BUDOUCNOST KONOPÍ V PEDIATRII

V dobách marihuanového šílenství se o konopí hovořilo jako o „zabijáku mladých". Ve své lékařské praxi jste se však jako pediatrička setkala se zcela opačnými výsledky.

Ve své ordinaci se setkávám s těmi nejtěžšími případy – chodí ke mně například děti, které trpí farmakorezistentní epilepsií, což znamená, že u nich neúčinkuje žádná dostupná léčba. Nepomáhají ani agresivní léčebné metody, jako jsou například chirurgické zákroky na mozku, speciální diety, které se velmi obtížně dodržují, nebo užívání mnoha různých léků s vedlejšími toxickými účinky. Také se setkávám s autistickými dětmi. A jak všichni víme, na autismus neexistuje lék. Existují léčebné metody, které mohou být velmi prospěšné, ale máme pouze dva schválené léky a v obou případech se jedná o antipsychotika, která nejsou pro děti vhodná, protože mají mnoho nebezpečných vedlejších účinků. Přicházejí i děti s rakovinou anebo závažnými duševními poruchami, na které nepomáhají žádná dosud schválená konvenční léčiva.

Na všechny jmenované diagnózy jim pomáhá konopí? A co onen „zabiják dětí"?

Musíme si uvědomit, že endokanabinoidní systém zajišťuje různými fyziologickými procesy v těle homeostázi. Udržuje tedy mozek, další orgány a imunitní systém v rovnováze. U většiny zdravých dětí funguje tento systém správně a v případě, že do tohoto systému „vpravíme" konopí, můžeme v některých případech negativně ovlivnit vývoj jejich mozku. Proto bych nedoporučovala mladistvým bez zdravotních obtíží – a já sama jsem matkou pubertálního chlapce –, aby užívali konopí, dokud jejich mozek nebude dostatečně vyvinutý.

U nemocných dětí se však jedná o zvláštní a vysoce specifické případy. Tyto děti a jejich rodiče jsou často v zoufalé situaci. Léta rychle plynou a ztracené roky dětského života znamenají zbrzdění psychického i fyzického vývoje a kvality života všech zúčastněných.

Co vás v rámci vaší lékařské praxe nejvíce překvapilo?

Ve skupině dětských pacientů s farmakorezistentní epilepsií se počet léků, které malí pacienti museli vyzkoušet před příchodem k nám, pohybuje průměrně okolo dvanácti. To znamená dvanáct různých farmaceutik, které jim vůbec nepomohly. Jejich vývoj bývá často opožděný a někdy trpí i jinými závažnými problémy, například plicními obtížemi, gastrointestinálními nebo imunitními poruchami, které mohou být všechny spojeny s nesprávně fungujícím endokanabinoidním systémem. Nežijí to, co bych nazvala „normálním" životem, spousta z nich ani nechodí do školy.

Zdroj: magazin-legalizace