TAK JSEM SE PŘECE JENOM DOČKAL.

Na závěr celého rozhovoru prohlásil, cituji: „Žijeme v epoše, kde globální kapitálové trhy jsou největší supermocností na světě. Když se tyto trhy rozhodnou postavit proti vám, jako se teď postavily proti Rusku, jak vidíme v případě rublu, neexistuje žádná síla, která by je mohla zastavit…Globální kapitálové trhy promluvily a Rusko je na kolenou.“ Velice mne zaujala mnou podtržená formulace, kterou považuji za terminus technicus, jak se někdy říká. Zaujala mne ze dvou důvodů. V prvé řadě tím, že doslova zničila neoliberální pověru o svobodném trhu, která patří mezi posvátné mantry jejího dogmatu. Pokud se tedy trh může proti někomu postavit, pak nejde o žádnou slepou ruku, ale až příliš dobře vědoucí sílu. Z čehož plyne zásadní otázka, čili můj druhý důvod zájmu, KDO JSOU TY GLOBÁLNÍ KAPITÁLOVÉ TRHY, jež mají schopnost zničit kohokoliv na světě??! Musí je představovat konkrétní instituce, operující na trhu světově významných měn a ty jsou v poslední řadě řízeny konkrétními osobami. A to jsou které!!? Instituce jsou jasné. Jsou jimi největší světové bankovní domy a centrální banky minimálně zemí G7, či možná všech G20. A ty osoby?

     Když jsem se nejméně jednou za rok seznamoval s žebříčkem nejbohatších lidí světa, zveřejňovaným časopisem Forbes, tak jsem v něm vždycky hledal dvě mně notoricky známá jména, Rothschild a Rockeffeler. Nikdy jsem je tam ale nenašel. Až před několika lety jsem narazil na poněkud jiný žebříček boháčů, ba přímo superbohatců. Lze jej někdy dohledat na netu pod skoro mystickým názvem „13 nejbohatších rodin světa“. Boháči z Forbesu jsou vedle nich doslova hadráři. Oni vlastní nějaké ty miliardy dolarů, leč ti, kteří pózují až na úplném vrcholu celoplanetárního bohatství, mají jmění tisícinásobné, takže se počítá v desítkách až stovkách bilionů dolarů. Samotná rodina Rothschildů má kupříkladu půl trilionu dolarů majetku, který představují podíly největších světových bank, dokonce i centrální banky USA, Británie a Německa, akcie velkých ropných polí, zpracovatelů a distributorů ropy, médií, od novin po televize a mnohé další finanční instituce. Zatím co Forbesem zveřejňovaní miliardáři jsou jakýmisi „produktivními“ kapitalisty, zmíněná supertřída představuje finanční nadstavbou celého kapitalistického systému.

I kdyby její jmění nebylo tak obrovské, jak odhalují různí konspirativní publicisté, z nichž jsem čerpal, pak není pochyb o tom, že právě tyto rodiny jsou oněmi osobami, které představují ony globální kapitálové trhy. Řečeno tedy natvrdo, tito lidé jsou těmi, kdo se rozhodli postavit proti Rusku. Ruské hospodářství totiž operuje v bilionech dolarů, takže ti, kdo se rozhodli ho porazit, musí operovat s prostředky nejméně o řád většími. Takže mi z toho plyne, že musí jít o lidi, jejichž majetky jsou opravdu až ve stovkách biliónů USD. Jde o světové panstvo, novou vrchnost, pro niž jsme my všichni fakticky otroky. A co je nejhroznějšího, oni zatím vydělávali na všech válkách, protože prakticky od dob Napoleona vždycky financovali obě strany konfliktu. Dá se dokonce dohledat, že jejich závratné bohatství má právě původ ve válkách onoho 19tého století, které přivodilo, alespoň na Západě, konec tisícileté nadvlády feudálních elit. Jenže přes všechny ty demokratické, socialistické, ba až komunistické revoluce nakonec skrytě opět vládnou světové lidské civilizaci noví feudálové, vlastníci prakticky všech peněz světa, o nichž se v politické branži cudně hovoří jako o investorech. Veškerá jejich moc spočívá v peněžním systému světa. A tady je skryt i možný klíč k rozbití jejich moci. Spočívá ve zničení peněžní ekonomiky.

PS. A ten Altman, který stojí na začátku této mé úvahy, nepatří mezi vrcholovou špičku faktických světovládců. Je jenom dobře jimi honorovaný manažer, který dokonce ani vůbec neví, čí vůlí je řízen.  

S.A.HOŠEK