Ayaan Hirsi Ali napsala: "To, čeho jsme byli svědky tento týden v Afghánistánu, je přelomový moment úpadku Západu. Amerika se raději stará o správné používání osobních zájmen (on / ona) než o osud afghánských žen."
Můžete to vidět na reakci západních diplomatů na dobytí Kábulu Tálibánem bez jediného výstřelu – Tálibán přijel do hlavního města jako skupina turistů.
Ještě předtím, než Tálibán ovládl celý Afghánistán, zapřísahal neohrožený šéf evropské zahraniční politiky Josep Borrell Afghánce, aby se s Tálibánem dohodli. "Afghánská vláda by měla s Tálibánem vyjednávat a dosáhnout všeobecné dohody."
Ten samý den, co tisková agentura Associated Press (AP) ohlašovala, co čeká miliony afghánských žen, byly v parku v Kábulu – který je nyní útočištěm uprchlíků – dívky vracející se domů chytány a bičovány za... to, že mají na nohou obuté sandály. Objevují se zprávy o ženách znásilněných, prodaných teroristům jako sexuální otrokyně, zavražděných za nenošení burky, s vypíchnutýma očima. Již dvanáctileté dívky jsou systematicky loveny ve svých domovech a "odvlékány jako sexuální otrokyně" nebo přinuceny se vdát za bojovníky teroristických skupin. Tisková agentura AP dodala:
"Borrell varoval, že pokud se Tálibán chopí moci násilím a obnoví Islámský emirát, tak jej mezinárodní komunita neuzná a bude čelit izolaci, nedostatku mezinárodní podpory a vyhlídce na pokračující konflikt a nestabilitu v Afghánistánu."
A pokud si myslíte, že Tálibán je pro Západ nepřítelem, tak jste na omylu. Nepřítel? Náčelník britského generálního štábu generál sir Nick Carter řekl: "Já si myslím, že bychom slovo nepřítel měli používat opatrně." Vysvětlil, že Tálibán "usiluje o inkluzivní Afghánistán" – to jsou jasná slova kapitulace. Francouzská vláda se zatím snaží najít cestu "jak režim Tálibánu oficiálně uznat."
"Pokud vy zavedete právo šaría, tak vám už nebudeme posílat peníze," řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas, který se také snažil Tálibán vystrašit. O šest týdnů dříve pronesl Maas v Bundestagu hrdinný projev na téma hrozícího "spořádaného odchodu vojsk NATO z Afghánistánu", což se týkalo i jednotek německého Bundeswehru umístěných ve městě Kundúz, které bylo o několik dní později dobyto Tálibánem. Maas řekl, že Bundeswehr "dosáhl v Afghánistánu výjimečných výsledků." Ach ano, skutečně výjimečných....
Německá armáda vzniklá v době studené války bývala páteří sil NATO v Evropě. Dnes je to z vojenského hlediska měkký podbřišek Evropy. Dnes je to "kvazihumanitární organizace, něco jako ozbrojení Lékaři bez hranic." Německý ministr zahraničí varoval Tálibán už koncem srpna, že "jakákoliv podpora záleží na demokratických standardech." Německé vyhrůžky zjevně nezapůsobily, afghánští mudžahedíni se vydali na pochod na Kábul a vraždili přitom ženy, vojáky, tlumočníky, novináře a básníky.
Dnes stále méně churchillovská Británie ústy svého ministra obrany Bena Wallace v deníku Telegraph oznámila, že "pokud se Tálibán znovu chopí moci, tak s ním bude spolupracovat."
Podle deníku New York Times vzešel od Bidenovy administrativy podivný požadavek. Američtí představitelé – asi dosud málo ponížení – se pokusili získat od Tálibánu záruky, že výměnou za pomoc nezaútočí na americkou ambasádu v Kábulu. Americký zvláštní zmocněnec pro usmíření v Afghánistánu Zalmay Khalilzad "doufá, že přesvědčí velitele Tálibánu, že pokud si chce Tálibán zachovat naději, že v budoucnu jako součást afghánské vlády obdrží od USA finanční a další podporu, tak musí velvyslanectví USA zůstat v bezpečí.
Papež František zase nabádá k "dialogu" se stejnými lidmi, kteří vyhodili do vzduchu dětské hřiště v Láhauru a zavraždili 70 křesťanů – včetně mnoha dětí – a odpálili bombu v kostele v Péšávaru, kde zavraždili dalších 106 lidí.
"Kanada zavírá svoje velvyslanectví v Kábulu." "Německo omezuje provoz svého velvyslanectví v Kábulu." "Dánsko zavírá svoje velvyslanectví v Kábulu." "Španělsko začíná repatriovat zaměstnance svého velvyslanectví v Kábulu." "Nizozemsko připravuje evakuaci svého velvyslanectví v Kábulu." "Spojené království vysílá 600 vojáků, aby zabezpečili evakuaci lidí z Kábulu." "Norsko zavírá své velvyslanectví v Kábulu." To je litanie ústupu Západu.
"Prosím Vás neuznávejte Tálibán," zapřísahala světové lídry se slzami v očích afghánská novinářka Lailuma Sadid na tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardern má jiné priority – "apelovala" na Tálibán aby "respektoval lidská práva". "Pomůžeme Tálibánu a on zvelebí Afghánistán," prohlásil charismatický lídr německé strany Die Linke Gregor Gysi." "Proč nemůžeme naši nabídku pomoci Tálibánu podmínit požadavky ohledně afghánských žen?"
Zvláštní fond pro tři miliony dívek vyhozených ze škol? Afghánské feministky spoléhaly na solidaritu svých německých kolegyň. Ale němečtí Zelení jsou zřejmě příliš zaneprázdněni vymazáváním politiků z oficiálních fotografií za účelem vlastní feministické propagandy. Dobře, a co taková švédská armáda? Ta byla zaneprázdněna máváním duhovou vlajkou LGBT. Dobře, a co australská armáda? Ta bojuje prostřednictvím Fotoshopu, a maže válečný kříž z oficiálních fotek svého nejvíce vyznamenaného vojáka. Tálibán z nich má asi radost. Vyhlásil přece otevřeně válku "křižákům". Americká armáda se ve West Pointu zatím zabývá výukou "kritické rasové teorie". Na západní frontě klid....
"Ukažte nám, že jste se změnili," říkají západní země Tálibánu. Tálibán se ale vůbec nezměnil. Tálibán nyní ve školách ruší výuku ve smíšených třídách, které považuje za "zdroj všeho zla". Deník Washington Post informoval, že z afghánských kaváren zmizela hudba. Deník New York Times zjistil, že Afghánský hudební institut bude po letech, kdy se v něm vzdělávaly ženy, zrušen. Z obchodů hlavního města tváře žen už zmizely. Afghánský novinář v Kábulu řekl časopisu Outlook, že Tálibán pronikl i do posiloven: "Neukazujte své svaly, zakryjte své tělo a nechte si narůst plnovous...." Obětmi Islámského emirátu Afghánistán se již stali i novináři.
Rodinný příslušník novináře státní německé rozhlasové stanice Deutsche Welle byl zavražděn a strašnému teroru čelí v Afghánistánu i křesťané. Křesťanská satelitní televize SAT-7 informovala: "Doslechli jsme se ze spolehlivých zdrojů, že bojovníci Tálibánu kontrolují mobilní telefony, a když v nich najdou staženou Bibli, tak majitele mobilu okamžitě zavraždí." Tálibán pronásleduje také Američany. Zpravodajské a bezpečnostní služby se nyní obávají zopakování scénáře, který proběhl v Íránu v roce 1979, kdy byli američtí diplomaté drženi jako rukojmí.
"Tálibáne, svět tě pozoruje," varovala Tálibán veřejně neohrožená bojovnice Nancy Pelosi, když ministerstvo zahraničí USA oficiálně požádalo Tálibán, aby zformoval "inkluzivní vládu", jako kdyby mluvila o "bezpečném prostoru" v jednom z těch šílených amerických kampusů.
Představitel evropské zahraniční politiky Josep Borrell přišel po pádu Kábulu s jiným nápadem: poté, co se vláda afghánské jednoty ukázala jako neživotaschopná, vyzval Borrell Tálibán k "dialogu".
Bývalý řecký ministr zahraničí Janis Varufakis ve stejnou dobu americkou porážku oslavoval:
"Tento den byli navždy poraženi imperialističtí liberální neoconi, DiEM25 soucítí s ženami v Afghánistánu. Naše solidarita asi pro ně málo znamená, ale je to to jediné, co jim zatím můžeme nabídnout. Držte se, sestry!" (Poznámka překladatele: DiEM25 je panevropské pokrokové hnutí, které se snaží demokratizovat Evropu dřív, než se rozpadne. Jeho program se jmenuje Green New Deal pro Evropu.)
Mluvčí německého ministerstva obrany mluvil o odpovědnosti Německa dostat své afghánské spolupracovníky z Kábulu: "My jsme je nenutili s námi spolupracovat." To je vrchol morálního úpadku. Nejupřímnější byl bývalý britský velvyslanec v Kábulu Nick Kay, který v rozhovoru s BBC přiznal: "Z ostudy jsme si ušili kabát."
Zatímco dobytí Kábulu bude pro radikální islám po celém světě velkým povzbuzením, tak v takzvaném "svobodném světě" přetrvává silná pachuť zrady. Jak řekl jeden velitel Tálibánu minulý týden televizní stanici CNN: "Jednoho dne mudžahedíni zvítězí a právo šaría ovládne nejen Afghánistán, ale celý svět."
Jen počkejte Zápaďáci, ještě budete koukat!
Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.
