PARADOXY ČESKÉHO A LUŽICKOSRBSKÉHO PŘECHYLOVÁNÍ

Odpůrci této praxe argumentují tím, že je to komolení jména, že tak se ženy nejmenují, že žena není mužův majetek atp. Zastánci této praxe argumentují tím, že čeština je flektivní jazyk, který si přechylování vyvinul jako praktickou pomůcku, aby se mu ve složitém pádovém systému snáz rozlišovalo, kdy je řeč o muži a kdy o ženě. (Stejnou pomůcku používají všechny západní slovanské jazyky, byť polština už od ní u neadjektivních příjmení úředně skutečně upustila – přechyluje se Kowalski/Kowalska, ale nikoli Nowak, Malinowicz aj.; v médiích se však přechylování také v těchto případech pořád objevuje.)

Jazykovědně lze říct, že "přechýlení je vytvoření ženské podoby jména z mužské. Varianta ženského příjmení bez "-ová" je technicky vzato přechýlená rovněž, pouze bez slovotvorného formantu "-ová". Příjmení typu Novák (mužské) a Novák (ženské) jsou odlišná podstatná jména. První má mužský rod a skloňuje se (Novák, bez Nováka atd.), druhé má ženský rod a je nesklonné (Novák, bez Novák atd.). Právě v tomto smyslu je přechylování integrální součástí systému češtiny (jak píšou kritici variant bez "ová")." (Jan Chromý, ředitel Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK)

Možná jste zaznamenali dva dny starou zprávu uvádějící, že "Ženy v Česku si zřejmě budou moci zvolit nepřechýlenou formu svého příjmení bez omezujících podmínek. Sněmovní výbor pro veřejnou správu to doporučil upravit v novele zákona o matrikách navzdory odmítavému postoji vlády." (Formulace Deníku N ze 14. 5. 2020.) – Dodejme k ní, že těm, které a kteří se radují ze sněmovního doporučení a z příslibu nově nabyté svobody, se sluší poblahopřát. Svoboda je hodnota nejcennější a mít ji i v tak intimní věci, jako je tvar vlastního jména, je důležité.

Stejně tak je však třeba vnímat, že svět, dokonce i evropský, je paradoxní místo a že ideál svobody může i v nedalekých kulturách vypadat různě, vlastně protichůdně. A tak zatímco čeští mluvčí, zřejmě především ženy, se radují, že zanedlouho si možná budou smět napsat bez obstrukcí do dokladů nepřechýlenou variantu svého jména, lužickosrbští mluvčí, rovnocenně muži i ženy, usilují o opak: aby si do dokladů, kam zatím smějí psát pouze německou variantu svého jména, což pro ženy znamená pouze tu nepřechýlenou, směli svobodně psát lužickosrbskou podobu svého jména. Ta má u ženských příjmení dokonce dvě varianty, jelikož lužická srbština odlišuje koncovku pro ženy neprovdané (-ec/-ic/-yc) a provdané (-owa/-yna/-ina). (A řada žen na tom dělení trvá.)

Zatím se tuto změnu v Německu, té liberální výspě, prosadit nepovedlo, ale snad se to podaří. Večerník Serbske Nowiny ve své zatím poslední zprávě na toto téma z 20. dubna 2020 uvádí, že "Už několik let se pokoušejí zástupci menšin přesvědčit zodpovědné politiky, že zákon o změně jména příslušníků národnostních menšin (Minderheitennamens­änderungsgesetz) by měl být uzpůsoben stavu věcí. A ty se teď konečně začaly hýbat. [...] Společná pracovní skupina spolkových ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany předložila minulý čtvrtek první návrhy na novou úpravu tohoto zákona. [...] Ty například zahrnují omezení muset se úředně domlouvat na specifickém příjmení. Pro Lužické Srby to konkrétně znamená, že by v budoucnu "mohli způsobem odpovídajícím jejich tradicím užívat ženskou verzi jejich příjmení", uvádí se v tiskové zprávě berlínského sekretariátu pro menšiny. Spolková vláda tak splní letitý požadavek Domowiny smět užívat ženskou formu lužickosrbských příjmení. [...] Tisková zpráva menšinového sekretariátu dále uvádí, že spolková vláda chce o reformě zákona rozhodnout v příští legislativní periodě." (Článek nazvaný Postup w naležnosći zwjeselacy neboli Potěšující vývoj událostí.)

Pro úroveň tuzemské debaty o přechylování taková lužickosrbská snaha může vypadat jako nepochopitelný anachronismus, třebaže je to úsilí mít stejnou svobodu, jakou chceme mít tady. Ostatně rovněž v Německu může jít o téma výsostně politické, jak upozornil před třemi roky před spolkovými volbami Tomáš Koloc v Kulturních novinách: "Německý spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière [...] nabízí před nadcházejícími parlamentními volbami ve spolkové zemi Sasko legalizaci lužickosrbských příjmení jako jeden z úhelných bodů svého lokálního volebního programu."

A tak doufáme, že odpůrci českého přechylování se přikloní na stranu lužickosrbského přechylování a stanou se jeho zastánci, až půjde mediálně do tuhého a v tuzemsku se debata o něm rozjede. Měli by, chtějí-li zůstat konzistentní. Vlastně už se na to těšíme a předem za tu podporu děkujeme.