Nevyhnutelná de-dolarizace (I)
- Podrobnosti
- Speciály CFP! / Téma týdne|
- 7. červenec 2023|
- Sergio Rodríguez Gelfenstein|
- 7511 x
Sergio Rodríguez Gelfenstein
V předchozích článcích jsme uvedli, že imperiální moc spočívá na třech pilířích: na velkém vojenském aparátu, na nepochybné převaze, pokud jde o kontrolu nad globálním kulturně-mediálním aparátem, a na samozřejmé moci držitele a jediného emitenta dolaru, měny, která hraje roli hlavního směnného nástroje světového obchodu.
V příštích dílech se budeme věnovat prvním dvěma jmenovaným, jejichž situace je odlišná a má svá specifika, protože zatímco vojenská převaha začíná slábnout, převaha v oblasti kultury a komunikace se stala hlavním nástrojem udržení její hegemonie.
Dnes uvedeme některé náznaky postupu procesu de-dolarizace, který se zdá být nejaktivnější a který vykazuje nejrychlejší pokroky v oslabování globální moci USA.
Čísla jsou jasná: v roce 2001 tvořily světové dolarové rezervy 73 % celkových rezerv, do roku 2021 tento podíl klesl na 55 % a v následujícím roce na 47 %. To znamená, že v loňském roce klesl podíl dolaru na globálních financích desetkrát rychleji než průměr posledních dvou desetiletí, což je nepochybně údaj mimořádného dopadu. Podle brazilského mezinárodního analytika Pepeho Escobara: "Nyní již není nesmyslné předpokládat, že do konce roku 2024, což se shoduje s příštími prezidentskými volbami v USA, bude podíl dolaru na světovém trhu činit pouze 30 %."
Původcem tohoto prudkého poklesu bylo paradoxně zmrazení ruských rezerv na Západě (částka přesahující 300 miliard dolarů), které bilo na poplach, že držet dolarové rezervy v zahraničí již není bezpečné. Od tohoto okamžiku se spustila skutečná lavina de-dolarizace, která se projevila v rozhodnutích zemí a mezinárodních aliancí po celém světě.
Ačkoli se tento proces vyvíjel postupně, duben loňského roku lze považovat za okamžik, kdy dosáhl hlubokého zrychlení. Pokud bychom snad chtěli pro historii stanovit událost, která vyjadřuje okamžik ovlivnění tohoto kurzu, mohli bychom ji zařadit do okamžiku, kdy brazilský prezident Lula da Silva během své cesty do Číny v dubnu loňského roku nahlas uvažoval o této záležitosti: "Každý večer se sám sebe ptám, proč musí všechny země obchodovat s podporou dolaru [...] Proč nemůžeme obchodovat s podporou vlastních měn? Kdo rozhodl, že po zániku zlatého standardu má být (globální) měnou dolar? Proč ne jüan, real nebo peso?".
O několik dní dříve, 30. března, Brazílie a Čína oznámily uzavření obchodní dohody, která jim umožní používat měny obou zemí, jüan a real. Toto rozhodnutí, ačkoli nebylo první, bylo součástí dynamiky, která měla následovat, a podnítilo další latinskoamerické země a země v jiných regionech, aby následovaly tento příklad.
Argentina se tak v situaci hluboké hospodářské a finanční krize způsobené nedostatkem zahraniční měny, který byl ještě zhoršen vnucováním úvěrů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a obtížným vyjednáváním o splácení dluhu, rozhodla vzdát se dolaru jako platby za svůj dluh a přešla na čínský jüan nejen kvůli obchodu s Pekingem, ale také kvůli splácení vlastního dluhu u MMF.
Ve stejném měsíci dubnu se o podobných procesech začalo rozhodovat i v jiných částech světa. Například Thajsko a Čína zahájily jednání o další podpoře svých národních měn pro bilaterální obchod, které již léta používají pro transakce mezi oběma zeměmi. Čínská lidová banka také zavedla mechanismy spolupráce s japonským ministerstvem financí, centrální bankou Malajsie a Bank Indonesia, aby mohly používat národní měny pro obchod, investice a platby soukromého sektoru.
Podobně se k procesu de-dolarizace připojily i další země, jako je Rusko, Saúdská Arábie, Bělorusko, Írán a Egypt, které podporují používání národních měn pro dvoustranný obchod, což vyvolalo poplach ve Washingtonu, který neohroženě sleduje, jak se hroutí jeden z pilířů jeho globální nadvlády. Republikánský senátor Marco Rubio v tomto smyslu prohlásil, že: "pokud bude tento trend pokračovat, za pět let nebude Bílý dům schopen sankcionovat žádnou zemi". Stejně tak Janet Yellenová, ministryně financí USA, uvedla, že ačkoli by bylo obtížné přestat používat dolar, uznává, že pokud by se tak stalo, mělo by to pro její zemi velmi vážné důsledky. V rámci podivného konformismu Yellenová připustila, že "sankce proti Rusku přiměly státy, aby přestaly používat americkou měnu".
V pokračování toho, co se na konci dubna již zdálo být nevyhnutelným vývojem událostí, vyzval syrský prezident Bašár Asad k opuštění obchodování v dolarech tím, že navrhl nahradit americkou měnu čínským jüanem. Podle syrského vůdce "...válka mezi Západem v čele se Spojenými státy a suverénními zeměmi je především ekonomická, [proto] je nutné zbavit se okovů obchodování s americkým dolarem".
Podobně se 22. dubna Bangladéš a Indie dohodly, že část svých dvoustranných obchodních transakcí budou provádět v národních měnách taka a rupie. Podle Afzala Karima, generálního ředitele Sonali Bank Limited, přední bangladéšské státní komerční banky, bylo toto rozhodnutí založeno na přesvědčení, že "dvoustranný obchod s Indií v taka a rupii sníží tlak ze strany amerického dolaru, což bude přínosem pro obě země".
V této souvislosti se touto otázkou zabývali ministři zahraničních věcí zemí BRICS, kteří se sešli 1. června v Kapském Městě, a diskutovali o možném zavedení společné měny s cílem urychlit proces de-dolarizace a jejího možného rozšíření s ohledem na summit hlav států a vlád tohoto hospodářského bloku, který se bude konat v srpnu příštího roku. Jihoafrická ministryně pro mezinárodní vztahy a spolupráci Naledi Pandorová uvedla, že se jedná o otázku, kterou je třeba projednat a "řádně prodiskutovat".
Vzhledem k tomu, že některé ze zemí, které se doposud účastnily tohoto procesu, jsou členy skupiny BRICS, že o vstup do tohoto konglomerátu požádalo více než 20 zemí a že v této fázi pět zemí, které tvoří toto sdružení, vytváří 32,1 % světového HDP ve srovnání s 29,9 % HDP skupiny sedmi zemí, má to, co se děje, celosvětový strategický význam.
V návaznosti na tento trend se Indonésie, jedna z největších ekonomik jihovýchodní Asie, připojila k rozhodnutí skupiny BRICS opustit dolar a obchodovat ve vlastní měně, čímž zahájila diverzifikaci používání měny v podobě LCT [obchodování v místní měně]. Podle guvernéra Bank Indonesia Perryho Warjiyo jde o stejný směr jako v případě BRICS, ve skutečnosti však Indonésie učinila konkrétnější rozhodnutí, neboť Jakarta zavedla obchodování v místní měně s několika zeměmi, jako je Thajsko, Malajsie, Čína a Japonsko a Jižní Korea.
V této souvislosti se jako výraz zájmu Číny o internacionalizaci své měny stal v březnu jüan nejpoužívanějším finančním nástrojem pro přeshraniční transakce v Číně, když poprvé překonal dolar s nárůstem 26 % oproti předchozímu měsíci, jak vyplývá z výpočtu agentury Reuters na základě údajů Státní devizové správy Číny.
V květnu se zimbabwská vláda v návaznosti na tento pokyn mezinárodních financí rozhodla zavést digitální měnu krytou zlatem, aby snížila svou závislost na dolaru a ochránila své občany před výkyvy měny. Podle Reserve Bank of Zimbabwe (RBZ) budou v první fázi vydávány digitální mince kryté zlatem pro investiční účely se 180denním konsolidačním obdobím a budou vyměnitelné stejným způsobem jako stávající fyzické zlaté mince.
V Jižní Americe po dvoustranném brazilsko-argentinském rozhodnutí obchodovat ve svých místních měnách Bolívie oznámila, že zkoumá možnost odklonu od obchodování v amerických dolarech a využívání čínského jüanu k provádění svých mezinárodních transakcí. Na tiskové konferenci 10. téhož měsíce bolivijský prezident Luis Arce uvedl, že Argentina a Brazílie, jakožto dvě největší ekonomiky v regionu, již v rámci dohod s Čínou obchodují v jüanech, a vysvětlil, že ačkoli byl region tradičně pod vlivem Spojených států, mnoho zemí má nyní více zahraničního obchodu s Čínou než se severoamerickou zemí, a dodal, že trend v regionu bude takový: "Bolívie nemohla zůstat stranou toho, co se děje při přímém obchodování s Čínou, [takže] není nutné obchodovat v dolarech.
Stejně tak venezuelský prezident Nicolás Maduro prohlásil, že jeho země se musí připojit k systému, v němž "měna není používána k zotročování lidí", a proto se domnívá, že by se Venezuela měla "připojit k iniciativě za de-dolarizaci světa".
Současně s tím, jak nařídil svému kabinetu, aby prozkoumal jiné alternativy obchodní směny, aby se vyhnul politickému využívání své měny Spojenými státy, bolívarský prezident prohlásil, že "jak se svět stává multipolárnějším, pluricentričtějším a vyváženějším, objeví se koš měn pro obchodní a finanční operace.
Zdroj: https://rebelion.org/la-desdolarizacion-inevitable-i/
Komentáře
Facebook komentáře
Související články
Komentáře