O co šlo?
Dopravní podnik města Prahy (DPP) se rozhodl, že si pořídí Komplexní bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hlavního města Prahy už v roce 2010. Od té doby se soutěžilo, připravovala se veřejná zakázka a projížděly se protikorupční procedury. Chvilku to trvalo, ale korupčníci byli trpěliví. Sotva zakázku získali, tak se rozhodli navýšit cenu. Aby toho dosáhli, upláceli kde koho. Prostředníkem pro předávání úplatků byl člověk, který je dnes mrtvý.
Předem pro všechny šťouraly, nevím, jak to bylo, ani neznám situaci v podniku a nemám patent na pravdu, protože mi nikdo neplatí pravidelné koncesionářské poplatky. O mnohých případech se psalo v novinách, jak jsou jasné a policie má v rukách nezpochybnitelné důkazy. Pak se u soudu ukázalo, že šlo v tom lepším případě o kriminalizování běžných obchodních postupů nebo o vyhodnocení jakékoliv komunikace jako závadové. Takže mám o předkládané verzi značné pochybnosti. Mimochodem, zatím co jsem tvořil svůj článek, tak se text článku několikrát proměnil.
Kde jsou časy krabic od vína?
Po škůdcovské skupině páně Rittiga detektivové z NCOZ odhalili další. Nevím, proč si ten elitní orgán pořád mění jméno, vždyť jsou ti správní hoši. Zakázka v DPP byla zhruba za čtyři miliardy korun a úplatek je ve formě lístků na koncert, tuhle nějaké kapesné ve výši měsíční výplaty a podobné drobnosti. Člověk se musí ptát, kde jsou ty časy Rathovy krabice od vína, ve které se nějakou nešťastnou náhodou zhmotnilo sedm míčů v hotovosti? U bývalého hejtmana to bylo za zakázku v řádu kolem osmdesáti milionů korun.
Očividně je DPP docela rizikové pracoviště, protože tam co chvíle zasahuje policie a zatýká manažery. Neustále se podávají trestní oznámení a nějak ten koloběh nekončí. Přijdou noví lidé, systémové a kontrolní procedury se vylepší, aby k takovým přehmatům nedocházelo a co čert nechce, situace se opakuje znova. O tom, jak skvěle jsou postupy vylepšené, je vidět na tom, že rozhodnutí o realizaci zakázky padlo již v roce 2010.
Trochu mne zaráží, že noviny mají k dispozici usnesení o zahájení trestního stíhání. Možná jsem něco zaspal, ale tenhle úkon a jeho výstup je běžně veřejný? Soudím, že není. Tak by mne docela zajímalo, jak se k němu dostaly noviny? Bude se to nějak řešit? Deník N dokonce disponuje snímky z vyšetřovacího spisu. Jako zdrcující důkaz je uvedeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání čítá 285 stran. Pokud to má tolik stran, tak je prakticky jisté, že obvinění jsou zločinci a soud je prakticky zbytečný.
Stěžejní důkaz o vině
Fikaní záškodníci vše pečlivě šifrovali, nevolali si a vše si vyřizovali ústně. Ale pak udělali osudovou chybu. Úplatky si zapsali do tabulky pěkně pohromadě. Všechno si pečlivě šifrovali, chránili, jen tenhle stěžejní důkaz si hezky nachystali, aby si pořádně zavařili. Jako chápu, že lidská blbost nemá meze, ale takto? Alespoň třeba ochrana heslem tam nebyla? Tabulku měl podezřelý ve svém autě, aby bylo naprosto jasné, čí je a policie to nemusela pracně zjišťovat. Navíc to auto je takové buržoazní Mercedes-Benz GLE 400. Je to SUV a stálo moc peněz, takže je vina nepopiratelná. Poctivou prací přece na takové auto nelze vydělat. V tak drahém autě mohou jezdit jen zlí lidé, to dá rozum. Finta se zapisováním, kdo kolik a komu už tady taky jednou byla, ale kdo si dneska vzpomene na pana Halu a po fiasku se soudním projednáváním jeho případu na slavné diskety s dětskou pornografií? Taky bylo vše naprosto jasné a po letech, jaké překvapení, tak trochu vyšlo najevo, že to jsou policejní pohádky a bylo to úplně jinak.
Klíčovým důkazem k zatčení a procesu je tedy nějaká excelová tabulka, kterou policejní orgán, a to cituji, spároval a zrekonstruoval. Na tomto serveru se pro podobnou činnost vžilo přiléhavé slovní spojení – kreativní práce s důkazy. Takové věci se ovšem dějí pouze selháním jednotlivce. Kam, jak a komu šly úplatky? Člena představenstva upláceli tím, že ho zvali na zápasy a na koncerty. Přece každý ví, že zakázky tohoto rozsahu se domlouvají v nádražním bufetu a každý si toho pivsona na stojáka platí sám. Tak je to u poctivých lidí běžné. Šokující je výše těch úplatků, celých třista. Miliard? Ne. Milionů? Ne. Tři sta tisíc. Což u člena představenstva je částka tak ve výši měsíční výplaty.
Neber úplatky, neber úplatky
Docela zajímavá je struktura lidí beroucích úplatky. Největším zlosynem je podle novinek personální ředitel, kterému nestačily miliony, jak píší v titulku, ale vzal si k tomu ještě lístky na koncerty. Což v článku vnímají jako strašlivé zlo. Vydělával tolik a přece zradil. Do půlky článku se rozebírá, jaké lístky a kam. Přemýšlím, jaký má význam uplácet personálního ředitele? Nevím, jak funguje DPP, ale v každé normální firmě se personální úsek nepodílí na rozhodování o zakázkách, natož tak na jejich plnění. Pravda, byl členem představenstva, takže mohl něco ovlivnit, ale tam byl jeden z mnoha. Dost pochybuji, že by v prostředí boje o pozice vzal odvahu na to, aby na představenstvu přišel s požadavkem na navýšení zakázky a loboval za to.
Zatímco bezpečnostní ředitel podniku dostal údajně dvě stě tisíc, kde by to i smysl dávalo. Personální dostane milióny a ten, kdo by to měl z titulu své funkce řídit, zadávat funkční požadavky a být za to zodpovědný z pohledu celkových nákladů drobné? Navíc předávku úplatku potvrzuje spolupracující obviněný, což je vždycky pochybné. Spolupracující obviněný a jeho zasvěcené výpovědi lze připomenou v kauze Rittig, kde se tak zapletl, že i soud musel konstatovat něco o jeho nevěrohodnosti.
Jako největší šíbr se ukázal projektový manažer, který prý bral každý měsíc padesát tisíc po dobu čtyř let. Podle policistů to je klíčová osoba, protože to byl manažer. Osobně nevím, jaké projekty dělali vyšetřovatelé, ale u tak velkého projektu obvykle nad projektovým manažerem stojí skutečná řídící vrstva. Pochybuju, že má nějaký velký smysl uplácet střední řídící článek, který toho moc nerozhodne nebo neovlivní. Obvykle má jasný mandát a hraje roli výkonného orgánu, který organizuje práci členům týmu. Může tak maximálně vyhrožovat, že dodavateli bude komplikovat plnění, ale to se dá snadno eliminovat právě přes tu vyšší řídící vrstvu. Technické výtky by pak musel mít podložené a to není tak snadné. Takže úplatky směřované jemu dost těžko mohly plnit úlohu motivace k navýšení ceny zakázky. Obvinění ovlivňovali zakázky tak fikaně, že do toho nezapojili ani generálního ředitele. Asi tam sedí jen tak, na okrasu, není nijak a ničím důležitý. Podle Deníku N generální ředitel Witowski není mezi obviněnými, policie jej pouze vyslýchá.
Je to předražené
V celém případu samozřejmě nemůže chybět naprostý hit protikorupčního boje, který odzbrojí všechny pochybovače. Přijde věta, že zakázka byla předražená. Tenhle argument mám ze všeho nejraději zvlášť u tak specializovaných věcí, jako je IT systém za tak velké peníze. Nevím, ať hledám, jak hledám, na Alze v akci není. Tyhle věci fungují tak, že nějaký přemoudřelý znalec placený policií, což zajišťuje jeho naprostou nestrannost, řekne, že podle něj by to mělo stát o 10 % míň. Nebo to řekne nějaký auditor, což je v podstatě trochu chytřejší účetní zvládající k sčítání a odčítání také procentní počet včetně práce s koláčovými grafy v Excelu. Tento člověk zcela a naprosto kvalifikovaně určí, kolik by takový systém měl mít cenu. Ve skutečnosti nabídky telematických systémů komponují celé týmy odborníků, kterých po republice opravdu nepobíhají miliony.
Pokud by to bylo tak fantasticky jednoduché, že by existoval přesný a jasný způsob, jak správně spočítat cenu, na co je potom nutné dělat za drahé peníze veřejné zakázky? Prostě cenu vypočteme a poručíme firmám, aby to za ty prachy dodaly. To pak můžeme zrušit ÚHOS, hromadu oddělení veřejných zakázek na úřadech a ušetříme, ne? Od toho, aby se zjistila cena, je tu veřejná zakázka a ne nějaký audit, či dobrozdání nějakého znalce, který celou problematiku prostě obsáhnout nemůže, protože to nejde díky její obsáhlosti. Pokud jste někdy pracovali se znalcem, byť jen u odhadní ceny domu, tak víte, o čem mluvím. Prodejní a odhadní cena se může hodně dramaticky lišit a trestně stíhat lidi za to, že se jim nepodařilo prodat podle vysněné ceny, se mi jeví jako čirý sadismus.
Předražení leckdy nejde stanovit ani veřejnou zakázkou, viz digitalizace stavebního řízení. Cena byla výhodná, ale dodavatel za ni nebyl schopen poskytnout adekvátní plnění. Mimochodem, kolikrát se vám, milý čtenáři, stalo, že jste něco koupili za své peníze a pak jste zjistili, že tahle věc šla koupit za měsíc levněji? Nebo chodíte nakoupit mléko do jednoho kšeftu a rohlíky do druhého, protože v něm mají ten stejný rohlík o pár haléřů levnější? Lidi jsou líní, i když jde o vlastní peníze, natož o cizí.
Tak rozsáhlé a objemné dodávky mají svá rizika při plnění a zvykem veřejných zadavatelů je mít poměrně drsné pro dodavatele velmi přísné smluvní ujednání. Ocenění rizika není možné lehce stanovit bez znalosti vnitřního prostředí dodavatele. Riziko, náklady a zisk může stanovit pouze a jen potenciální dodavatel disponující aparátem schopným plnění realizovat. DPP pokud vypsal veřejnou zakázku, tak se orgán může i s předražením jít vyfotit. Protože se nabízí logická otázka, tak proč znalec za tu cenu nepodal nabídku? Mohl se napakovat.
Audit odhalil
Co mne doslova odbouralo, tak jsou zjištění provedeného auditu. Audit je něco jako fíkový list, který se používá k zakrytí nebo odhalení choulostivých míst. Rozhodující je pouze zadání, které auditor dostane. Audit provedený v DPP odhalil, že firma nevýhodně vynakládala finanční prostředky a že v ní byla korupce. Fantastický auditor! To by mne docela zajímalo, jak tohle audit odhalí? Korupce, tedy uplácení, se někam vykazuje do účetnictví? Nebo se úplatky pobírají pouze oproti stvrzence? Hlásí se zaměstnavateli? Docela by mne metoda tohoto skvělého zjištění zajímala. Auditor není policie a má přístup jen k tomu, co má k dispozici DPP. Nemá přístup na účty soukromých osob, nemá sledování, aby zjistil rozdíl mezi příjmy a výdaji dané osoby apod. Takže pohledem do účetnictví náhle zjistil, že ve firmě se berou úplatky, které podplaceným osobám přitékají z vnějších nedokumentovaných zdrojů. Tomu říkám bez potíží uvěřitelně věrohodné závěry.
Spíš se mi to celé jeví tak, že oněch sto osmdesát milionů by bylo za rozšíření plnění zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Je moc divné, že každý podnikatel se pokouší prodat další služby a související produkty? Pokud soutěží byly uspořeny nějaké peníze, tak je logické, že se firmy pokouší prodat nějaké další plnění a využít alokované peníze na nákup svých produktů. Což je naprosto legitimní chování. U tak velkých zakázek se vždy najde nějaké sporné místo, něco na co se zapomnělo a pak běžně následuje vyjednávání o cenovém nebo smluvním narovnání v rámci možností obou stran. Pokud jde o nominálně tak vysokou částku, tak to podléhá schvalovacím kolečkům a dost pochybuji o tom, že úplatky k těmto nepochopitelně vybraným pozicím ve firmě by pomohly dosáhnout navýšení ceny.
Celkem se vyšetřuje sedm korupčních skutků, které se točí kolem zakázky v hodnotě 4 miliard. To je číslo 4 a 9 nul. Ti fikaní korupčníci se snažili cenu navýšit o 180 milionů. To je o pěkných 4,5%, ale o už tak nevyzní. Navíc je tam fikané slovíčko „snažili“. Ne, že se dosáhlo takového navýšení. Tudíž se vyvolává jen dojem, že tolik „ukradli“. Snažili ze zakázku navýšit o peníze, které jim zákon o veřejných zakázkách zcela legálně dovoluje. Ale koho by zajímaly takové drobnosti, když tu máme tabulku, ve které jsou podle policie zcela jistě úplatky. Zakázku se snažili navýšit a navzdory úplatkům jaksi k ničemu nedošlo. Takže podle novinového článku to vypadá, že podnikatelé jen tak z dobrého srdce podarovali všechny okolo. Když DPP nevznikla žádná škoda, kdo je tedy poškozený?
Jednali konspiračním způsobem
Obvinění šifrovali, což je samozřejmě důkaz, protože poctiví občané nemají co skrývat, a proto kryptografii používají jen zlí lidé se špatnými úmysly. Otec se synem si o tak citlivých věcech jako kolik komu vypisují přes whatsapp, když i v novinách v oslavných článcích se píše s železnou pravidelností, jak je tento prostředek prolamován. Dovolil bych si položit otázku, zda konspirační způsob jednání oněch osob není spíš vynucen prostředím, kde se neustále udává, šmíruje a hledá se mýtická korupce? Není to spíš obecně prostředím v takových firmách, kde si v přátelské atmosféře hledí jeden druhému namazat schody a zmocnit se jeho pozice za každou cenu? Je zvláštní, že tenhle podnik prolezlý korupcí, je v rámci evropských systémů hromadné dopravy hodnocen jako špička. Čímpak to?
Nikoho u předávání úplatku nechytili, prostředník je mrtev, klíčové výpovědi poskytuje spolupracující obviněný, důkazy o úplatcích pochází z jakési pochybné policií zrekonstruované tabulky, výše úplatků je vzhledem k příjmům obviněných úsměvná a upláceny jsou role nebo pozice, které z podstaty věci na navýšení ceny nemohou mít vliv. To je tak v byznyse normální, že platíte dopředu, aniž si zjistíte, zda je vůbec reálné za své peníze dostat výsledek. Vše předáno nezjištěným způsobem, ale je naprosto jisté, kolik to bylo. To je prostě tutovka. To není vtip, to je tvrzení vyšetřovatelů. Odpověď na otázku proč si nenavýšili cenu už v nabídkové fázi, totiž ukazuje, že veřejná zakázka nebyla ovlivněna, neboť si nikdo nebyl jist výběrem. Verze uváděná novinami na mne působí hodně nepřesvědčivým dojmem a ukazuje spíš na šílené vztahy na pracovišti. Přeju všem opravdu spravedlivý soud, jak jen to bude možné.
Zdroj: https://dfens-cz.com/uz-ani-ta-korupce-neni-co-byvala/
