Argentinský prezident usiluje o členství v NATO

Minulý týden ministr obrany Luis Petri předložil v Bruselu dopis o záměru zaregistrovat žádost Buenos Aires.

Náměstek ministra aliance Mircea Geoana poděkoval gestům Mileiovy administrativy.

Zmíněná ofenzíva však nezůstala jen v diplomatickém či geoinstitucionálním světě. Casa Rosada začala splňovat další zkoušku požadovanou NATO: modernizaci ozbrojených sil.

Tento krok zahrnuje nauku a vybavení. V souvislosti s tím USA minulý týden oznámily schválení 40 milionů dolarů od Foreign Military Financing s cílem dokončit nákup 24 nadzvukových vojenských letadel (F-16) z Dánska.

Podle názoru expertů má Mileiho žádost o vstup do NATO jako svůj hlavní cíl. Začlenění do západní obranné osy by působilo proti nadšení vyvolanému v regionu vznikem BRICS, což znamená nesoulad s globálním Jihem a geopolitické přeskupení.

Nejslabším místem tohoto strategického hnutí je spojenectví Argentiny s jejími nejhoršími nepřáteli, jako je Velká Británie, se kterou vede spor o Malvínské ostrovy, který v roce 1982 vedl k válce a jehož nárok zdaleka nebyl uzavřen, ale udržuje si silnou přítomnost v argentinské sociální představivosti.

Jaký bude postoj NATO k tomuto bodu, když Velká Británie je jedním ze zakládajících partnerů a druhou zemí s největší politickou a vojenskou váhou v alianci, zatímco Argentina by stěží byla "globálním partnerem", tedy druhořadým spojencem?

Podle některých analytiků je Mileiův krok důležitý nejen pro Argentinu, ale i pro Latinskou Ameriku, jejíž většina vlád je levicová a kde je návrh BRICS silně vítán a několik zemí čeká na jeho hypotetické začlenění do bloku.

Na začátku dubna Milei přijal šéfku Jižního velitelství Lauru Richardsonovou v Ushuaia, nejjižnějším městě na světě, které se nachází v provincii Ohňová země blízko Antarktidy a ostrovů jižního Atlantiku (Malvíny), což dráždilo argentinský nacionalismus.

Guvernér této provincie Gustavo Melella oznámil, že odmítá návštěvu amerického představitele, protože provádějí vojenská cvičení se Spojeným královstvím v jižním Atlantiku.

Guvernérův postoj lze chápat jako odmítnutí Mileiova taktického kroku nabídnout Západu spojenectví, i když to znamená zrušení nároku na Malvíny-Falklandy a další ostrovy.

Kromě taktického incidentu se rozvíjí geopolitický posun, ale zpochybňování se může ubírat i jinými směry, jako je zvýšení financování a zadlužení vojenského sektoru v době, kdy exekutiva zavádí škrty v neuralgických sektorech společnosti, jako je zdravotnictví a školství.

Zdroj: https://espanol.almayadeen.net/noticias/politica/1849361/presidente-de-argentina-busca-ingreso-a-la-otan