VIP rakovinové buňky-naše zkáza i naše budoucnost

V článku i komentáři toho bylo napsáno hodně a dá se se vším i souhlasit. Co bych ale změnil je věc, že ti, co jsou nahoře, řídí nás. To je omyl. A řekl bych, že velmi veliký, ale jeví se na první pohled jako pravdivý. Pravdivý je v okamžiku, když jej přijmeme jako fakt. Pak se tato lež stává pravdou.

Ovšem, pokud si plně uvědomíme, že své životy organizujeme a řídíme my sami, pak ona popsaná zjevná, ale umně maskovaná lež se ukáže jako lež skutečná. A ten, kdo tuto lež zjistí, je na systému opravdu bez závislosti a může si žít svůj skutečný a svobodný život. I toto je fakt a chápu, že mnozí, pokud budou toto číst, mi budou spílat. Ale ještě jednou zopakuji, že toto je FAKT.

Pokud na vědomé úrovni - a je to "dřina", to mi věřte - odmítneme spolupracovat se systémem a půjdeme svojí cestou, pak nám ten jiný nadřazený a ABSOLUTNÍ a VŠUDE PŘÍTOMNÝ systém pomůže, abychom v tomto podřazeném a podřadném systému mohli plnohodnotně žít. A toto je opět fakt, který je bez zpochybnění.

Nastoupíme-li tuto novou cestu a chceme-li přijmout podporu nadřazeného a ABSOLUTNÍHO systému, pak se sami musíme rozloučit se systémem podřazeným a podřadným. Začít žít řekněme podle desatera. Zjednodušeně řečeno začít žít v PRAVDĎE.

Přijmeme-li toto "omezení desatera" - které je ve svém důsledku cestou ke svobodě - máme cestu k prosperitě otevřenu. Je jasné, že ona prosperita, je pro podřazený systém prosperitou mrzkou a zavržení hodnou. Na počátku nás čeká "boj" o holé přežití v systému, který nás vykrádá a likviduje a dělá vše proto, abychom se vrátili s prosíkem zpět a škemrali o jeho podporu.

V tomto ohledu je to hodně podobné nemoci. Ale i z té se nakonec vylížeme jako kočka. Když ovšem opravdu chceme a ze srdce chceme.

Jak se říká: "Před úsvitem je největší tma."

Překonáme-li toto období, pak jde vše jen a jen k lepšímu. Z holého přežití se stává Žití. Člověk si začne uvědomovat, co dělal za bláznoviny a vidí, že vše, ale naprosto vše, je jinak. A hlavně, že se dá Žít jinak.

Pochopí a přijde k poznání, že systém, ve kterém žil je systémem podvodným a ve své holé skutečnosti systémem konečným, který musí zničit sám sebe, aby poznal, že tímto konečným systémem opravdu je.

Uf, uf. Vše je tak jednoduché a přitom tak složité a těžké a mohu říci i děsivé v tom, jaký nás všechny čeká přerod.

Každá změna - přerod - bolí. I toto je FAKT. A odpověď proč to bolí a příčina oné bolesti, ze které následně máme tak veliký strach, je jednoduše popsána v závěru tohoto článku.

Nyní si však v této souvislosti můžeme položit otázku vztahující k oné bolesti, která se týká naší změny, ke které jsme ABSOLUTNÍM systémem vybízeni a od které jsme zároveň podřízeným systém zrazováni. (Skvělá dualita).

"Musí být tak veliká."

Možná ano. Ale její stupeň je odvislý od nás samotných a od toho kolik jí sneseme a jsme ji ochotni pro lživý systém vytrpět. Bolest je nutná k tomu, aby konečně mnozí, jsoucí ve lživém systému pochopili, kudy vede cesta ven. Ven z bludného kruhu krizí, lží a prosperity, co je jen prosperitou pro několik málo vyvolených. Ti se jako vřed anebo jiná nemoc (rakovina) snaží udržet na hostiteli co nejdéle, aby jej vycucali a zlikvidovali tak nejen hostitele samotného, ale nakonec i sebe.

Tato faktická NE-moc - několika VIP rakovinných buněk - dnes rozežírá svět. Likviduje jeho populaci a má za to, že jí má pevně v rukou. A aby tomu tak bylo, udržuje si svoji moc neustále se stupňujícím tlakem. Jeho neustálým zvyšováním ji udržují i při životě a lžou sami sobě i nám ostatním o NE-dostatku a nutné potřebě dostatku.

Jsou přesvědčeni, že jsou vyvolenými mezi vyvolenými. Pro ně je toto pravdivá skutečnost a realita. A bylo-li by to v souladu s mocí ABSOLUTNÍ, pak by vše bylo v pořádku a my bychom byli společností prosperující a možná dnes i hledající jiná místa ve vesmíru, kde bychom mohli žít a být.

Ale proto, že jejich chování a jednání je v rozporu a ABSOLUTNÍ MOCÍ jsme tam, kde jsme. Tedy před vlastním krachem. Možná těsně před rozpadem a zánikem civilizace, jako takové.

Jsme na počátku další veliké krize, protože rakovina proniká stále hlouběji do našich organismů a infikuje naše vědomí o sobě samotných. O tom, kdo opravdu jsme. Co je naším cílem a možná i někde uvnitř nás ukrytým "snem". Snem o tvoření a žití v míru. Mohl bych napsat i Pravdě a Lásce, jak nás o tom informují různí myslitelé vč. učitele z největších, který se narodil před více než 2000 lety a byl umučen proto, že nabízel alternativu.

Jeho přínos byl pokroucen a přizpůsoben rakovině moci. Ta na jeho základech začala působit a parazitovat a požírat tak ty, co měli zájem na tom, aby rakovinu vyléčili tím, že ukazovali na její zjevné a do očí bijící lži.

Nicméně VIP rakovina se bránila a pod hrozbou příkladného "absolutního" trestu = fyzické smrti hrozila všem těm, kdo by chtěli zpochybnit její lživá tvrzení.

Hmmm... Je s podivem, že se tato praktika děje stále a stále to VIP rakovině prochází. A to i dnes, kdy bychom mohli začít uvažovat jinak.

Nicméně skutečnost je taková, že stále jedeme ve stejných kolejích a necháváme rakovinové buňky působit a likvidovat nejen naše těla, ale i naše vědomí. Vědomí si svých vlastních mravních hodnot a vlastních hodnotových žebříčků, které jsou rakovinou decimovány a zesměšňovány. I proto je pak pro mnohé nesmírně těžké žit v prostředí rakovinového bujení a hledat cestu ven z tohoto "VIP" marasmu. Naštěstí je to možné a jde to. Je to ovšem "velice těžké", protože každá změna je bolestivá ale, nicméně nutná.

Jediné co nás při této změně může posilovat je, že PRAVDA je na dosah. Stačí jen bolest přežít a pak po ní - Pravdě - sáhnout. Ona Pravda se na nás usmívá a těší se, až si na ni zase vzpomeneme a připomeneme si, že ONA JE. A až přijdeme na to, že ONA JE, pak už máme cestu ke změně otevřenu a rakovina nad námi ztratí moc. Stane se BEZ-mocnou a my se začneme "sami od sebe" uzdravovat. A toto je další FAKT.

Začneme se probouzet z omámení, které nám rakovina svými jedy uvnitř našeho organismu způsobila a jimiž nám zatemnila naše vědomí. Začneme konečně vidět svět takový, jaký je.

Uvidíme, že vše, co je kolem nás je v naprostém pořádku. Budeme žít svůj vlastní život místo toho, abychom žili život pod nadvládou zhoubné VIP rakoviny. Ta nám tvrdí, že k tomu, abychom se uzdravili potřebujeme její pomoc v podobě léků, vražd a humanitárního bombardování anebo třeba lživé teorie neustálého ekonomického růstu.

Vše je tedy iluzí, která je vytvořena někým jiným. A aby tato iluze mohla fungovat, musí být někdo, kdo ji přijme za vlastní. Proto mohou VIP rakovinové buňky dále parazitovat a žít. Mají pod kontrolou vše. Naše vědomí i naše životy. Tím, že svým konáním tuto jejich iluzi podporujeme, stáváme se spolupachateli zla = rakoviny a NE-moci i BEZ-moci celé této civilizace.

Zpohodlněli jsme. VIP buňky nám vnutili jejich styl života, který ovšem je jen málo slučitelný s tím jejich. Oni hodují a tančí na našich hrobech. Mají radost z toho, jak jim vše vychází a funguje. Ale tato jejich radost je rovněž radostí iluzorní a pokřivenou.

Nyní se mi se to, co napíši, píše velice těžce.

ABSOLUTNO má "své plány". A aby je uskutečnilo, využije VIP rakovinu k tomu, aby sama sebe sežrala a uvolnila tak místo něčemu novému. Tvořivému a krásnému. Prospěšnému pro všechny.

ABSOLUTNO tedy ponechá svobodu v konání i rozhodování VIP rakovině. Umožní ji i nám abychom sami sebe zničili. A nastane-li tato alternativa, pak se mnozí budou ptát: BOŽE!!! PROČ JSI TO DOPUSTIL!!!

A ONA odpoví: "Protože jste to tak chtěli." No a my vykulíme oči a budeme se ptát: "A kdy?" Odpověď pak bude jasná: "Pořád! Každý den, každou minutu i vteřinu."

A to je na tvoření i ničení - v absolutním pohledu - hezké". Byla nám do rukou dána ABSOLUTNÍ MOC. MY rozhodujeme, kudy půjdeme. MY a nikdo jiný. My můžeme ničit a zároveň můžeme i tvořit. A na kterou stranu se přikloníme je jen a jen na nás. On anebo ONA udělá vše proto, aby se naše přání splnila a hlavně zcela a úplně naplnila.

ABSOLUTNO tedy udělá vše proto, aby byly naplněny naše tužby. Udělá pro nás to první i poslední. Splní nám a dá nám možnost, aby se nám splnily všechny naše přání.

Jsou-li destruktivní, pak budou naplněny destrukcí a zmarem. A budou-li tvořivě a pozitivní, budou ve svém ABSOLUTNÍM výsledu pozitivně tvořivé a my budeme mít ze života neuvěřitelnou radost, protože naším cílem je na 100% tvoření, které jde ruku v ruce cíli ABSOLUTNA.

Destrukce je naopak jiný rozměr tvoření. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma tvořeními je pocit, který ve výsledku máme. A to je to podstatné, co si musíme uvědomit.

Zda chceme mít radost anebo je naším cílem žít ve zlosti a zlostí a destrukcí pak likvidovat nejen nás jako jedince, ale zároveň i jako civilizaci. Civilizaci tak hezkou a krásnou ve své dětské naivitě, kdy si můžeme dovolit dělat naprosto vše do doby, než si uvědomíme, že za vše, co jsme doposud udělali, máme plnou zodpovědnost. Tu buď přijmeme anebo ne. A pokud ne je nám ABSOLUTNEM dovoleno dále pokračovat v cestě, kterou pro nás VIP rakovinové buňky připravily a my ji, z bezvědomé radosti sobě vlastní, podporujeme.

Nyní mne napadá celkem zajímavá věc. Ony VIP buňky jsou pro nás neuvěřitelně prospěšné. Zde je vidět, že vše je opět v harmonii a řádu ABSOLUTNA. A proč jsou prospěšné?

Proto, že nás nabádají k tomu, podobně jako jakákoliv jiná nemoc, abychom konečně začali používat rozum na vědomé úrovni. Stane-li se to, pak máme vyhráno a naše civilizace bude zachráněna a my začneme konečně chápat souvislosti vztahující se k Příčině a Následku.

A toto je cíl ABSOLUTNA. Uvědomit si a prožít si žití v dualitě abychom pochopili smyl, který pro nás všechny, ona dualita příčina a následku, má. Abychom konečně ukončili bytí v jeslích a postoupili do školky anebo třeba i do první třídy, kde se naučíme číst a psát a pochopíme mysl toho, co nám ABSOLUTNO ve své knize Života píše a předkládá a co my prozatím stále jen stěží chápeme.

Sám za sebe věřím a těším se, že my jako druh konečně dozrajeme. Najednou se v nás, z čista a jasna, vybudí AHA efekt. Vše nám v jednom a nádherném okamžiku dojde. My pochopíme, že jsme zde proto, abychom spolupracovali. Ne jen mezi sebou a v rodinách, ale i s přírodou a hlavně s ABSOLUTNEM, které se už nyní "tetelí a těší" až na tuto jednoduchou a neuvěřitelně primitivní věc přijdeme.

A až přijdeme na to, že cílem našeho bytí je RADOST a ŠTESTÍ a že míra vnitřního pocitu RADOSTI a ŠTESTÍ je měřítkem vyspělosti civilizace a hodnota životní úrovně té které osoby, rodiny, státu, kontinentu, planety, sluneční soustavy i galaxie, pak jsme vyhráli svůj boj s bezvědomím a zároveň i VIP rakovinným bujením.

Mohl bych napsat, že míra RADOSTI a ŠTESTÍ, podle předchozího odstavce je mírou vyzářeného Světla, jež je základním kamenem každého z nás. Jsme-li naplnění RADOSTÍ a ŠTESTÍM, např. když se nám narodí dítě a jsou z nás otcové, maminky, babičky i dědové, záříme. Jsme naplněni něčím, co jsme a je naší podstatou a co je od počátku s námi a v nás i kolem nás.

Je to Život a touha po tom ho Žít a Žitím zároveň i tvořit.

I toto je cíl ABSOLUTNA. Mít život a žit život naplněný tím nejcennějším, co nám může samo ze sebe dát. Mít Život naplněný SVĚTLEM a manifestovat tak ABSOLUTNO v tomto hmotném světě.

A opět otázky.

Kdo z nás chce být tmou anebo žít ve tmě?

Kdo z nás chce sedět někde v koutku, kde se bude ve strachu z násilí = TMY krčit a poteče mu krvavá slina z koutku jeho rozbitých úst?

Kdo z nás má ze srdce zájem o bomby a likvidaci někoho jiného jen proto, že má jinou barvu pleti? Že je jiného vyznání? Mluví jinou řečí? Je jakkoliv postižený?

KDO? KDO? KDO...?

No já rozhodně NE! A myslím, že my všichni vč. VIP rakovinových buňek. A to ať si myslí kdo chce a co chce. Ze srdce, někde hluboko a hluboko, je skryta, za balastem hmoty=TMY, naše podstata, kdy zde v této hloubce Jsme bytosti světla, která prozatím pozapomenuli, že světlem jsou.

Ale někde v koutku to o sobě víme. A to je moc dobře. Protože toto Vědomí nás nakonec přivede ke změně a našemu vlastnímu přerodu, který je už nyní možná na spadnutí.

Jenže. Stále se obáváme a máme strach z toho, co přijde. I proto nyní kolem sebe všichni, vč. VIP rakovinových buněk, kopeme. Změna přichází a je nutná. My to víme a tušíme a zároveň máme strach. A strach je v nás proto, že jen málo víme o tom, o co při změně a přerodu jde a hlavně, co po ní přijde.

A co přijde?

Jedna hezká věc. Máme ji stále na očích. Stále se děje a stále z ní máme strach.

O co tedy jde?

Jednoduše o to, že se narodíme. Poprvé se nadechneme a pak pochopíme, že vše je v naprostém pořádku. Ze tmy mámina lůna přijdeme do světla, kdy my sami jsme nakonec příčinou toho, že skrze bolest=změnu, přerod a porod, jsme ti, co působí radost těm, co na nás oněch devět měsíců čekali.

Opět, jak jednoduché a pravdivě krásné. My sami jsme na počátku svého bytí radostí pro ty, co nás stvořili a můžeme být radostí i pro ty, které tvořit budeme.

Tady je možné vidět, že my sami jsme opravdu Bohové. Tak proč se tomu tak bráníme?

Je to opravdu dětinské a hloupé a proto jsme stále v oné pomyslné školce anebo jeslích, protože tuto jasnou příčinu a následek odmítáme přijmout.

Odmítáme přijmout zodpovědnost za to, že JSME. A tím, kým a co JSME, tvoříme TO, CO NYNÍ JE.

I toto fa FAKT.

Tak co s tím uděláme?

Všem co dočetli až sem děkuji za přízeň a přeji hezké dny v RADOSTI, ŠTĚSTÍ, BOHATSTVÍ Ducha i hmoty. Bytí bez bolesti, násilí a smutku, protože toto je to, oč zde ve hmotě běží.

Mít RADOST.

V.S.