Jak je to s nadřazeností práva EU nad národní legislativou?

Mnoho lidí se domnívá, že abychom se vymanili z pařátů EU, stačí jen v Ústavě ČR zrušit článek 10. To je však velký omyl.

Článek 10 hovoří o nadřazenosti mezinárodních smluv nad vnitrostátními právními předpisy a také o tom, že mezinárodní smlouvou (rozuměj i Lisabonskou smlouvou nebo smlouvou s NATO) mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.

Jestliže se stát stane členem EU, pak právo Evropské unie má přednost před vnitrostátními právními předpisy!

Práva EU jsou nadřazena nad vnitrostátními právními předpisy členských států a jsou pro státy závazná! Členské státy proto nesmějí přijmout vnitrostátní právní předpisy, které jsou v rozporu s právem EU, a proto pokud nevystoupíme z EU, pak není možná ani změna čl. 10 naší Ústavy.

ZDROJE:

Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 1964 – Flaminio Costa proti ENEL

https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/precedence-of-european-law.html

PROČ JE COSTA PROTI ENEL PŘELOMOVÝM ROZSUDKEM?

• Evropský soudní dvůr (nyní Soudní dvůr Evropské unie – (SDEU) ve svém rozsudku potvrdil, že právo Evropského hospodářského společenství (EHS) (nyní Evropská unie (EU)) má přednost před vnitrostátními právními předpisy členských států EU.

• Tento rozsudek stanovil obecnou zásadu * práva Společenství (nyní Unie): přednost (rovněž označovaná jako „nadřazenost“) práva Unie, která zaručuje jeho nadřazenost nad vnitrostátními právními předpisy členských států.

• Zásada nadřazenosti zajišťuje, že právo Unie jednotně chrání občany v celé EU.

KLÍČOVÉ BODY

V rozhodnutí o předběžné otázce * týkající se Smlouvy o EHS (nyní Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování EU ) Soudní dvůr objasnil následující.

• Na rozdíl od běžných mezinárodních smluv vytvořila Smlouvu o EHS evropský právní systém, který je nedílnou součástí právních systémů členských států a je pro ně závazný.

• S vytvořením EHS převedly členské státy práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy ze svého vnitrostátního právního systému na systém EHS, omezily svou svrchovanost a vytvořily soubor právních předpisů, které zavazovaly jejich státní příslušníky i samotné.

• Členské státy proto nesmějí přijmout vnitrostátní právní předpisy, které jsou v rozporu s právem Unie, aniž by zpochybnily právní základ samotného EU. Pokud tak přesto učiní, mělo by mít právo Unie přednost před vnitrostátními právními předpisy (tj. převážit je) u vnitrostátních soudů dotčené země.

Vývoj před rozsudkem a po něm

V jiné významné věci Soudní dvůr již v roce 1963 stanovil stejně důležitou a doplňkovou obecnou zásadu práva Unie: zásadu přímého účinku.

Soudní dvůr později ve svém judikatuře * vyjasnil oblast působnosti zásady přednosti.

• Vztahuje se na všechny akty EU, které mají závaznou platnost, ať už se jedná o primární právo (tj. smlouvy ), sekundární právo ( směrnice , nařízení , rozhodnutí atd.) nebo judikaturu SDEU.

• Dotýká se všech vnitrostátních aktů:

  • bez ohledu na jejich povahu (akty, nařízení, rozhodnutí, předpisy, oběžníky atd.) nebo na to, zda jsou vydávány orgány s výkonnou nebo zákonodárnou pravomocí členského státu,

  • i když byly přijaty po přijetí dotčeného aktu EU ( Amministrazione delle Finanze dello Stato proti Simmenthal SpA , 1978 ),

  • včetně ustanovení vnitrostátních ústavů, která jsou v rozporu s právem Unie ( rozsudky Internationale Handelsgesellschaft mbH proti Einfuhr- und Vorratsstelle für Getreide und Futtermittel , 1970, a Wünsche Handelsgesellschaft GmbH & Co. proti Spollangové republice I. Německo , 1984 Souzené republice známé II).

___________________________________________________________________

Ústava ČR

https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

Článek 9

(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

Článek 10

Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Článek 10a

(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.

(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.

Článek 10b

(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.

(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.

(3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.