Lze srovnávat zrůdnost komunizmu s nacizmem? (5/5)

/x/ Poznámka autora: Reagenovo záslužné státnické dílo úspěšně dovršil jeho nástupce, hrdina druhé světové války, někdejší nejmladší bojový pilot námořních sil Spojených států - 41. prezident USA, George Herbert Walker Bush /1924/, zastávající prezidentský úřad v létech 1989 - 1993. George Bush senior podepsal s Michaelem Gorbačovem odzbrojovací smlouvu mezi USA a SSSR, kterou bylo ukončeno nešťastné období "studené války" mezi Východem a Západem.

Komunisté v Kremlu byli proto nuceni své senilní státní dogmatické přestavitele a hlasatele "studené války" - generální tajemníky komunistické strany Sovětského svazu, nahradit inteligentním, relativně mladým nejvyšším komunistickým a státním představitelem, který skoncuje se sovětským štvaním proti Západu a uvolní tuhou totalitní disciplínu panující v Sovětském svazu a jím ovládaných státech tzv. "tábora míru a socializmu".

Nejvyšším sovětským státním představitelem se v roce 1985 stal nedogmatický komunista Michail Sergejevič Gorbačov /1931/. Měl za úkol "bez ztráty kytičky" přesvědčit svět o proklamované "historické nadvládě socializmu nad kapitalizmem", bez podvodů a lží. Gorbačov vyhlásil v SSSR tzv. "glasnosť" a "perestrojku", tedy "pravdomluvnost" a "přestavbu". Pouhé ukončení tuhé komunistické cenzury a nahrazování totalitní dogmatické ideologie pravdou a "zdravým rozumem", překvapivě vyvolalo komunisty neočekávaný efekt. "Nepřemožitelný socialistický mírový tábor v čele se Sovětským svazem", se během jediného roku sesypal jako "domeček z karet".

Díky zmíněnému americkému čtyřicátému nejvyššímu státnímu představiteli "prohnilého kapitalismu" a jeho nástupcům, už 23 let u nás nemáme komunistickou totalitu. Važme si toho! Někdejší ctitelé totality, kterých je mezi námi stále nezanedbatelný počet, se překabátili a buď sami, nebo jejich potomci využívají nově nabytých demokratických možností k zaujímání mocenských pozic a ke svému nemravnému osobnímu zvýhodňování, nyní oproti totalitě spočívajícím zejména v nemravném obohacování z okrádání státu a z jiných druhů podvodů, zejména z korupčního jednání.

Méně praktičtí ctitelé komunistické totality, či jejich potomci, ze své pokřivené charakterové podstaty aspoň touží svobodomyslně jednajícím spoluobčanům ztrpčovat život. Třeba aspoň v některých médiích a na internetu. Nepokládejme ale komunizmem okouzlené prosťáčky, nebo oblouzněné pomatence, za své nepřátele, pokud nás neokrádají a dodržují zákony. Berme je s klidem, nadhledem a humorem.

Budoucnost našich příštích generací je zcela jistě v demokracii, ne v návratu k totalitě. Nacisté své tragikomické působení v Evropě ukončili v důsledku drtivé porážky ve druhé světové válce, kterou sami vyvolali, v květnu 1945.

Obdobně krutí a zároveň směšní komunisté, v Sovětském svazu a v Evropě, včetně našich českých a slovenských ctitelů Marxova a Leninova učení,  skončili na smetišti dějin v závěru osmdesátých let minulého století, v našem státě to nastalo 17. listopadu 1989. Je pouze na nás, aby skoncování se zločinným komunizmem zůstalo nezvratné. Je to naše povinnost vůči našim budoucí generacím.

Prameny: 1) Hannah Arendtová: Původ totalitarizmu; 2) Allan Bulock: Hitler a Stalin - Paralelní životopisy; 3) H. B. Jovanovich: Let Mstitele /George Bush ve válce/, ÁKA Praha, 1991; 4) cs wikipedie.