Psychologický profil vůdce Kremlu

Za války k držitelům tajné zprávy o psychologii Adolfa Hitlera patřili úřadující prezident Franklin Delano Roosevelt /1882 – 1945/ a nejvyšší američtí armádní stratégové. Do jaké míry byl v praxi vojensky využit, bych já mohl samozřejmě pouze diletantsky spekulovat, proto zmínku o Hitlerově psychologickém profilu tímto končím. Není překvapivé, že nejvyšší velení americké armády, od roku 1943 sídlící v proslulém Pentagonu, služeb špičkových psychologů používá pro své potřeby i po druhé světové válce. Americký deník USA Today vloni zveřejnil informace, které se záhy objevily i na internetu, o odtajněném psychologickém profilu nejvyššího současného představitele Ruské federace, Vladimíra Putina /1952/, vypracovaný americkými psychology pro Pentagon. Na základě vizuálních a zvukových záznamů, jejichž dnešní technická kvalita a množství přirozeně vysoko překračují materiály, kterými disponovali autoři psychologického profilu Adolfa Hitlera, podle současných amerických psychologů současný ruský prezident vykazuje symptomy takzvaného „Aspergerova syndromu“. Jde o formu autismu, která postiženého nutí k potřebě "maximální kontroly" nad situacemi, které jej zneklidňují.

To se pak odráží na jeho chování a rozhodování. Zpráva, kterou Pentagon obdržel již v roce 2008, k uvedené diagnóze realisticky dodává, že  hypotézu o Putinově postižení nelze 100% potvrdit bez tomografického vyšetření jeho mozku. Nicméně armádní experti na základě Putinových výrazů, mimiky a řeči těla dospěli k závěru, že vývoj Putinova nervového systému byl v dětství velmi pravděpodobně nevratně narušen. Proto současný nejvyšší ruský státník má nepřehlédnutelné projevy jisté fyzické nevyváženosti a nejistoty ve vztazích s lidmi ve svém okolí. Podle zprávy také Putinův charakteristický upřený pohled může být symptomem neurologické vady a neschopnosti adekvátně čelit vnějším podnětům. Ruský vůdce rovněž vykazuje jistou "přecitlivělost", "silnou závislost na boji", "chladné reakce" a působí "vystrašeným dojmem", namísto adekvátnějšího sociálního chování. Snad i zavilí odpůrci USA a amerických státních představitelů, kteří sympatizují s bývalým komunistou a vysokým důstojníkem sovětské tajné policie, který dnes stojí v čele opět imperiálního Ruska, uznají, že se zmíněnými charakteristikami Putinových vnějších projevů výrazně kontrastuje nenucená elegance, uvolněné pohyby a přátelský způsob komunikace jeho nejautoritativnějšího protějšku – amerického prezidenta Baracka Obamy /1961/.

Poznámka autora: K Obamově přirozené nenucenosti možná také přispívá jeho nesporně hodnotnější právnické vzdělání získané absolvováním respektovaných amerických univerzit oproti Putinově odborné kvalifikaci nabyté na sovětské akademii tajné policie. Spoluautorka zprávy - příslušnice vojenské školy americké námořní pěchoty tvrdí, že vážné problémy v chování přirozeně také ovlivňují veškeré rozhodování ruského prezidenta. Samotný Pentagon však význam zveřejněného materiálu o ruském prezidentovi bagatelizuje. Tvrdí, že dokument se nikdy nedostal na stůl ministra obrany ani jiných vysoce postavených činitelů. Toto tvrzení je však jistě na místě brát s rezervou, protože tvrdit opak, by bylo nejen nediplomatické, ale kontraproduktivní ze všech ostatních politických i vojenských hledisek. Ještě několik poznámek k Putinově pravděpodobné psychické poruše, potřebných z hlediska objektivity. Aspergerův syndrom patří mezi poruchy autistického spektra.

Vyznačuje se především potížemi v komunikaci a sociálního chování, které jsou v rozporu s jinak celkově dobrým až někdy nadprůměrným intelektem a dobrými řečovými schopnostmi. Pasivní slovní zásoba postižených bývá bohatá, vývoj řeči není opožděn. Postižení Aspergerovým syndromem mají problémy s navazováním přiměřených vztahů s druhými lidmi. Mají problémy v porozumění základním pravidlům sociální interakce. Jinými slovy, mají potíže v tom, jak mohou druhým lidem dát vhodným způsobem najevo, že je konverzace s nimi zajímá či naopak, kdy mohou vstoupit do konverzace druhých lidí, jak naslouchat druhým lidem a jak vhodně reagovat v různých situacích s využitím řeči těla. Jejich komunikační dovednosti jsou slabé a následkem toho se pak raději interakci s druhými lidmi vyhýbají nebo se chovají neadekvátním způsobem. Mají problémy s porozuměním humoru a ironii. Obtížně chápou mimoslovní komunikaci. Mimika i gesta bývají u postižených omezené. Někdy mohou negativně reagovat na změny, mohou lpět na rituálech či nutkavě vykonávat určité činnosti.

Cítí se bezpečněji a jistěji pokud má vše stereotypní denní režim a řád. Tento fakt ale způsobuje, že se snižuje schopnost postižených reagovat flexibilně v nečekaných situacích. Mezi odborníky probíhá diskuze, jestli existuje rozdíl mezi Aspergerovým syndromem a plně rozvinutým autismem. Shodují se v tom, že  nejde o mírnější formu autismu. Asperger má svá specifika i problémy, které mohou být stejně závažné jako při autismu i když kvalitativně odlišné od ostatních poruch autistického spektra. Porucha přisuzovaná ruskému prezidentovi je pojmenována podle rakouského psychiatra Hanse Aspergera /1906 – 1980/. Asperger si u svých dětských pacientů všiml problémů v sociálním kontaktu, zvláštností v řeči, omezených zájmů a motorické neobratnosti. Domníval se, že se jedná o poruchu osobnosti a nazval ji „autistická psychopatie“. Tento termín byl v roce 1984 nahrazen termínem „Aspergerův syndrom“. O jeho používání se zasloužila britská lékařka Lorna Wing, která zpopularizovala práce Hanse Aspergera. Mezi odborníky dosud neskončila diskuze o Aspergerově syndromu a schizoidní poruchou v dětství.

Schizoidní porucha se projevuje přecitlivělostí, nedostatkem empatie, někdy se vyskytují i paranoidní myšlenky a zvláštní zájmy. Pro schizoidní poruchu je typické magické a bizarní myšlení, zvláštní zájmy, paranoidní představy, sociální stažení, obřadní řeč, somatosenzorické iluze a psychotické epizody s halucinacemi a bludy. Stejné symptomy se mohou objevit i při Aspergerově syndromu, hranice mezi těmito poruchami je nejasná. Někteří autoři se domnívají, že jde ve skutečnosti o jednu poruchu. Aspergerův syndrom je často v dospělém věku nesprávně diagnostikován jako schizotypní porucha, schizoidní porucha osobnosti, paranoidní porucha osobnosti, atypická deprese, hraniční porucha a dokonce někdy jako schizofrenie. Při Aspergerově syndromu se běžně objevují všechny příznaky typické pro schizofrenii kromě nevědomé manipulace a strachu z opuštění. K záměně se schizofrenií dochází kvůli shodné sociální uzavřenosti, zvláštnímu, zabíhavému nebo hyperrealistickému myšlení, neobvyklým zálibám a paranoidním myšlenkách, se kterými se u lidí s Aspergerovým syndromem setkáváme.

Shrnutí: Když pomineme, že současný ruský prezident rozpoutal válečný konflikt v Evropě, na sousední Ukrajině a že pro nás rozhodně nejde o „legraci“ i když jsme před ruskou vojenskou agresí bezpečně zaštítěni obrannou aliancí NATO, bude z hlediska nezúčastněných pozorovatelů – zájemců o patopsychologii, jistě zajímavé, jak se budou vyvíjet právě zahájená jednání představitelů Západu – Angely Merkelové, francouzského prezidenta a ministra zahraničí USA se současným vůdcem Kremlu