Ministr vnitra za ČSSD Jan Hamáček sice nemá v současnosti již prakticky žádnou legitimitu, což ukázaly volby do Evropského parlamentu, ale o to úporněji jeho ministerstvo prosazuje zákony, případně zastrašování, které je vedeno nejen proti alternativním mediálním projektům, ale i proti pronárodním subjektům a v neposlední řadě proti obyčejným občanům, kteří mají ještě odvahu vyjádřit nespokojenost zejména s pokračující migrací do Evropy a do ČR.
Ministr vnitra Jan Hamáček se sice vyjadřuje ve smyslu, že je proti nelegální migraci, ale v rámci svých silných pravomocí umožňuje migrantům z Afriky a z muslimských zemí cestovat do ČR legálně. V tisících jsou tištěna pobytová víza pro tyto cizí občany, která jim umožňují se k nám nastěhovat pod záminkou studia, léčebných pobytů apod.
Naši občané jsou si dobře vědomi toho, co se zároveň s těmito migranty do Evropy a ČR importuje. Kromě toho, že se jedná o jednotlivce nekompatibilní s naší společností, přinášejí do Evropy zároveň násilí v takové brutální podobě, které zde od středověku nemá obdoby.
Pro příklad z posledních dnů uvádíme teroristický čin Eritrejce, který hodil 29. července 2019 ve Frankfurtu pod jedoucí vlak osmileté německé dítě před zraky jeho matky. Další brutální vražda se stala ve Stuttgartu 1. srpna 2019 – syrský útočník tam bestiálním způsobem za bílého dne na ulici ubodal německého občana před zraky jeho dcery.
Minimálně v případě Eritrejce se jedná o genocidní útok proti zde v Evropě usazené bílé rase. Jelikož to není zdaleka ojedinělý počin, zdá se, že je proti bílému muži, ženě a dítěti zahájena rasová válka ze strany sem importovaných Afričanů a muslimů.
Bohužel tyto brutální masakry a útoky na evropské obyvatelstvo jsou nepřímo způsobeny našimi vlastními evropskými politickými představiteli. Afričané a muslimové jsou k migraci do Evropy povzbuzováni, Evropa je jim vykreslována jako země pro ně zaslíbená, kde si mohou brát, co uznají za vhodné. Zároveň je veden mediální útok proti „bílému heterosexuálnímu muži“, jemuž jsou přisuzovány všechny hříchy minulého i současného světa. Tím je proti původním Evropanům vyvolávána nenávist. Na útocích proti původní křesťanské morálce se podílejí i média hlavního proudu mimo jiné tím, že jsou glorifikovány různé nestandardní projevy sexuálních a jiných menšin. Tyto menšiny jsou uměle, za pomoci neziskového sektoru, vytvářeny a všemi způsoby podporovány. Cílem je rozbít homogenitu českého národa a oslabit tím jeho vůli k sebezachování.
Jelikož se stále najde v Evropě a v českém národě dost odvážných a prozíravých občanů, kteří se s tímto údělem, který je pro ně a jejich rodiny vlastizrádnými politiky připravován, nehodlají smířit, praktikují proti nim Evropská unie a evropské vlády tvrdá opatření v podobě kriminalizace svobody slova a uplatňování totalitních represivních zákonů, které jsme zde v naší zemi měli naposledy v padesátých letech minulého století.
Evropská unie a evropské vlády, které již dnes ve většině neslouží svým vlastním občanům, ale zájmům globálních elit, přicházejí s neuvěřitelnými opatřeními proti svým vlastním lidem. Tato opatření se postupně aplikují do všech evropských států skrze nastrčené politiky v jejich vládách.
Takto přichází i náš ministr vnitra Jan Hamáček s termínem tzv. “předsudečné nenávisti“, čili jakýmsi „předstupněm“ trestných činů šíření nenávisti a hanobení rasy. „Předsudečná nenávist“ zatím trestným činem dle trestního zákoníku není, ale brzy jím nepochybně má být – už nyní státní zastupitelství vyšetřují zhruba 170 takovýchto případů.
K termínu „předsudečná nenávist“ se vnitro uchyluje proto, aby se nějak vypořádalo s faktem, že odpor proti migraci pochází stále častěji od obyčejných lidí, které lze těžko zaškatulkovat do dříve používaných termínů „extrémista“.
Pokud by pak nějaký vyšinutý jednotlivec, zejména evropského původu, spáchal skutečný trestný čin, budou se od něj hledat nitky k nepohodlným alternativním médiím nebo pronárodním a vlasteneckým politickým stranám, které ho údajně měly v jeho trestném činu svými názory ovlivnit. Takové médium nebo politická strana budou následně kriminalizovány a zakazovány. Ministrovi před definitivním koncem jeho politické kariéry vůbec nevadí, že se to příčí nejen zdravému rozumu, ale i několika paragrafům v zákonech, jako např. v Trestním zákoníku, kde je paragraf se zněním: „K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění“. Navíc se tato tzv. předsudečná nenávist stane výběrově použitelným klackem na kohokoliv, na koho represivní orgány ukáží. To už je totalita, kterou neměl odvahu nastolit ani Klement Gottwald.
Velmi alarmující je zároveň to, že do veřejného diskursu jsou jako autority čím dále častěji vpouštěny různé bezpečnostní složky a tajné služby. Požadují např. změny školních stanov a tím přepisování historie zejména 2. světové války. Ale to není zdaleka vše. V červnu 2019 jim PS PČR schválila novelu zákona o zpravodajských službách, kde jim poslanci odsouhlasili shromažďování veškerých dat o všech, tedy i o bezúhonných, občanech. To mj. znamená kontrolu pohybu na bankovních účtech, monitorování nákupů občanů, odposlechy apod.
Vývoj našeho politického systému se nejen odchýlil od ideálů 17. listopadu 1989, ale jde přímo proti nim. Národní demokracie proti těmto a podobným totalitním praktikám ostře protestuje a požaduje, aby byla vláda nad našimi záležitostmi znovu vrácena českému lidu. Požadujeme vystoupení z totalitní Evropské unie, z agresivního vojenského paktu NATO, návrat ke skutečně demokratickým hodnotám a vrácení původně národního majetku zpět do českých rukou.
Předsednictvo Národní demokracie dne 8. srpna 2019
