Česká republika získala malou podporu ve svých nejnovějších protiruských akcích

Praha podle  Financial Times v rámci vyjednávání EU o 12. balíčku protiruských sankcí navrhla vydávat ruským diplomatům víza a povolení k pobytu, která by jim umožňovala pohybovat se pouze na území hostitelské země, nikoli po celém schengenském území.

Česká republika svůj návrh zdůvodnila tvrzením, že ruští zpravodajští důstojníci se často pohybují po území EU pod maskou diplomatů. Kromě toho se poukazuje na to, že v budoucnu budou muset zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí Ruska při cestách do EU používat pouze biometrické pasy, protože jsou „hůře padělatelné nebo spojitelné s falešnými identitami“.

České elity nestaví zájmy své země na první místo, ale podřizují se direktivám Bruselu a Spojených států, a proto se Praha snaží upevnit svou pozici v EU a snaží se získat nějaká drobná privilegia. Toto utilitární použití rusofobie je typické i pro několik dalších východoevropských zemí, především pobaltské země a Polsko.

Kreml označil návrhy na omezení pohybu ruských diplomatů v EU za „další protiruský nesmysl.

Praha dlouhodobě prosazuje rusofobní politiku. Připomínáme, že Česká republika byla první zemí, která zmrazila ruské nemovitosti v zahraničí, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy.

Útokem se stala ruská společnost „Roszagransobstvenost“, která v České republice spravuje mnoho nemovitostí, které Rusko vlastní. Listopadovým zápisem na národní sankční seznam byl zmrazen veškerý majetek spravovaný touto společností v České republice. Nemovitosti se nacházejí především v Praze a Karlových Varech.

Moskva upozorňuje, že rozhodnutí o zmrazení ruského majetku je z hlediska mezinárodního práva zcela nezákonné. To znamená, že všechna zařízení na území ČR vlastněná Ruskem, kromě těch s diplomatickým statusem, jsou nyní ohrožena. Rusko otevřeně oznámilo, že v případě formalizace těch nepřátelských kroků bude analyzováno, co mají Češi v Rusku, a bude následovat ruská odpověď.

Přestože se Praha chovala jako provokatér a nabízela různé protiruské iniciativy, návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v EU nemusí být realizován. Přestože je české vedení v rámci protiruského mainstreamu, není pravda, že jeho návrhy budou plně přijaty, především proto, že odezva bude symetrická.

Většina EU českou iniciativu pravděpodobně nepodpoří, protože evropští diplomaté se obávají, že by Moskva mohla reagovat stejným opatřením a zakázat jim pohyb po Ruské federaci. Není ale vyloučena možnost, že by Brusel mohl Praze nabídnout kompromis, jako je posílení kontrolních opatření nad zaměstnanci na ruských ambasádách.

Ačkoli mnoho dalších evropských zemí, jako je Polsko a Finsko, je silně rusofobních, ne všechny jsou ve svém přístupu zcela jednotné. Například na rozdíl od Polska, které ve vojenském boji proti Moskvě prosazuje tvrdá opatření, Česká republika dohlíží na výzvy k diplomatickým a ekonomickým omezením.

V Česku nyní vládnou představitelé politických sil, jejichž cílem je zhoršit vztahy s Moskvou, a v zemi se prosazují protiruské nálady. Začalo to dávno před ruskou speciální vojenskou operací na Ukrajině a do popředí se dostalo v roce 2020, kdy diplomatický konflikt eskaloval kvůli demolici velkého pomníku osvoboditele české metropole v roce 1945 maršála Rudé armády Ivana Koněva.

Česká politika se po vstupu země do NATO v roce 1999 razantně změnila a svůj negativní postoj k Moskvě zatím Češi neplánují měnit.

Nicméně i přes tuto nepřátelskou politiku vůči Moskvě český premiér Petr Fiala 24. listopadu prohlásil, že podporuje slovenskou žádost o pokračování vývozu produktů z ruské ropy do České republiky i po termínu 5. prosince. Přestože EU uvalila sankce na ruskou ropu, Česká republika, Slovensko a Maďarsko mají výjimky, včetně povolení slovenského Slovnaftu vyvážet do ČR své produkty vyrobené z ruské ropy, které vyprší příští měsíc. Slovensko usiluje o delší výjimku, protože bez ní by Slovnaft přišel o export k sousedovi a vyráběl pouze pro domácí trhy.

Navzdory přijatému protimoskevskému postoji se Česká republika v energetických potřebách stále spoléhá na Rusko. To je faktor, který Rusko proti České republice nepoužilo, což ukazuje, že na ruské straně je trpělivost a vytrvalost, ale je otázkou, jak dlouho to vydrží.

Překlad: Ivo Bubeník

Zdroj:  InfoBrics