Malvíny

Bylo to tehdy, když Ross County hostil ve skotské lize historický Celtic Glasgow. Hostující fanoušci při vítězství svého týmu pokřikovali na Argentinu kvůli gólu, který vstřelil Alexandro Bernabéi, mladý obránce, jenž se zapsal do historie nejen tím, že jako první Argentinec vstřelil gól v dresu Celtiku, ale také tím, že stál u zrodu toho, že lidé ve Spojeném království začali v symbolický den zpívat pro Argentinu, a to za suverenitu své země.

Škoda, že na argentinském národním fotbalovém dresu, na němž jsou nyní tři hvězdy (za vyhrané mistrovství světa), není také logo Falklandských ostrovů!

Letos si připomínáme 41. výročí rezoluce Valného shromáždění OSN č. 37/9, přijaté 4. listopadu 1982, tedy několik měsíců po skončení konfliktu v jižním Atlantiku, která však na povaze sporu o svrchovanost nic nezměnila, jak dokládá tato rezoluce.

OSN v ní znovu vyzývá vlády Argentiny a Spojeného království, aby obnovily jednání s cílem nalézt co nejdříve mírové řešení sporu o svrchovanost Malvínských ostrovů, a žádá generálního tajemníka, aby podnikl obnovenou misi dobrých služeb na pomoc oběma stranám.

Malvínské ostrovy tvořily součást oblasti pod jurisdikcí Španělska od vstupu v platnost prvních mezinárodních dokumentů vymezujících hranice "Nového světa" krátce po objevení v roce 1492. Malvíny byly objeveny členy Magellanovy výpravy v roce 1520.

Malvínská otázka, chápaná jako spor o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a okolními námořními oblastmi, vznikla 3. ledna 1833, kdy Spojené království, porušujíc územní celistvost Argentiny, nezákonně obsadilo ostrovy a vyhnalo argentinské úřady, čímž zabránilo jejich návratu a usazení Argentinců z pevniny. Poté britská okupační správa přivedla britské poddané na ostrovy k jejich osídlení.

Malvínská otázka, chápaná jako spor o svrchovanost Malvínských ostrovů, Jižní Georgie, Jižních Sandwichových ostrovů a přilehlých námořních oblastí, vznikla 3. ledna 1833, kdy Spojené království porušilo územní celistvost Argentiny, nezákonně obsadilo ostrovy a vyhnalo argentinské úřady, čímž zabránilo jejich návratu a usazení Argentinců z pevniny a také přivedlo na ostrovy britské poddané.

Od roku 1982 Spojené království popírá, že by během války v jižním Atlantiku přepravovalo jaderné zbraně. Teprve v roce 2003, 21 let po válce, zveřejnilo britské ministerstvo obrany zprávu, v níž se zmiňuje o tom, že součástí operační skupiny, která byla během konfliktu v roce 1982 zřízena pro plavbu do jižního Atlantiku, byly i lodě vybavené jadernými zbraněmi. Spojené království tehdy popřelo, že by porušilo smlouvu z Tlatelolca, a tvrdilo, že všechny zbraně byly vráceny do Spojeného království v dobrém stavu. Argentina proti tomu důrazně protestovala.

Britský portál Declassified UK, který se specializuje na otázky obrany, navíc v loňském roce informoval o vyslání britských lodí s 31 jadernými zbraněmi do konfliktu v jižním Atlantiku v roce 1982, na konci krvavé občansko-vojenské diktatury, po níž se země ocitla v troskách, 30 000 lidí zmizelo a sen o znovuzískání Malvínských ostrovů se změnil v noční můru.

Argentinský nárok na svrchovanost nad Malvínskými ostrovy není jedinou nevyřízenou žádostí o dekolonizaci na světě: v současné době se sleduje 17 území, která mají skoncovat s kolonialismem v celosvětovém měřítku.

Malvínská otázka byla Organizací spojených národů klasifikována jako zvláštní a specifický případ koloniální dekolonizace, kde je základem spor o svrchovanost, a proto se na rozdíl od tradičních koloniálních případů neuplatňuje zásada sebeurčení národů.

Britské odmítání splnit závazek obnovit jednání o svrchovanosti je umocněno pokračujícím zaváděním jednostranných aktů ze strany Spojeného království. Tato opatření zahrnují průzkum a těžbu obnovitelných i neobnovitelných přírodních zdrojů - což Argentina neustále odmítá - a také neodůvodněnou a nepřiměřenou vojenskou přítomnost na ostrovech.

V pátek 11. června 1982 v devět hodin ráno poprvé vstoupil na argentinskou půdu papež. Jan Pavel II. přijel do Buenos Aires na necelých 48 hodin trvající návštěvu v dramatických podmínkách pro argentinskou společnost: válka o Malvíny byla v závěrečné fázi. Mnozí to nevěděli a triumfalismus diktatury se to snažil propagandou utajit, ale kapitulace byla otázkou několika dní.

Kapitulace Puerto Argentino se ve skutečnosti uskutečnila dva dny po rozloučení Leopolda Galtieriho s Karolem Wojtylou na mezinárodním letišti v Ezeize.

V roce 2015 vyvolaly kontroverze na obou stranách Atlantiku fotografie papeže Františka s plakátem vyzývajícím k dialogu mezi Argentinou a Spojeným královstvím o ostrovech. Před lety sloužil tehdejší kardinál Jorge Bergoglio, arcibiskup Buenos Aires, při každém výročí mnoho mší před válečnými veterány. Při mši v roce 2008 poznamenal, že "konflikt je temnou částí argentinských dějin, která získává světlo pouze díky odvaze a statečnosti těch, kteří v něm bojovali".

Zdůraznil, že "drama těch, kteří bojovali a vrátili se z Malvín, je naším dramatem, protože nás staví před naši lhostejnost a nedostatek lásky. Náš elitářský životní styl selhání odmítá, znehodnocuje je nebo je skrývá; nedovolí, aby se o něm učilo (...) Existuje 'historický dluh', který bude vyrovnán teprve tehdy, až se každý 2. duben (...) stane důvodem k zamyšlení, k potvrzení národní identity a k práci na míru; teprve pak nebude krev 649 padlých prolita nadarmo".

Uruguayský spisovatel Eduardo Galeano v knize Memoria del Fuego zdůraznil, že "malvínská válka, vlastenecká válka, která na chvíli sjednotila zašlápnuté Argentince, skončila vítězstvím kolonialistické armády Velké Británie".

"Argentinští generálové a plukovníci, kteří slibovali prolít každou kapku krve, neprolili ani kapku. Ti, kteří vyhlásili válku, tam nebyli ani na návštěvě. Spravedlivá věc v nespravedlivých rukou.  Vrchní velení poslalo na jatka mladé chlapce zaháčkované povinnou vojenskou službou, kteří umírali spíše zimou než kulkami," dodal.

A uzavřel: Jejich tep se nechvěje: jistou rukou podepisují kapitulaci násilníků svázaných žen, katů neozbrojených dělníků.

Jak jsem řekl na začátku: Malvíny jsou argentinské. Malvíny jsou latinskoamerické. A ne uzurpátorského britského impéria.

Aram Aharonian. Uruguayský novinář a komunikolog. Odborník v oboru integrace. Tvůrce a zakladatel televize Telesur. Prezident Nadace pro latinskoamerickou integraci (FILA) a ředitel Latinskoamerického centra pro strategickou analýzu (CLAE).

Překlad CFP!

Zdroj:  https://www.mundo24.info/america-latina/malvinas.html