bezpečné dodávky uranu pro své elektrárny a jaderný průmysl na desítky let.
Podle Paříže jsou akce pučistů v Nigeru nezákonné
Postkoloniální spojení Francie s africkým kontinentem stále více ztrácí na síle nebo se úplně rozpadá. Zdá se, že Françafrique, jak se systém nazývá, je na dobré cestě do historických knih. A blížící se konec francouzského obchodu s uranem v Nigeru je důležitým ekonomickým aspektem tohoto vývoje.
V každém případě se zdá, že vojenská junta v Nigeru je odhodlána donutit bývalou koloniální velmoc Francii z těžby uranu úplně. A prozatím je nepravděpodobné, že by se nepřátelský postoj pučistů k Paříži v dohledné době znovu změnil. Francie proto musí ještě více než dosud hledat jiné zdroje chybějícího uranu.
Je to pro Francouze v africkém Nigeru konec? Po čtyři desetiletí byly uranové doly v bývalé kolonii centrální částí Françafrique, dědictví, které Francouzům umožnilo nastartovat svůj civilní jaderný průmysl.
Francie má dnes 18 jaderných elektráren s 56 reaktory a je na to hrdá. V minulosti velká část potřebného uranu pocházela ze tří dolů v Nigeru, z nichž v současnosti byl v provozu pouze jeden, a to ten v Imourarenu, asi osmdesát kilometrů jižně od Arlitu – jeden z největších na světě. Dvě třetiny společnosti, která tam těží uran, patří francouzskému státnímu podniku Orano, který se dříve jmenoval Areva. Paris tvrdí, že vyloučení z těžebních prací je nezákonné a že bude napadeno.
Macronovi odpůrci mají tendenci situaci dramatizovat
Ale pomáhá to? Junta v Nigeru se snaží přilákat ruské společnosti k těžbě uranu ve své zemi. Na mnoha místech se již ruská armáda zatlačila do mezer vzniklých stažením Francouzů v celém sahelském regionu.
Od převratu v Nigeru se francouzští politici a odborníci dohadují, zda je Francie závislá na uranu z Nigeru. Názory se různí: odpůrci prezidenta Emmanuela Macrona mají tendenci situaci dramatizovat; uklidnil vládní tábor. Francie, která netěží vlastní uran od počátku 21. století, má zjevně impozantní zásoby: Le Figaro uvádí , že by to mělo stačit na provoz jejích elektráren po dobu deseti let.
A Francie již v nedávné minulosti výrazně diverzifikovala svůj dovoz. V roce 2022 se podíl dovezeného přírodního uranu z Nigeru pohyboval kolem 20 procent z celkové francouzské potřeby, což je asi 8 000 tun ročně. Nejvíce, konkrétně 37 procent, odebírá z Kazachstánu francouzská energetická společnost EDF, provozovatel sítě. Významnými dodavateli jsou také Namibie, Austrálie a Uzbekistán.
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Francouzský krátký animovaný film. No to si dovolili hodně!!
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (26.03.2025)
- Konečně se našel někdo odvážný!
- Z PRONEWS (25.3.2025): Rusko předalo USA mapu...
- Z PRONEWS (29.3. - 30.3.2027): Moskva: Na Západě se "domnívají", že došlo k pokusu o atentát ...
- Z PRONEWS (24.3. - 25.3.2025): Velká ruská operace v Sýrii...
Související články
Komentáře