Učitelka z Irska odhaluje: Nové osnovy zahrnují šílenou indoktrinaci dětí ve školách

--------------------------------------- 

Přepis:

Tady je Jana Lundenová z organizace Natural Women’s Council. Za chvíli si poslechneme učitelku, která odhalí míru korupce a kolonizace, k níž dochází v irském školském systému. Po tomto rozhovoru svědomitě odstoupila ze své funkce učitelky a koordinátorky SPHE. Každý rodič a dospělý v této zemi by měl slyšet, co říká.

JL: Mary, vím, že vás stálo hodně sil sem přijít, a děkuji vám, že jste nám přišla říct pravdu o tom, co se děje ve vzdělávacím systému tady v Irsku. Než začneme, můžete nám říct něco o sobě?

M: Jsem učitelka. Učím již více než 30 let. Vystudovala jsem zeměpis a obchod. Od té doby učím sociální, osobnostní a zdravotní výchovu. V roce 2018 jsem začala koordinovat program SPHE na školách.

JL: Proč jste chtěla udělat tento rozhovor právě dnes? Co vás na tomto školení DCU rozrušilo?

M: Na vzdělávací školení DCU jsem chodila… Bylo to školení, jehož cílem bylo vyškolit učitele sociální, osobnostní a zdravotní výchovy, aby byli schopni poskytovat novou specifikaci SPHE, která se zaváděla do škol v září 2023. Takže jsem absolvovala tohle školení a byla jsem zděšena některými zdroji, které se používaly, metodami výuky, které se používaly, a mám pocit, že byly naprosto nevhodné, a pokud učitelé poskytují tyto výukové metody a zdroje způsobem, který po nás DCU požadovala, bude tu spousta velmi rozrušených dětí, úzkostných dětí, utrápených dětí a dokonce bych řekla, že mnohé z těchto zdrojů a výukových metod byly v rozporu se zákonem Children’s First Act 2015, a já jsem tu dnes proto, abych vyzvala ministryni Normu Foleyovou a požádala ji, aby tento program zrušila, protože není vhodný pro daný účel. Jsem z toho hrozně rozrušená a mám pocit, že tohle je dobrá platforma k tomu, aby se tyto informace dostaly k učitelům, ředitelům a hlavně k rodičům, aby viděli, co přesně se bude ve třídě SPHE dít.

JL: Dobře, a můžete nám říct něco o školení, které jste absolvovala v DCU ohledně výuky těchto nových osnov? Co bylo tak šokující a co podle vás mohlo být porušením zákona Children’s First Act?

M: Jeden z lektorů nám pustil video o masturbaci. Byla to animovaná kreslená ženská postava, která předváděla masturbaci. V jiném případě jsme viděli sexuální mapu, na které byly heterosexuální a homosexuální páry provozující anální sex, vaginální sex, orální sex a provádějící další sexuální aktivity s partnery nebo samostatně. Byly nám ukázány výzkumné práce, z nichž jednu napsala zejména Kate Dawsonová. Výzkumná práce se týkala toho, že je v pořádku sledovat porno. To, o co se snaží, je, že se snaží povzbudit děti, aby se staly kritickými mysliteli ve vztahu k pornu. Dostali jsme jedno cvičení, ve kterém jsme dostali něco jako třicet výroků, velmi sexuálních výroků. Výroky jako orgasmus může proběhnout do deseti minut, je v pořádku mít sex s mnoha partnery. Velmi explicitní výroky. My jsme byli požádáni, abychom tyto výroky rozdělili do skupin podle toho, jestli se jedná o skutečný život nebo o život v pornu, obojí nebo ani jedno. Takže jsme je museli rozdělit do tří sloupců. Já si řekla, že kdyby tohle učitelé zrcadlili ve svých třídách, tak po dětech, dvanáctiletých, třináctiletých, čtrnáctiletých, chcete, aby nejdřív pochopily, co je to orgasmus, a pak aby si na to vytvořily názor a diskutovaly o tom s lidmi ve své skupině a aby si to pak rozdělily do různých sloupců. Podle mě by to způsobilo spoustu škody, rozrušení. Je to naprosto nevhodné pro věk.

JL: Takže tahle konkrétní aktivita týkající se porna by předpokládala, že děti sledují porno, a vy jste zmínila, že doktorka Kate Dawsonová upřesnila, že je to v pořádku, nebo že existuje něco jako etické porno.

M: Ve své výzkumné práci ukazuje, že, ano, že je v pořádku sledovat porno. A Kate Dawsonová, která je jedním ze sexuálních pedagogů, v roce 2019 vytvořila workshopy porno gramotnosti v rámci programu WISER společně s HEC. Šla do škol a spoluvytvořila porno abecedu se studenty. Když se to dozvěděli rodiče, byli zděšeni a celý seminář byl zrušen, a to právem. To je vlastně to, co se snaží vnést do škol, snaží se vnést tuhle pornografickou gramotnost, kde je etické porno, kde je v pořádku sledovat porno. Také jsme dostali kritiku, když jsme vybírali zdroj ve vztahu k pornu, že by měl být, řekněme, koprodukční, měl by být inkluzivní, měl by být založený na právech, měl by být kreativní, měl by být holistický. Takže mi to taky zní, že tato slova by vlastně mohla být, řekněme, kritériem pro možné CBA, hodnocení založené na třídě, které by učitelé vlastně mohli dělat ve třídě. Tohle je vlastně na certifikaci juniorů. Učitelé teď mají pravomoc učit o pornu, protože je to v Juniorské certifikaci, je to výsledek učení 3.10, vliv online porna. A já vím, že pornografie je u dětí problém, ale DCU tady nezavádí preventivní přístup. Je to etický přístup, je to přístup, kdy se říká, že je v pořádku sledovat porno.

JL: A Mary, to je docela šokující slyšet, že si někdo myslí, že pornografie a sledování porna je pro děti v pořádku, vzhledem k tomu, že jsme ve zprávách viděli, jak se zaměřují na odebírání mobilních telefonů dětí ve škole. Vysvětlili tedy, proč si myslí, že existuje něco jako etické porno? Jaký byl váš výklad toho, proč by porno mohlo být pro děti v pořádku?

M: No, podívejte, pornoprůmysl, porno je průmysl. Existuje spousta možností, jak zabránit tomu, aby se porno dostávalo do dětských telefonů. Myslím, že Ronan Mullins se nedávno snažil prosadit zákon, který by stanovil nějakou věkovou hranici pro přístup k pornu. Kolik lidí ten zákon podpořilo? Něco takového dělali i ve spolupráci s francouzskou vládou. Francouzská vláda se snažila něco udělat a podařilo se jim zabránit tomu, aby se porno dostávalo do telefonů dětí. Je to vlastně průmysl. Učitelé se stanou loutkami toho průmyslu. Dětem to poskytne velmi pokřivenou verzi sexuální výchovy. Tohle není sexuální výchova.

JL: Jak lektorka vysvětlila důvody, proč říká, že porno je pro děti v pořádku? Vysvětlili důvod, proč etické porno?

M: Vycházelo to z výzkumných prací. Třeba Kate Dawsonová je součástí tohoto NUIG, týmu sexuálních pedagogů. Další osoba, která je součástí toho týmu NUIG, je Siobhan O’Higginsová. Ta zasedala v orgánu NCCA pro učební osnovy, který navrhl nový cyklus pro juniory. Takže volám i na ni, aby řekla, že to není vhodné. Myslím, že rodiče by byli velmi naštvaní. Už chápete, proč se studentům nedovoluje nosit si do třídy telefony, protože by nastal problém. Studenti si budou nahrávat, co se děje.

JL: Mluvila jste o aktivitě nebo videu o masturbaci. Mluvila jste o pornu. Byly na školení DCU nějaké další aktivity, které byly velmi nepříjemné nebo možná porušovaly záruku bezpečnosti dětí?

M: Byla tam spousta aktivit. Při jedné z nich jsme dostali různé výtvarné pomůcky. Museli jsme vytvořit mužské a ženské pohlavní orgány z plastelíny a všech dalších drobných výtvarných pomůcek, které byly na stole. Dělali jsme to ve skupině. A opět, aby se tato činnost zrcadlila ve třídě. Já jsem se prostě cítila hrozně nepříjemně, když jsem to dělala. Je to kinestetické učení. Učíte se tím, že děláte. Učíte se diskusí. Někdo ve skupině by bádal. Takže by musel znát všechny části. Ale podívejte se, věková přiměřenost tam prostě nebyla. Dokonce i jiný učitel na školení byl z této konkrétní aktivity docela znechucený. Protože trvalo celých 30 minut, než se ty výrobky, ty pohlavní orgány, skutečně vyrobily. Řešili jste, jak velký nebo jak malý udělat penis? Ta diskuse kolem toho. Je to ztopořený penis, nebo ochablý penis? Přišlo mi to prostě hodně nevhodné.

JL: A jaká další témata na školení DCU, kromě masturbace, porna a tvarování sexuálních genitálií, byla ještě nějaká další?

M: Poslední den jsme měli E.J. Reynoldse z Walesu, který nás navštívil v kampusu. E.J. Reynolds spolu s Esther McGeaneyovou diskutovali o tom, jak mohou děti vyjadřovat vztahy a sexualitu prostřednictvím uměleckých děl. SPHE se bude hodnotit. Říká se tomu hodnocení ve třídě. Oni hledali možnosti, hledali nápady, jak by lidé mohli prezentovat hodnocení. Takže jsme viděli video z práce, která byla provedena ve Walesu. Panebože. V místnosti se rozhostilo takové ticho. Protože to, co jsme viděli, bylo podle mě prostě příšerné.

JL: Řekněte nám, co jste viděla.

M: Bylo to satanské, jestli to slovo můžu použít. Byly tam obrázky něčího uměleckého díla, na kterém byl obrázek nůžek, které se právě chystaly ustřihnout vrchol hliněného penisu. Ten hliněný penis byl vymodelovaný. Byl tam ještě jeden případ, kde byla mladá dívka, řekla bych, že jí nebylo víc než sedm nebo osm let, která měla masku a na stěnu dávala další masku s rohy. Já jsem jen řekla, že mi to připadá velmi nelidské. Myslím, že v části toho videa byla vlastně formulace, že kreativita, která může vzejít z učebních osnov SPHE nebo z hodin SPHE ve vztahu k výtvarné a řemeslné stránce, je nelidská. To vlastně nikdo nekomentoval. Prostě jsme byli velmi potichu.

JL: Říkala jste, že místnost ztichla. Kolik učitelů bylo na tomto školení?

M: Bylo tam 34 učitelů. Byli jsme prostě ohromeni. Někteří z učitelů výtvarné výchovy se ozvali a mluvili o tom, jak by mohli výtvarnou výchovu a řemesla využít k tomu, aby děti vedli k jejich CBA, tedy k hodnocení ve třídě. Ale tohle, co nám ukázali, to bylo prostě… to byla vážná věc.

JL: A vyjádřila jste, Mary, nebo některý z vašich kolegů učitelů nějaké obavy z přednášky?

M: Nemohla jsem komentovat. Normálně se ozývám a poukazuji na věci, kde je problém, ale ve skutečnosti jsem byla tak znechucená. Prostě jsem nemohla reagovat. Prostě jsem si řekla, že tady nebudu mluvit, protože jsem cítila ten chlad v místnosti. Cítila jsem i to zlo v místnosti. Prostě jsem odtamtud chtěla vypadnout. Vím, že jsem to potom probírala s jiným učitelem, vlastně se dvěma dalšími učiteli. Všichni jsme měli stejný názor, že to bylo hodně mimo mísu. Co se týče dalších věcí, tak nás učili, jak odpovídat na explicitní otázky, jak zvládat tenhle typ otázek. Když se nás studenti ptají na otázky typu, co je to stahovák na prsa. To byla jedna z otázek, kterou nám předhodili. Co je to orgasmus? Jak mají sex dva muži a dvě ženy? Co je to anální sex? Jak se dává orální sex? A pokyn DCU v souvislosti s tím zněl, aby informace byly stručné a upřímné. S tím mám problém, protože tam nebylo žádné morální vedení. Nebyl tam žádný návod, pokud jde o morálku.

JL: A jestli mohu skočit do toho, kde jste říkala, že když odpovídáte na otázku studenta, který se může ptát na věci jako orální či anální sex, a oni odpověděli, abyste byla stručná, dali vám nějaké příklady, jak konkrétně odpovědět?

M: Ano, oni to dělali jako aktivitu na kampusu jiný den, kde prostě podáváte faktické informace. Neříkáte svůj názor. Jen jim podáte informace. Učitelé vystupují na místě rodiče. Takže jednáme jménem rodičů. A kdyby se dítě zeptalo svého rodiče, co je to stahovák na prsa, to by pro rodiče znamenalo poplašný signál, že proč se vůbec ptá na stahovák na prsa? To by podle mě byl problém s ochranou. Pokud šlo o to, jak odpovídat na explicitní otázky, vůbec se nezmiňovali o tom, jak by se s nimi mělo správně zacházet v souvislosti s řízením otázek tak, aby, pokud je to otázka ochrany, aby se to skutečně nahlásilo. Abyste přivedli rodiče a diskutovali o tom… abyste řekli: podívejte se, vaše dítě se ptá na stahováky na prsa. Musíme si o tom promluvit. Proč se to děje? Jaké myšlenky se jim v souvislosti s tím honí hlavou? Nic z toho tam nebylo. Prostě jim máte dát informace a to je vše. S tím jsem měla velký problém.

JL: Ještě něco, co byste chtěla k těmto aktivitám říct, než budeme pokračovat?

M: Byla tam aktivita, kde jsme museli seřadit slova podle stupnice, zda jsou sexuální nebo intimní. Dali nám asi 30 nebo 40 slov, která jsme měli zařadit do dvou sloupců. Buď byla sexuální, nebo intimní, nebo mohla být obojí. Měli slova jako rimming. Měli slova jako fisting, vzájemná masturbace. A opět, specifikace SPHE dává učitelům pravomoc zrcadlit toto cvičení ve třídě, protože definice sexuální aktivity v učebních osnovách SPHE je taková, že je to mazlení, líbání a je to pohlavní styk ve všech jeho formách.

JL: Abych se vrátila o minutu zpět, jestli tomu dobře rozumím, tak učitel by třídě ve věku 12 až 15 let dal 30 různých slov, jako je rimming a fisting a anální sex, a ta třída, ty děti by je měly ohodnotit jako sexuální nebo intimní, těch 30 různých slov, o které jste se s námi podělila.

M: Ano, není to šokující? Ne každý ví, co je to rimming. Ne každý ví, co je fisting. Ale tohle je inkluzivní vzdělávání. Tohle je inkluzivní vzdělávání, kde se nyní učíme o rimmingu a fistingu, aniž bychom se zmínili o bezpečnostních důsledcích této činnosti. Fisting je zasunutí pěsti do análního otvoru osoby, to je anální fisting, nebo do vagíny osoby, tomu se říká vagiální fisting.

JL: Vypadá to, že učitelé dostali na školení DCU pěknou lekci.

M: No jo, já jsem nevěděla, co je fisting, a nevěděla jsem, co je rimming. Rimming je součástí orálního sexu, kdy se připravuje anální otvor. Je to lízání a líbání konečníku.

JL: To všechno je velmi názorný a vysoce sexuální materiál. Probíralo se na školení DCU něco o genderové identitě?

M: Nikdy. Nikdy jsme o genderové identitě formálně nediskutovali. Předpokládalo se, že všichni s genderovou identitou naprosto souhlasí a věří v ni. Pro genderově kritické názory nebyl vůbec žádný prostor. Mezi učiteli se rozpoutala jedna nebo dvě konverzace, které se občas velmi vystupňovaly. Ale tohle mě opravdu dostalo, protože se mluvilo o tom, jak je důležité vést debatu o zdravém jídle nebo jak je důležité vést debatu o alkoholu a užívání návykových látek. Ale nikdy nevedli debatu o genderové identitě. Někteří učitelé říkali, že se vlastně bojí vést debatu o zdravém jídle a zdravé výživě, protože byste mohli rozrušit děti, které by mohly mít anorexii. Jedna učitelka se vyjádřila: no, neměli bychom diskutovat o genderové dysforii? Ale bylo to prostě pořád jenom potvrzování, potvrzování, potvrzování. V pokynech NCCA, které dalo ministerstvo školství, se říká, když to vrátíme do třídy, že pokud dítě projeví nějaký nesoulad ve svém pohlaví, že ho učitel vlastně musí potvrdit, že umožníme dětem, aby si utvářely svou identitu v prostředí potvrzení.

JL: Objevila se na kurzu zájmena nebo něco podobného?

M: Vím, že na dvoudenním školení OIDE, kterého jsem se zúčastnila loni v květnu, jsme byli požádáni, abychom se žákům představili pomocí osobních zájmen. Já jsem proti tomu naprosto protestovala.

JL: Tady se na chvíli zastavte. Vy jste proti tomu protestovala. A jaká byla odpověď lektora nebo OIDE?

M: Řekla jsem jí, můžete mi dát příklad, jak se máme představit pomocí našich zájmen? A ona mi ten příklad dala. Řekla své jméno a pak řekla ona, její. Říkám, to je šílená věc. Říkám, nemůžete čekat, že tomu učitelé budou skutečně věřit. Řekla jsem, to je ideologie. Řekla jsem, spousta lidí tomu nevěří. Tehdy byla zdůrazněna důležitost inkluze, abyste měli inkluzivní třídu, že se musíte představovat pomocí osobních zájmen.

JL: Odkud se to tedy bere a proč?

M: No, na kurzu DCU jsme dostali obrovské množství informací o muži jménem Paulo Freire, marxistovi. A Dr. Jones Irwin probíral jeho filozofii vzdělávání, podle níž politika a vzdělávání jdou ruku v ruce. V rámci případové studie jsme se museli podívat na naše vlastní školy a zjistit, kde by se tato marxistická politika Paula Freireho mohla uplatnit v našich školách. Měli jsme také další přednášku od Viveka de Silvy, který nám ukázal časovou osu událostí, jak se společnost v Irsku změnila, řekněme zpětně od roku 1984, kdy chudák Anne Lovettová zemřela, když rodila dítě. To byl začátek, řekněme, sociální, osobnostní a zdravotní výchovy ve školách. A pak prochází časovou osou událostí, jako je například rozvod, který přišel do Irska v roce 1996, zákon o uznávání pohlaví, který přišel v roce 2015, manželství osob stejného pohlaví. Tato časová osa událostí, ke kterým došlo v Irsku, vztahy a sexuální výchova se pak musely změnit, aby odpovídaly této časové ose. Takže se dostáváme od tradičního, moralistického typu pohledu k velmi sekulárnímu, liberálnímu pohledu na sexuální výchovu.

JL: Tedy velmi liberální pohled, který ale zároveň vychází z Paula Freireho, známého marxisty, který věří, že politika a vzdělávání jdou ruku v ruce. Takže něco z toho, co jste se učili, bylo založeno na tom, že se do výuky možná vkládala politická agenda.

M: Ano, myslím si to. Protože je to prostřednictvím vzdělávání, ať už je to cokoli… pokud máte politickou agendu, je to prostřednictvím vzdělávání, jak indoktrinujete generaci. Indoktrinujete je a díky tomu uspějete. Proto nám lektor Vivek da Silva na DCU řekl, že tyto informace nemohou být obsaženy v hodinách SPHE. Musí být mezioborové. Takže máme tyto týdny inkluze. To všechno jsou jen prostředky, jak tyto informace, tuto indoktrinaci, přenést do širšího prostředí školy.

Celý text ZDE: https://otevrisvoumysl.cz/ucitelka-z-irska-odhaluje-silenou-indoktrinaci-deti-ve-skolach/