Generál Savin: Kontakty s mimozemšťany

Dmitrij Sokolov: „Je pravdou, že se vám i vašim kolegům podařilo získat reálné důkazy existence mimozemských civilizací?“
Generál Alexej Jurjevič Savin: „I když je to podivné, je to tak. Začalo to tím, že v polovině devadesátých let skupina ufologů napsala dopis Michailu Gorbačovovi s tím, že v určitý den je očekáván přílet mimozemských hostů. Jejich setkání s představiteli naší země mělo proběhnout v oblasti města Zarafšan v Uzbekistánu. Příkaz zorganizovat takové setkání dostalo ministerstvo obrany. Po nevelkých přípravách naše komise odletěla na místo určení a přijala veškerá nutná opatření. Nicméně kontakt se nekonal a my jsme se okamžitě vrátili zpět do Moskvy.

Mezi tím jsme v průběhu příprav a očekávání zformulovali řadu zajímavých hypotéz a začali je rozvíjet okamžitě po příletu na místo. Výzkumníci v průběhu jednoho experimentu posadili do speciálního křesla důstojníka, který zde vystupoval jako recipient a poté, co se naladil na potřebnou vlnovou délku, se jim najednou podařilo zaznamenat nějaké informace.

Svým obsahem se zcela lišily od okruhu zkoumaných otázek. Nejdříve jsme si mysleli, že je to chyba příjemce. Ale když do křesla posadili jiného důstojníka a vytvořili odpovídající podmínky, opět přišly informace nečekaného obsahu… Ve sdělení nás kdosi vyzýval k myšlenkovému kontaktu a udal několik čísel, které, jak jsme pochopili, byly hesly.

Všechno bylo zaznamenáváno video i audiotechnikou a v průběhu následujících čtrnácti až šestnácti hodin jsme vše bez odpočinku analyzovali. Následující den jsme zopakovali sérii pokusů a znovu se spojili s neznámým kontaktem. Bylo jasné, že skutečně vedeme s někým dialog, který se stával každou minutou čím dál tím víc smysluplnějším.“

Pravidla komunikace s cizinci
„Co vám tedy sdělili tito zvláštní spolubesedníci?“
„Dali nám kódy pro komunikaci s různými „kosmickými abonenty“. Byla to celá řada alfanumerických kombinaci. Těchto kódů jsme získali asi tři sta. Kromě toho nám byly sděleny koordináty míst, kde se v Moskvě a okolí nacházely lodě mimozemšťanů. Přitom do kontaktu s námi nevstoupila pouze jedna civilizace, ale celé společenstvo představitelů různých světů, kteří velmi dobře chápali jeden druhého a kteří měli nějaké shodné plány.“

„Byli vaši spolupracovníci v okamžicích kontaktů s mimozemšťany ve změněných stavech vědomí?“
„V klasickém smyslu slova ne. Měli jsme k dispozici kódy a určitou zkušenost s prací v režimu aktivizace podvědomí. Vše probíhalo pod dokonalou sebekontrolou. K reálnému kontaktu s nimi také došlo, ale jenom díky naší prosbě. Je pravdou, že naše skupina začala pracovat poté, co vstoupila do skutečného fyzického kontaktu. Tehdy se před námi objevila skupina neznámých bytostí, které byly velmi podobné lidem, u nichž ale byly zřetelné známky mimozemského původu. Kontakt trval několik hodin. Víc mluvili oni a zasvěcovali nás do pravidel komunikace. My jsme ve své podstatě jenom kladli otázky a snažili se komentovat jejich sdělení.

Z jejich strany byla celá procedura kontaktu velmi korektní. Je pravdou, že jsme zvláštní zájem o nás nepocítili. Pravděpodobně i tak už o nás všechno věděli. Dokonce víc, než jsme předpokládali… Pro komunikaci na fyzické úrovni na moji radu vybrali čtyři lidi z naší skupiny. Ostatní zůstali v aktivním telepatickém kontaktu. K nim na loď byly pozvány dvě ženy z naší skupiny. Rozhodli se, že ostatní účastníci včetně mě zůstanou v nevědomosti. Je pravdou, že jsme při telepatických kontaktech v místech, kde stály jejich lodě, zažívali taktilní (hmatové, pozn. překl.) pocity v našich tělech a takové téměř virtuální procházky probíhaly docela často… Jeden den takové práce byl vysílán i v televizi na Prvním kanálu v pořadu Bílá vrána.“

„Podařilo se vám získat od nich nějaké užitečné technologie nebo informaci o tom, jak správně by se měla rozvíjet naše civilizace?“
„S tou prací jsme začali a hned získali první výsledky… Ale události, spojení s rozpadem Sovětského svazu převedly naši skupinu na jiná témata. Výzkum problému UFO jsme zmrazili a jenom když jsme výjimečně měli volný čas, tak jsme praktikovali naši metodu navazování kontaktu.“

Jak tedy ale vypadají?
Všichni bychom chtěli znát detaily, jak vypadá zevnějšek cizinců, sociální zřízení jejich civilizace, místo, kde žijí, popis planety, odkud „hosté“ přiletěli na Zemi… Proto jsme následující část otázek probrali s jednou pracovnicí kontaktní skupiny. Ta byla bezprostředně v kontaktu s „hosty“ na úrovni obvyklé reality.

„Řekněte nám, co jste cítila při kontaktu s představiteli mimozemské civilizace?“
„Byl to pocit něčeho neobyčejného, historický důležitého a odpovědného. Nicméně my už jsme byli tak naučeni řešit neobvyklé úkoly, že když jsme se střetli s novými jevy, tedy těmi, které vycházely za rámec obvyklé fantazie, přistupovali jsme k nim jako k práci, kterou je třeba dobře odvést.“

„Jak vypadali vaši spolubesedníci?“
„Jejich vzhled byl skoro obyčejný, stejný jako u pozemšťanů. Byli středně vysocí, měli pevné tělo, byli přívětiví… Prozradila je jenom o něco pomalejší řeč, telepatická komunikace mezi sebou (to jsme pochopili okamžitě), schopnost číst naše myšlenky, předčili nás ve formování otázek a následných odpovědí. Ale i v jejich zevnějšku bylo něco příliš pravidelného, příliš symetrického a ideálního. „Transformeři“, pomysleli jsme si. To nás ale nelekalo a neznepokojovalo. Přátelský tón, příjemné zabarvení jejich hlasů, dobré chování a bystré žerty činily tato setkání přátelskými a otevřenými. Je škoda, že jsme je nepřemluvili k tomu, abychom se společně vyfotili…“

 „Odkud sem přiletěli?“
„Na to jsme se neptali. Sezení telepatické komunikace nám přinesly informace o mnoha civilizacích. Ale tehdy jsme se snažili lépe se s nimi seznámit, vše si dobře prohlédnout a ukázat se při rozhovoru v tom lepším světle. Nejvíc jsme ale chtěli upřesnit kódy komunikace a získat souhlas z jejich strany k dalším kontaktům.“

„Viděli jste jejich loď?“
„Tu jsme neviděli, protože kontakt probíhal na neutrálním území. Bylo to blízko stanice metra Ťoplyj Stan ve čtyři ráno. Později se nám podařilo navštívit jejich lodě ve vědomém stavu (jednou) i v éterické podobě, pomocí taktilních pocitů. Právě jeden takový kontakt v roce 1991 natáčeli i kameramani Prvního kanálu.“

 „Proč mimozemšťané oficiálně nevstoupí do kontaktu se zástupci lidstva, například s vedením OSN?“
„Mají proto své důvody. To oni ve vztahu k nám projevili iniciativu. To oni nás „pozvali“. Ale úředníky OSN nepotřebují. Co nového a užitečného mohou získat naši „mimozemští bratři“ od oficiálních představitelů? Opravdu si myslíte, že jsou pro ně zajímavé všelijaké smlouvy o plánech, summity atd.?

My jsme pro ně jenom děti, které za několik milionů let své existence nevyřešily ani jeden duchovně etický problém. Nejenom, že jsme neodstranili války, ale změnili jsme je v prostředek masového ničení sebe sama kvůli malé skupině mocných tohoto světa. A co jsme udělali s přírodou, která nás živí? Upřímně řečeno, styděli jsme se, když jsme kladli cizincům své otázky o morálce, výchově, o zemědělství atd. a nechtěně jsme jejich odpovědi porovnávali s naší tak zvanou civilizaci!“

„K čemu jim tedy je kontakt s pozemšťany?“
„Jsou výzkumníky dynamiky našeho rozvoje. Co se týká práce se skupinou, neznamená to, že vstoupili do kontaktu s lidmi na Zemi. Má se za to, že nám dali šanci a podle výsledků buď rozšíří své kontakty, nebo je zcela přeruší.“

zdroj:https://www.suenee.cz/general-savin-kontakty-s-mimozemstany/