Česká justice a Svobodné fórum daleko za okrajem…. Husákova režimu!

Nejpozději s tímto rozsudkem přestala svoboda projevu v České republice existovat. Svoboda projevu totiž buď je, nebo není. Je-li omezena zákonem, pak prostě není a nemá smysl se o ní zmiňovat v Listině základních práv a svobod. Omezování této svobody je jedním z nejvýraznějších znaků represivních režimů. Tvrdí-li o sobě nějaká společnost, že je svobodná, pak by žádný „verbální zločin“ neměl existovat. Nebo by se ona hanobení, výzvy k násilí, zpochybňování apod. měla posuzovat jako přestupek proti občanskému soužití - jako je třeba rušení nočního klidu. Jenže to by pak parazitní (protože doživotně vysokopříjmová) justice ani Johana Hovorková neměly „práci při potírání extremismu“. Hovorková si pravděpodobně ani neuvědomuje, jak moc její karatelské články připomínají odsuzující rezoluce pracujících z doby politických procesů v 50. letech.

Slavný český botanik Josef Velenovský (1858-1949) ve své knize „Obrázky“ napsal: „Bůh stvořil židy jako metlu na zlenivělé a odrodilé národy“. Velenovský, který zažil Rakousko-Uhersko, první republiku i Gottwalda, se naštěstí nedožil doby, kdy každé nepochválení metly znamená vězení. Prostřednictvím příslušných orgánů a Johany Hovorkové metla teď seřezala Adama Bartoše a už koncem května jej požene k dalšímu přelíčení za obdobné „delikty“.

Autor tohoto textu byl za Husákova režimu rovněž odsouzen za lesní verbální zločin, a sice za zpívání parodie na Českou mši vánoční „hrubě hanobící čelné představitele ČSSR a SSSR“. Onen zločin se totiž tehdy stal mj. v lese mezi Rožďalovicemi a Městcem Králové, jak vypověděli svědkové. Jenže zatímco ona parodie skutečně „Gustu, Vasila i Leonida“ poněkud zesměšňovala, nic takového se v Bartošově případě nestalo. Důvodem jeho potrestání je pouhá oznamovací věta, že něco dosud nebylo vyřešeno. Dle této logiky možná bude příště trestné cokoli podobného, třeba věta, že „lidstvo dosud nepřistálo na Marsu“. Každopádně se česká justice i Fórum24 ocitly daleko za okrajem Husákova režimu, a nic na tom nezmění skutečnost, že šéfredaktor Šafr si v jiném článku o jiné kauze stěžuje, že justice nás „vrací do středověku“.

Početná soudní přelíčení s Adamem Bartošem vydávají neblahé svědectví o současném stavu české společnosti. Vysoce talentovaný spisovatel a novinář v ní nenalézá žádné uplatnění, a když se začne společensky angažovat a publikovat v samizdatu, je poslán do vězení. Nepotismem prolezlý veřejný i soukromý sektor ovládají nevzdělané brécy a neumětelové a lemplové všeho druhu. V důsledku toho je současná Česká republika tím, čím je, totiž hospodářskou kolonií, vazalským státem a represivním režimem.

Pavel Křivka