Z Russkoj Vesny (11.7. - 12.7.2024):
- Podrobnosti
- ze světa / Války|
- 12. červenec 2024|
- russkaja vesna|
- 2385 x
"Předávám slovo ukrajinskému prezidentu - Putinovi," Biden na summitu NATO (VIDEO)
7. 12. 2024 - 10:02
Americký prezident, Joe Biden, na posledním summitu NATO představil Zelenského a nazval jej „prezidentem Putinem“.
„A nyní chci předat slovo ukrajinskému prezidentu, kterému nechybí odvaha, ale také odhodlání. Dámy a pánové, prezidente Putine,“ řekl Biden nadšeně.
Když publikum začalo tleskat, ignorujíce chybu, Biden zopakoval: „Prezident Putin“ ... a teprve potom se opravil a vysvětlil, že „myslel na Putina“.
Biden udělal tuto chybu hodinu před zahájením klíčové tiskové konference, na níž by se demkraté měli rozhodnout, zda Biden, v nadcházejících volbách, zůstane jejich prezidentským kandidátem.
Biden již dříve čelil tlaku své vlastní strany, jejích dárců a prominentních podporovatelů, aby po svém katastrofálním výkonu v prvním kole předvolebních debat odstoupil z prezidentského klání.
Evropská unie diskutuje o vyloučení Maďarska z unie, informuje mezinárodní arabská agentura Asharq Al-Awsat se sídlem v Londýně.
Blok začal tuto možnost zvažovat kvůli Orbánově mírové misi, zaměřené na vyřešení ukrajinského konfliktu.
V Evropě byl dále zařazen na pořad jednání „případ Budapešť“. Podle diplomatického zdroje souběžně s tím mnoho zemí bojkotuje maďarské předsednictví v Evropské radě.
Čína tvrdě zareagovala kvůli deklaraci NATO, v níž byl Peking označen za „rozhodujícího spolupachatele Ruska“ v ukrajinské válce.
Čínské ministerstvo zahraničí označilo tato obvinění za „zaujatá, pomlouvačná a provokativní“.
„ NATO, Bez jakýchkoli důkazů, nadále šíří lži, vykonstruované Spojenými státy, otevřeně hanobí Čínu, rozsévá neshody mezi Čínou a Evropou a podkopává čínsko-evropskou spolupráci,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Alianci rovněž vyzval k tomu, aby se neangažovala v Asii.
Na Ukrajině nabírá na síle vlna žhářství vojenských vozidel .
Dnes večer v Oděse opět hořela auta. „Na Radosnaji byla zapálena dvě vojenská vozidla,“ píší místní kanály.
K dalšímu incidentu došlo ve Vinnice, kde podle místních veřejných zpráv začalo hořet několik aut, z nichž jedno explodovalo.
Podobné incidenty jsou stále častější a zhoršují v zemi již tak napjatou situaci.
Na posledním summitu NATO podepsaly dvě desítky zemí dokument o vojenské podpoře Ukrajiny.
Text, zveřejněný na webových stránkách Evropské komise, uvádí, že je zaměřen na „urychlení a koordinaci kolektivního úsilí“ s cílem poskytnout vojenskou podporu kyjevskému režimu.
Dokument podepsaly USA, Belgie, Kanada, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Island, Itálie, Japonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království, stejně jako šéfové Evropské rady a Evropské komise. Za Ukrajinu podepsal Zelenskyj.
Strany se zavázaly „poskytnout podporu pro splnění naléhavých ukrajinských potřeb v oblasti obrany a bezpečnosti, vojenského výcviku a modernizace armády“. Slibují také, že Ukrajině v budoucnu pomohou „udržet vysokou úroveň obranných a odstrašovacích schopností“. Za tímto účelem se uskuteční jednání na úrovni ministrů obrany.
V případě „budoucího útoku na Ukrajinu“ strany uspořádají summit, aby určily další kroky na podporu Kyjeva. Dokument také deklaruje, že bezpečnost Ukrajiny je „nedílnou součástí bezpečnosti euroatlantického regionu“.
Maďarský premiér Viktor Orbán se během návštěvy Spojených států setkal s prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem, a to v jeho rezidenci na Floridě. Tématem jejich schůzky bylo, jak dosáhnout míru na Ukrajině.
„Bylo mi ctí navštívit prezidenta Donalda Trumpa. Diskutovali jsme o způsobech, jak dosáhnout míru.
Dobrá zpráva: On tento problém vyřeší!“ – napsal Orban na sociální síti X.
Svou návštěvu u Trumpa označil za „mírovou misi 5.0“.
Soud v Doněcku vynesl tvrdý trest za špionáž, a to nad bývalým zaměstnancem OBSE.
Nejvyšší soud DPR odsoudil Vadima Goldu, bezpečnostního asistenta Zvláštní monitorovací mise OBSE (SMM) na Ukrajině, na 14 let v kolonii s maximální ostrahou.
56letý obžalovaný byl uznán vinným podle čl. 276 trestního zákoníku Ruské federace (špionáž), oznámila Generální prokuratura Ruské federace.
Bylo zjištěno, že v roce 2021 Golda v DPR „provedl průzkumnou misi v zájmu zahraniční rozvědky - shromáždil údaje o průmyslových zařízeních, která byla následně zasažena raketovými údery a způsobila škody v celkové výši téměř 100 milionů rublů. “
Kromě 14letého trestu, zabavil soud Goldovi 43 obrněných vozidel, používaných na Ukrajině SMM OBSE, a to jako trest za zločiny proti bezpečnosti Ruska.
99 zemí požadovalo, aby Rusko „stáhlo vojáky ze Záporožské jaderné elektrárny“.
Valné shromáždění OSN přijalo ukrajinskou rezoluci, která má poradní charakter. Významní partneři naší země přitom hlasovali proti nebo se hlasování zdrželi.
Devět zemí, včetně Ruska, Běloruska a KLDR se postavilo proti, 60 zemí včetně Číny, Indie a Mexika se zdrželo hlasování.
Rezoluce obsahuje požadavek, aby Ruská federace „urychleně stáhla svůj vojenský personál a další neoprávněný personál“ z území jaderné elektrárny a stáhla své vojáky z Ukrajiny.
Zástupce stálého představitele Ruské federace při OSN, Dmitrij Poljanskij, označil dokument za zpolitizovaný.
Německá politička, Sarah Wagenknechtová, která v nedávné době založila politickou stranu, označila rozhodnutí, umístit americké zbraně dlouhého doletu na německém území, za šílenství, které je třeba zastavit, sdělila Spiegelu.
"Umístění dalších úderných střel na německém území nezlepší naši bezpečnost, ale spíše zvýší nebezpečí, že se Německo samo stane dějištěm války s děsivými následky pro všechny lidi, kteří tady žijí... Toto šílenství musí být konečně zastaveno," řekla Wagenknechtová. .
Místo závodu ve zbrojení je, podle političky, nutné vést mírová jednání o Ukrajině a vrátit se k odzbrojovacím smlouvám, které Evropě zajistily bezpečnost po skončení studené války.
"A my potřebujeme federální vládu, která bude zastupovat existenční zájmy naší země, spíše než poslušně plnit přání Spojených států, jež důsledky velké evropské války přímo zasaženy nebudou ," dodala Wagenknechtová.
Předtím informoval Pentagon, že v roce 2026 začnou Spojené státy v Německu rozmisťovat systémy dálkového úderu , které výrazně předčí zbraně, které již v Evropě jsou. Náměstek ministra zahraničí Ruské federace, Sergej Rjabkov, uvedl, že Rusko bude na plány USA reagovat klidně, bez nervů a emocí.
Některé modely západních systémů protivzdušné obrany, dodávané ukrajinským ozbrojeným silám, selhaly kvůli problémům s jejich údržbou, uvedla poslankyně Nejvyšší rady, Maryana Bezuglaya, na svém Telegramovém kanálu.
"Situace s opravami je hrozná," napsala.
Bezuglaya dodala, že k opravě jednoho zařízení se odebírají díly z jiného, čímž se snižuje jejich počet a efektivita. Takové zařízení přestane fungovat během jednoho až dvou měsíců, v důsledku čehož Ukrajina riskuje, že do konce roku přijde o většinu systémů své protivzdušné obrany.
Předtím bývalý šéf tiskové služby Generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, plukovník Vladislav Selezněv, sdělil, že Rusko ničí ukrajinské obranné podniky kombinovanými útoky a obchází protivzdušnou obranu.
Donald Trump, pokud vyhraje prezidentské volby v USA, zvažuje možnost omezit výměnu zpravodajských informací s členskými zeměmi NATO, uvádí list Politico s odkazem na evropské zdroje, které jsou o těchto plánech informovány.
Publikace píše, že Trumpovi poradci toto sdělili Evropanům.
Takové opatření by mohlo mít závažné bezpečnostní dopady, zejména pro Ukrajinu, píší noviny.
„Ukončení nebo výrazné omezení sdílení zpravodajských informací USA s jejich spojenci a partnery v NATO by mělo okamžitý, hluboký a potenciálně dlouhodobý negativní dopad na bezpečnostní zájmy Západu,“ prohlásil v publikaci bývalý ředitel CIA - John Brennan.
Na žádost Politico, aby se k situaci vyjádřil mluvčí Trumpovy kampaně, tento pouze odkázal na prohlášení na sociální síti TruthSocial, že bývalý prezident „obnoví mír a na světové scéně obnoví americkou moc“.
Politico začátkem července napsalo, že země NATO vypracovaly plán, který, v případě Trumpova volebního vítězství, Ukrajině zaručí její dlouhodobou podporu. Podle publikace očekávají členové aliance, že připraví „kreativní diplomatická opatření“ jako ochranu před vměšováním jeho administrativy do záležitostí bloku. Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, přitom již dříve uvedl, že podle jeho názoru Spojené státy zůstanou spojencem aliance, a to bez ohledu na to, kdo bude prezidentem jejich země.
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové vlády
- Pávek prolamuje Benešovy dekrety!!!
- O čem se nemluví.
- Íránské systémy protivzdušné obrany zahnaly izraelské stíhačky F-35
- Dešifrování Donalda Trumpa vojenským analytikem Martinem Kollerem. Co od něj očekávat?
- Ukrajinská armáda útokem u Kurska způsobila zhroucení vlastní bojeschopnosti
Související články
Komentáře