Bůh je mrtvý, nastal čas opustit stará náboženství.

A já se ptám, co asi tak mohli očekávat...?

Z článku:

Poslední slova papeže Františka: V posmrtném životě není žádný Bůh

24 dubna, 2025

Papež František celý život posouval hranice rouhání. Dal Světovému ekonomickému fóru svolení k vypracování „fakticky ověřené“ verze Bible.

Prohlásil, že ateismus a satanismus jsou platnými cestami k Bohu. Řekl, že pedofilové mohou najít místo v nebi. A trval na tom, že křesťanství musí splynout s islámem a vytvořit jedno světové náboženství.

Pak přišlo prohlášení, které zaskočilo i jeho dlouholeté kritiky: jeho blízký přítel Klaus Schwab – architekt Velkého resetu – je v těchto posledních časech důležitější než Ježíš.

A přesto Františkovi obhájci stále ohýbali hřbet. Překrucování pravdy v loajalitu. Obhajovali neobhajitelné.

A pak, lapajíc po dechu na smrtelné posteli, v nejsvětější den křesťanského kalendáře… papež klesl ještě hlouběji do luciferiánské propasti.

František se letos otevřeně svěřil se svým bojem se zápalem plic. Tvrdil, že byl 21 minut v klinické smrti. A za tu dobu – jak řekl – opustil své tělo, přešel na druhý břeh a v posmrtném životě nenašel Boha. Žádného Ježíše. Žádnou lásku. Jen temnotu. A démony.

Papež Nového světového řádu, jehož hluboce symbolická smrt přiměla Klause Schwaba k náhlému odstoupení, zemřel tak, jak žil, šířením podvodů a propagací satanismu.

Hodně štěstí při jeho obhajobě tentokrát.

Když František umírá a Schwab prchá ze scény, stojí za to si uvědomit:

Střídají se stráže… ale program se nikdy nemění. Moc se mění. Loutky padají. Ale ruka, která tahá za nitky, zůstává stejná.

Zlo neodchází do důchodu. Zlo nikdy nespí.

Jen si nasadí novou masku.

V neděli se papež František vydal na svém vozíku vpřed, aby pozdravil velikonoční davy, křehčí než obvykle, pohublý po nedávné hospitalizaci. Nebyl to však jeho vzhled, co přítomné ohromilo, a nebylo to ani standardní velikonoční kázání – bylo to to, co řekl po proslovu.

Později v noci na smrtelné posteli papež oznámil, že během boje se zápalem plic zemřel v nemocnici – klinicky mrtvý – na 21 minut. Během této doby prý jeho duše opustila tělo. Přešel na druhý břeh. Nebe však nenašel.

Nebyl tam žádný Boží trůn. Žádný Kristus. Žádné světlo.

Jen temnota. A démoni.

Bůh je mrtvý, řekl papež těm, kteří mu naslouchali. Ježíš se se mnou nesetkal. Nebylo žádné světlo. A pak, což bylo ze všeho nejvíc mrazivé – prohlásil, že nastal čas opustit stará náboženství.

Křesťanství. Islám. Judaismus. Buddhismus. Podle něj se musí spojit. Ne kvůli jednotě, ale z nutnosti.

Říká, že přichází nové náboženství. Takové, které přesahuje písmo a tradici. Které uctívá globální správu, záchranu klimatu a zlepšení lidského života.

Ne víra v božství… Ale návrat k primátu přírody.

A otázka, kterou si nikdo neklade, zní: Proč? Proč právě teď? Proč zrovna toto poselství?

Proč by údajný Kristův vikář – duchovní vůdce více než miliardy katolíků – prohlašoval, že Bůh je mrtvý a že Ježíš se nikdy neobjevil v posmrtném životě?

Proč by si v nejsvětější den křesťanství otevíral prolhaná ústa a bořil samotné základy víry, kterou měl obhajovat?

Odpověď je možná temnější, než si většina lidí troufá představit.

Papež František nezpochybňoval jen tradici. Aktivně se vzpíral biblickému Písmu. A dělal to na očích.

Již léta se ozývala varování – šuškalo se o nadcházejícím jednom světovém náboženství, o Novém světovém řádu, který předpovídala proroctví a kterého se obávali teologové.

A František? Ten tomu nebránil. Jako spolupracovník agendy Světového ekonomického fóra ji sám prosazoval.

Snad první neklamný signál přišel, když František šokoval křesťanský svět otevřením Vatikánu – nejen jako poutního místa pro katolíky, ale i jako platformu pro islámské a židovské modlitby.

Nešlo o mezináboženský dialog. Byla to první cihla v nové duchovní Babylonské věži.

František pak přímo na místě řekl křesťanům, že osobní a přímý vztah s Ježíšem je škodlivý a je třeba se mu za každou cenu vyhnout.

Protože když odstraníte Ježíše… když vymažete kříž… co zbude?

Víra bez Boha. Církev bez jádra. A svět, který hledá něco – cokoli – co by zaplnilo prázdnotu.

Místo hledání vztahu s Ježíšem by křesťané na celém světě měli navštěvovat mešity a chválit Alláha, řekl František a šel příkladem: vstoupil do Modré mešity v Istanbulu, zul si boty, postavil se čelem k Mekce a chválil Muslimského boha.

Pak se František, aby to zdůraznil, pomodlil se zpívajícími buddhisty, čímž porušil všechny starobylé kánony a dopustil se toho, co Mortalium Animos označuje za odpadlictví.

Jako by jeho postoj nebyl už tak křišťálově jasný… Jako by popírání Krista a přijímání modliteb jiných vyznání nestačilo…

Pak přišel na řadu pohanský obřad.

Okamžik tak nestoudný, tak duchovně otřesný, že vyvolal šok i v těch nejotevřenějších koutech křesťanského světa.

Na Vatikánské půdě – posvátné půdě, kde jsou pohřbíváni svatí a kdysi stáli mučedníci – předsedal papež František obřadu, jehož součástí bylo uctívání modly. Ne metaforické, ne symbolické. Doslovně.

Pokud jde o život papeže Františka, ti, kdo nedokážou pochopit význam symbolů…
jsou slepí k pravdám skrytým na první pohled.

Nejde totiž jen o řeči. Nejde jen o politiku nebo teologii. Jde o rituál. Obraznost. Signály.

Jazyk elit byl vždy symbolický. A František – více než kterýkoli papež před ním – mluvil ve znameních.

Ohnutý krucifix. Černý prsten. Hůl zkroucená jako hadí páteř. Dokonce i načasování jeho smrti… přešel na druhý břeh, když hodiny odbily půlnoc v nejsvětější den křesťanského kalendáře.

To nejsou náhody. Jsou to záměrná prohlášení – pro ty, kdo mají oči k vidění a uši k slyšení.

Někdo by měl papeži Františkovi připomenout Boží slovo: „Nebudeš mít jiné bohy kromě mne.“

Je to doslova vytesáno do kamene. Přečtěte si Exodus 20:3, Matouš 4:10 nebo Lukáš 4:8. Poselství je jasné – uctívejte pouze Boha. Ale Františka to nezajímalo.

Byl příliš zaneprázdněn přepisováním Písma, prohlašováním Boha za mrtvého a nahrazováním křesťanství globalistickou vírou, kterou nazývá chrislám – směsicí křesťanství, islámu a ovládání.

Nyní se tedy nabízí otázka: Pokud Bůh není středem církve – kdo nebo co jím je? A co bude následovat?

Pro svět nastávají temné časy. Nový světový řád nepřichází – už je dávno připraven. Čeká v záloze. A nyní duchovní vůdce katolické církve už nebrání víru… Otevřeně hlásá herezi.

Nevaroval před posledními časy. Pomáhal je uvést do života.

Otázka nezní, zda je církev pod útokem. Otázka zní – padla již zevnitř?

Ti, kdo Jorgeho Bergoglia znali nejlépe, říkají, že odpověď zní jednoznačně ano.

Což vyvolává otázku: Byl František falešným prorokem nebo Antikristem předpovězeným v Bibli? Křesťanští učenci se stále častěji shodují na odpovědi, která vás možná překvapí.

Od okamžiku, kdy se kardinál Jorge Bergoglio stal v roce 2013 papežem, vyjadřovali odborníci na proroctví znepokojení a tvrdili, že nový papež je „Petr Říman“, naplnění mimořádně přesného starověkého proroctví.

Podle proroctví, které přesně předpovědělo každého papeže v posledních letech, bude František posledním papežem a nastane konec světa, protože je antikrist.

Tady to začíná být opravdu znepokojivé.

Než se stal papežem, byl vyhazovačem v nočním klubu a údržbářem v Argentině.

Po vstupu do kněžského stavu se v letech 1998-2013 stal arcibiskupem Buenos Aires a v letech 2005-2011 předsedou Argentinské biskupské konference a neudělal nic, vůbec nic pro boj proti sexuálnímu zneužívání.

Proto arcibiskup Vigano neochvějně tvrdí, že František byl falešným prorokem. A Vigano není jediný. V církvi roste hnutí, které je přesvědčeno, že František byl démonem, který se potuloval po chodbách Vatikánu a jehož globalistické ideály způsobovaly obrovské škody po celém světě a ohrožovaly budoucnost samotného lidstva.

Takže, co je cílem hry? Na co František připravoval svět? Necháme za sebe mluvit ty, kteří jezuitského papeže znali nejlépe.

Tvrzení papeže Františka na smrtelné posteli, že v posmrtném životě nevidí žádné světlo, že Bůh je mrtvý a Ježíš na něj nečeká, dává tušit, kde přesně Františka právě teď najdeme.

V démonických sférách nižšího astrálu, kde křičí spolu s dalšími démony, kteří už po dlouhá staletí manipulují lidskou společností.