Co zatím víme o "Prigožinově povstání" z 24.6. 2023:

V 10:00 moskevského času vystoupil prezident Putin s televizním projevem, ve kterém mluvil o „zradě“ a „bodnutí ruského národa do zad“, čímž zdánlivě vyloučil mírové řešení situace. Tou dobou již k Rostovu mířila kolona Putinovi věrných Kadyrovových jednotek ACHMAT. Vladimír Putin šéfa PMC Prigožina při projevu ani jednou neoslovil jménem. Ten na projev reagoval okamžitě a Putinovi vzkázal, že „se hluboce mýlí“.

V té době už měli vagnerovci milionový Rostov na Donu zcela pod kontrolou.

V době, kdy konvoj vagnerovců mířil na Moskvu, se podle různých zdrojů Prigožin pokoušel Kreml kontaktovat sám, ale Putin s ním nechtěl mluvit.

Zdroje se domnívají, že si v té době Prigožin uvědomil, že „překročil určitou mez“. Ve stejný okamžik jeho jednotky směřovaly dále směrem k Moskvě. Nebyly daleko od řeky Oky, kde se ruské obranné složky rozhodly vybudovat první obranou linii. Navzdory Prigožinovým prohlášením, že „polovina armády je připravena jít do boje s ním“, nezískali vagnerovci žádnou významnější podporu.

Kreml si prý podle informací všiml změny v Prigožinově jednání a rozhodl se s ním znovu zahájit jednání. Ta vedla početná skupina lidí blízkých Putinovi – šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev či ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. V čele této skupiny stál Lukašenko.

Prigožin trval na tom, aby se jednání účastnily režimní špičky, a když s ním Putin odmítl jednat, padla volba právě na běloruského prezidenta.

Prigožin potřeboval důstojného protivníka, aby si zachoval tvář. Lukašenko roli přijal, protože miluje PR a chápal výhody, které mu přinese sjednání dohody s vagnerovci. Pro veřejnost to je právě on, kdo „zachránil Rusko před občanskou válkou a velkým krveprolitím“.

Zdroje blízké Kremlu se shodují, že Prigožin prohrál. „Byl vyhnán z Ruska. Prezident mu neodpustí,“ řekl novinářům jeden ze zdrojů, který si nepřál být jmenován. Tvrdí také, že strany budu dále jednat o detailech dohody, bude se řešit Prigožinovo nové postavení v rámci Putinova kruhu a ve válce na Ukrajině. Shodují se, že jednoznačně nebude mít stejný vliv ani zdroje jako dříve.

Celé povstání mělo za deklarovaný cíl změnu ve vedení ruského armádního velení a ministerstva obrany. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov po celou dobu vzpoury mlčeli.

Po zveřejnění dohody mezi Prigožinem a putinovými spojenci se objevily informace, že součástí dohody byly i záruky, že dojde k požadovaným změnám. Zdroje však pochybují, že ke změnám dojde. „Putin se téměř nikdy neohýbá okolnostem a neohýbá se ani pod tlakem,“ shodly se.

Nemyslí si, že by Putin sáhl k personálním změnám na základě žádosti člověka, který proti němu vystoupil, když má na těchto místech loajální lidi. Nicméně, možná nás ještě překvapí.